Problémem s historií je, že dříve se CO2 jímal do rostlinstva v mnohem větší míře než dnes. A před nálezem uhlí a jeho těžbou ve velkém sice docházelo k jeho uvolňování v podobě spalování dřeva, ale pořád to bylo mnohem menším počtem lidí, kteří oheň užívali jen když bylo potřeba. I obdělávané půdy bylo méně a tedy bylo více lesů - hmoty která pohlcuje CO2.
Pak se vše změnilo. Lidi začali průmyslovou těžbu miliony let uloženého CO2 v podobě uhlí a ropy a toto uvolňovat. Lidí je více a chtějí jíst, proto kácí lesy a dělají pole. Aby vypěstovali produkují CO2.
Kdesi jsem četl článek (mám pocit, že autor byl z brněnské Mendlovi univerzity) ve kterém autor zkouší vytvořit graf úbytku stromů v Evropě a porovnává jej s nárůstem CO2. Dal si tu práci a dohledával v kronikách kde všude byly lesy a potom statisticky dopočítal vývoj. A světe div se potvrdil se mu vztah, že čím bylo lesů méně tím rychleji přibývalo CO2. Ta korelace byla zcela jasná. Činnost člověka nějaký vliv má.
Z toho vyplývá, že největší užitek přinese změna v zemědělství, potažmo v produkci potravin.
K tomu je možné rovněž najít ledacos na internetu. Třeba tyto otázky.
Viděli jste v obchodě křivou mrkev, nebo petržel? Viděli jste brambory menší jak 5 cm nebo větší jak 8 cm? A co se s těmito bramborami, které neodpovídají I. jakosti děje?
Křivé mrkve se prý špatně prodávají, proto se vyhazují.
Příliš malé / velké brambory jsou na tom stejně. U brambor je dokonce třeba rozlišovat zda jde o krmné nebo potravinářské. U potravinářských není přípustné zbytky zkrmit - často kvůli dotačním pravidlům.
Jenže aby se vyprodukovala tuna brambor I. jakosti je potřeba vypěstovat minimálně 1,3 t brambor celkem, tedy je potřeba větší plocha (a tu pojezdit technikou).
Oč by bylo možné mít více lesů, kdyby se prodávalo vše co se vypěstuje (křivá mrkev, malý brambor,... česnek, cibule,...
Zkrátka člověk má vliv, který může ovlivnit. Ostatní je na přírodě.