Země | Znečištění | Klimatická změna

I když snížíme emise, potrvá desítky let, než se projeví pozitivní dopad na klima naší planety

Takřka celý svět řeší v současnosti otázku, jak v co nejkratší době snížit emise skleníkových plynů, které jsou považovány za příčinu globálních klimatických změn. Podle nové studie vědců z norského Centra pro mezinárodní klimatický výzkum, zveřejněné v odborném časopise Nature, může trvat až desítky let, než se snížení emisí pozitivně projeví na vývoji teplot na naší planetě.

Pokud by všechny země, které v roce 2015 podepsaly Pařížskou dohodu, provedly opravdu radikální okamžité změny, mohli bychom první pozitivní výsledky očekávat nejdříve v roce 2035. Skutečnost je ovšem taková, že omezování znečišťování probíhá jen velmi pozvolna, takže plody těchto snah zaznamenáme až výrazně později.

Nejde to ze dne na den

Aktuálně je následkům lidské činnosti přičítáno zvýšení globální teploty o jeden stupeň Celsia. I tato zdánlivě malá odchylka přinesla viditelné změny, jako jsou prudší bouře, teplotní i meteorologické extrémy či zvýšení hladiny moří.

Studie zkoumala účinky snižování emisí oxidu uhličitého, černého uhlíku (zásadní složka sazí) a metanu. Nejobtížnější bude dle odborníků omezit vypouštění oxidu uhličitého, který je uvolňován například při spalování fosilních paliv, tedy prakticky ve všech průmyslových odvětvích. Naopak snížení produkce metanu a černého uhlíku by teoreticky mělo být snadnější.

Vědci pomocí klimatických modelů a statistické analýzy zjišťovali, nakolik se snížení jednotlivých druhů emisí projeví na globálním klimatu. Zjistili, že redukce metanu a černého uhlíku by z dlouhodobého hlediska neměla tak zásadní účinek. Samozřejmě v ideálním případě by bylo dobré vypořádat se se všemi třemi složkami najednou.

Zkratka prostě neexistuje

Vedoucí studie Bjørn Hallvard Samset konstatuje, že „neexistuje žádná rychlá cesta“, která by lidem ukázala, že zavedená opatření mají vliv na pozemské klima. Jedním z důvodů je skutečnost, že oxid uhličitý, který se do atmosféry dostal spalováním uhlí, ropy a plynu, v ní může vydržet až stovky let. Dopad, který bude mít snížení skleníkových plynů na globální teploty, mohou oddálit i přirozené změny klimatu.

Klimatoložka Natalie Mahowald konstatuje, že nelze počítat se změnami v rámci desítek let, ale v tomto pohledu je relevantním měřítkem 100 až 200 let. První výsledky dle jejího mínění neuvidíme dříve než za dvacet nebo třicet let. Dnešní opatření tak ocení především následující generace.

Jako poměrně realistický se jeví ambiciózní scénář, ve kterém se budou globální emise každý rok snižovat o pět procent. V takovém případě bychom mohli zaznamenat první pozitivní změny za 25 let, tedy někdy kolem roku 2045.

Diskuze (112) Další článek: Herní enginy: Tohle jsou základy, bez kterých se moderní hry neobejdou

Témata článku: Budoucnost, Země, Výzkum, Znečištění, Globální oteplování, Atmosféra, CO2, Klimatická změna, Metan, Pozitivní dopad, Emise, Oxid uhličitý, Snížení, Nature, Bjorn, Planeta, Uhlík, Skleníkové plyny, Desítky let, Klima