Vesmírná Sonda Juno je od loňského roku na oběžné dráze kolem Jupiteru. I když teď největší slávu sbírá Cassini, která prolétává mezi prstenci Saturnu, Juno posílá na Zemi skvělé fotky největší planety sluneční soustavy. Na tomto obrázku je umělecké znázornění sondy s Jupiterem v pozadí. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Vesmírná Sonda Juno je od loňského roku na oběžné dráze kolem Jupiteru. I když teď největší slávu sbírá Cassini, která prolétává mezi prstenci Saturnu, Juno posílá na Zemi skvělé fotky největší planety sluneční soustavy. Na tomto obrázku je umělecké znázornění sondy s Jupiterem v pozadí. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Třeba hned tento snímek. Ukazuje jižní pól Jupiteru, jak ho Juno viděla z výšky 52 tisíc kilometrů. Oválné objekty jsou cyklóny, které mají průměr kolem 1000 km. K tomu aby Juno získala tuto fotografii, byly nutné tři oblety planety. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Betsy Asher Hall/Gervasio Robles

Třeba hned tento snímek. Ukazuje jižní pól Jupiteru, jak ho Juno viděla z výšky 52 tisíc kilometrů. Oválné objekty jsou cyklóny, které mají průměr kolem 1000 km. K tomu aby Juno získala tuto fotografii, byly nutné tři oblety planety. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Betsy Asher Hall/Gervasio Robles

Dnes už jsou oblety planety rychlejší. Celkem je během dvaceti měsíců aktivity naplánováno 37 obletů Jupiteru. Při pořízení této fotografie bouře na jižní polokouli bylo Juno od Jupiteru 14 500 km daleko. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Bjorn Jonsson

Dnes už jsou oblety planety rychlejší. Celkem je během dvaceti měsíců aktivity naplánováno 37 obletů Jupiteru. Při pořízení této fotografie bouře na jižní polokouli bylo Juno od Jupiteru 14 500 km daleko. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Bjorn Jonsson

Juno posílá na Zemi fotografie v jiné podobě, než vidíte v tomto článku. Abychom mohli vidět třeba takhle celou planetu, je potřeba hodně spojování a úprav. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Gabriel Fiset

Juno posílá na Zemi fotografie v jiné podobě, než vidíte v tomto článku. Abychom mohli vidět třeba takhle celou planetu, je potřeba hodně spojování a úprav. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Gabriel Fiset

Fotoaparátu sondy se říká JunoCam. Má čtyři filtry: červený, zelený, modrý a blížící se infračervenému spektru. Během rotace sondy, která trvá 30 s, se scéna zachytí filtry RGB, při druhé rotaci se získá infračervená fotka. Let Juna ani Jupiter se pochopitelně nezastaví, takže výsledek pak vypadá jako na tomto obrázku. Zdroj: NASA

Fotoaparátu sondy se říká JunoCam. Má čtyři filtry: červený, zelený, modrý a blížící se infračervenému spektru. Během rotace sondy, která trvá 30 s, se scéna zachytí filtry RGB, při druhé rotaci se získá infračervená fotka. Let Juna ani Jupiter se pochopitelně nezastaví, takže výsledek pak vypadá jako na tomto obrázku. | Zdroj: NASA

Spojování fotografií je vidět i na tomto snímku. Kvůli chybějícím částem bylo nutné kruhový obrys Jupiteru useknout. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Bjorn Jonsson

Spojování fotografií je vidět i na tomto snímku. Kvůli chybějícím částem bylo nutné kruhový obrys Jupiteru useknout. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Bjorn Jonsson

V typické vířivé atmosféře Jupiteru do sebe pronikají silné bouře a další atmosférické jevy. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Roman Tkachenko

V typické vířivé atmosféře Jupiteru do sebe pronikají silné bouře a další atmosférické jevy. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Roman Tkachenko

Tohle není moc dobré místo pro život. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Jason Major

Tohle není moc dobré místo pro život. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Jason Major

Toto je fotoaparát JunoCam. Na délku měří kolem 20 cm, váží 2,6 kg. V klidu má příkon 4,7 W, během focení 5,9 W. Ohnisková vzdálenost objektivu je 11 mm a úhel záběru 58°, z pozemského pohledu tedy už patří mezi širokoúhlé. Zdroj: dokument Junocam, Juno’s Outreach Camera

Toto je fotoaparát JunoCam. Na délku měří kolem 20 cm, váží 2,6 kg. V klidu má příkon 4,7 W, během focení 5,9 W. Ohnisková vzdálenost objektivu je 11 mm a úhel záběru 58°, z pozemského pohledu tedy už patří mezi širokoúhlé. | Zdroj: dokument Junocam, Juno’s Outreach Camera

Na webu  Junocam  je možné hlasovat, co má Juno vyfotit. Případně si stáhnout surové fotografie a publikovat je zpět po úpravách. To byl i tento případ fotografie z jižního pólu Jupiteru. Zdroj: NASA/JPL/MSSS/Gerald Eichstädt/Justin Cowart, CC BY

Na webu Junocam je možné hlasovat, co má Juno vyfotit. Případně si stáhnout surové fotografie a publikovat je zpět po úpravách. To byl i tento případ fotografie z jižního pólu Jupiteru. | Zdroj: NASA/JPL/MSSS/Gerald Eichstädt/Justin Cowart, CC BY

Také toto je stejný případ. Fotografii „vyrobil“ ze zdrojů, které Juno poslala na Zemi Alex Mai. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Mai

Také toto je stejný případ. Fotografii „vyrobil“ ze zdrojů, které Juno poslala na Zemi Alex Mai. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Mai

Většinu atmosféry Jupiteru (89 hmotnostních procent) tvoří vodík. Zbytek je hélium a pak už jen stopové množství dalších látek. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Roman Tkachenko

Většinu atmosféry Jupiteru (89 hmotnostních procent) tvoří vodík. Zbytek je hélium a pak už jen stopové množství dalších látek. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Roman Tkachenko

Doposud jsme viděli hlavně běžné RGB snímky. Toto je infračervená fotografie polární záře u jižního pólu Jupiteru. Fotoaparát snímá v pásmu 3,3 až 3,6 mikronů. Obrázek je mozaika tří snímků zachycených v minutových intervalech. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/ASI/INAF/JIRAM

Doposud jsme viděli hlavně běžné RGB snímky. Toto je infračervená fotografie polární záře u jižního pólu Jupiteru. Fotoaparát snímá v pásmu 3,3 až 3,6 mikronů. Obrázek je mozaika tří snímků zachycených v minutových intervalech. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/ASI/INAF/JIRAM

Z fotografie montáže si můžete udělat obrázek o velikosti sondy Juno. Foto:  NASA/Jack Pfaller , Public domain

Z fotografie montáže si můžete udělat obrázek o velikosti sondy Juno. | Foto: NASA/Jack Pfaller, Public domain

Tady NASA testuje funkčnost jejího solárního panelu. Foto:  NASA/Jack Pfaller , Public domain

Tady NASA testuje funkčnost jejího solárního panelu. | Foto: NASA/Jack Pfaller, Public domain

Sonda Juno odstartovala 5. srpna 2011 z kosmodromu na mysu Canaveral. Trvalo tedy téměř pět let, než se dostala na oběžnou dráhu Jupiteru. Takhle si v říjnu 2013 vyfotila Zemi, od které se vzdalovala. Zdroj:  NASA , Public domain

Sonda Juno odstartovala 5. srpna 2011 z kosmodromu na mysu Canaveral. Trvalo tedy téměř pět let, než se dostala na oběžnou dráhu Jupiteru. Takhle si v říjnu 2013 vyfotila Zemi, od které se vzdalovala. | Zdroj: NASA, Public domain

Proč to trvalo tak dlouho? Juno téměř dva roky jen obíhala Zemi, aby získala rychlost na opuštění její gravitace. Včetně základních dat to vidíte na schématu. Zdroj:  NASA/JPL/Nyq  ,  CC BY-SA 4.0

Proč to trvalo tak dlouho? Juno téměř dva roky jen obíhala Zemi, aby získala rychlost na opuštění její gravitace. Včetně základních dat to vidíte na schématu. | Zdroj: NASA/JPL/Nyq , CC BY-SA 4.0

Průlet Juna přímo nad jižním pólem Jupiteru 2. února 2017. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/John Landino

Průlet Juna přímo nad jižním pólem Jupiteru 2. února 2017. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/John Landino

Tohle je zase severní pól z 19. května a z výška 12 579 km Zdroj: NASA/JPL/SwRI/MSSS/Gerald Eichstädt/Alexis Tranchandon/Solaris, Public domain

Tohle je zase severní pól z 19. května a z výška 12 579 km | Zdroj: NASA/JPL/SwRI/MSSS/Gerald Eichstädt/Alexis Tranchandon/Solaris, Public domain

Půlměsíc Jupiteru s velmi známou velkou červenou skvrnou. Podrobněji ji uvidíme při průletech v příštích měsících. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Roman Tkachenko

Půlměsíc Jupiteru s velmi známou velkou červenou skvrnou. Podrobněji ji uvidíme při průletech v příštích měsících. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Roman Tkachenko

Také tady vykukuje červená skvrna. Je to obrovský hurikán, zhruba dvakrát větší než naše Země, rychle se ale zmenšuje. Zatímco jiné víry na Jupiteru rotují po směru hodinových ručiček, červená skvrna má obrácený směr. Zdroj: NASA/SwRI/MSSS/Gerald Eichstädt/Seán Doran, Public domain

Také tady vykukuje červená skvrna. Je to obrovský hurikán, zhruba dvakrát větší než naše Země, rychle se ale zmenšuje. Zatímco jiné víry na Jupiteru rotují po směru hodinových ručiček, červená skvrna má obrácený směr. | Zdroj: NASA/SwRI/MSSS/Gerald Eichstädt/Seán Doran, Public domain

Konec mise Juna je plánovaný na únor 2018. Sonda postupně klesne a shoří v atmosféře Jupiteru. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Björn Jónsson, CC NC-SA

Konec mise Juna je plánovaný na únor 2018. Sonda postupně klesne a shoří v atmosféře Jupiteru. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Björn Jónsson, CC NC-SA

Abychom ze černobílých snímků, které posílá Juno, získali tak pěknou fotografii, je potřeba provést hodně úprav. Zdroj: NASA/SwRI/MSSS/Gerald Eichstädt/Seán Doran, Public domain

Abychom ze černobílých snímků, které posílá Juno, získali tak pěknou fotografii, je potřeba provést hodně úprav. | Zdroj: NASA/SwRI/MSSS/Gerald Eichstädt/Seán Doran, Public domain

Jupiter je poměrně blízko Země, snadno na něj dosáhnou dalekohledy a vyfotily ho i jiné sondy, které mířily dál do vesmíru. Snímky ale nikdy nebyly tak detailní jako nyní od sondy Juno. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Sergey Dushkin

Jupiter je poměrně blízko Země, snadno na něj dosáhnou dalekohledy a vyfotily ho i jiné sondy, které mířily dál do vesmíru. Snímky ale nikdy nebyly tak detailní jako nyní od sondy Juno. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Sergey Dushkin

Díky směru, ve kterém Juno kolem Jupiteru krouží, můžeme teď vidět třeba tuto nádhernou fotografii jižního pólu. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Roman Tkachenko

Díky směru, ve kterém Juno kolem Jupiteru krouží, můžeme teď vidět třeba tuto nádhernou fotografii jižního pólu. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Roman Tkachenko

Znovu jižní pól, autor úprav to tady ale trochu přehnal s barvami. Zdroj: Andybramante-32, Public domain

Znovu jižní pól, autor úprav to tady ale trochu přehnal s barvami. | Zdroj: Andybramante-32, Public domain

NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Gerald Eichstadt

NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Gerald Eichstadt

NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Jason Major

NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Jason Major

NASA / SwRI / MSSS

NASA / SwRI / MSSS

Foto: NASA / SwRI / MSSS / Gerald Eichstädt / Seán Doran

Foto: NASA / SwRI / MSSS / Gerald Eichstädt / Seán Doran

NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Jason Major

NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Jason Major

NASA / SwRI / MSSS

NASA / SwRI / MSSS

NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/John Landino

NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/John Landino

NASA

NASA

NASA/JPL-Caltech

NASA/JPL-Caltech

NASA / SwRI / MSSS

NASA / SwRI / MSSS

NASA, Caltech/JPL /1979

NASA, Caltech/JPL /1979

NASA, Caltech/JPL

NASA, Caltech/JPL

Třeba hned tento snímek. Ukazuje jižní pól Jupiteru, jak ho Juno viděla z výšky 52 tisíc kilometrů. Oválné objekty jsou cyklóny, které mají průměr kolem 1000 km. K tomu aby Juno získala tuto fotografii, byly nutné tři oblety planety. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Betsy Asher Hall/Gervasio Robles
Dnes už jsou oblety planety rychlejší. Celkem je během dvaceti měsíců aktivity naplánováno 37 obletů Jupiteru. Při pořízení této fotografie bouře na jižní polokouli bylo Juno od Jupiteru 14 500 km daleko. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Bjorn Jonsson
Juno posílá na Zemi fotografie v jiné podobě, než vidíte v tomto článku. Abychom mohli vidět třeba takhle celou planetu, je potřeba hodně spojování a úprav. Zdroj:  NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Gabriel Fiset
Fotoaparátu sondy se říká JunoCam. Má čtyři filtry: červený, zelený, modrý a blížící se infračervenému spektru. Během rotace sondy, která trvá 30 s, se scéna zachytí filtry RGB, při druhé rotaci se získá infračervená fotka. Let Juna ani Jupiter se pochopitelně nezastaví, takže výsledek pak vypadá jako na tomto obrázku. Zdroj: NASA
38
Fotogalerie

I když sonda Juno nemá kameru, podařilo se vytvořit působivé video z jejího obletu kolem Jupiteru

Vesmírná sonda Juno je na oběžné dráze kolem Jupiteru a na Zemi posílá fotografie planety v dosud neviděné kvalitě.

Neumí však natáčet video. Když se ale vezmou snímky pořízené během obletu a známe přesnou dráhu sondy, posouváním a změnou měřítka fotek lze vytvořit dojem pohybu. Iluze je dokonalá.

Podívejte se na video a nahoře v galerii na vybrané fotografie. Nejde o průlet v reálném čase, sondě tento průlet ve skutečnosti trval přes dvě hodiny.

Autorem hudby ve videu je maďarský skladatel György Ligeti. Skladbu Kyrie z jeho díla Requiem použil i Stanley Kubrick ve svém filmu 2001: Vesmírná odysea. Skutečný vesmír „zní“ takto:

Určitě si přečtěte

Články odjinud