Nová britská studie jako první odhalila nápadné rozdíly v mozku na základě snímků pořízených před a po infekci koronavirem SARS-CoV-2. Ukázalo se, že v prvních měsících po infekci dochází k jemnému poškození tkání a zrychlenému úbytku v oblastech mozku spojených s čichem, a to i v případech, kdy onemocnění covid-19 mělo mírný průběh.
Pozoruhodná zjištění vycházejí z nové studie vedené vědci z Oxfordské univerzity, kterou přední výzkumníci zabývající se covidem-19 považují za obzvláště důležitou, protože se jedná o první studii potenciálního dopadu nemoci na mozek založenou na zobrazovacích metodách. Její výsledky byly publikovány v odborném časopise Nature.
Zmenšení mozku po covidu-19
Kromě výše uvedených poškození bylo u osob, které prodělaly nemoc, zjištěno také zmenšení celkového objemu mozku a deficit kognitivních funkcí, jejichž prostřednictvím lidé vnímají svět kolem sebe, jednají, reagují a zvládají různé úkoly.
Vědci pro účely výzkumu použili údaje účastníků britské Biobanky a sledovali změny v mozku 785 lidí v průměru 4,5 měsíce po mírné infekci. Nový pohled na škodlivé účinky covidu může přispět k celkovému pochopení toho, jak se nemoc šíří centrálním nervovým systémem. Zda tyto účinky přetrvávají dlouhodobě, nebo časem ustoupí, však vyžaduje další zkoumání.
Účastníci byli ve věku 51 až 81 let a podstoupili dvě vyšetření mozku, v průměru s odstupem 38 měsíců, a také kognitivní testy. Celkem 401 účastníků bylo v období mezi dvěma skeny pozitivně testováno na koronavirus, z nichž 15 bylo hospitalizováno. Zbývajících 384 osob, které se nenakazily, bylo podobného věku, pohlaví a mnoha rizikových faktorů, včetně vysokého krevního tlaku, obezity, kouření, socioekonomického statusu a cukrovky, jako nakažená skupina.
Výsledky ukázaly četné změny
Studie zjistila řadu účinků, včetně snížení tloušťky šedé hmoty v oblastech mozku spojených s čichem (orbitofrontální kůra a parahipokampální gyrus). Rovněž se projevilo poškození tkáně v oblastech spojených s primárním čichovým centrem a zmenšení velikosti celého mozku. Tyto účinky se ve srovnání s účastníky, kteří nebyli infikováni, pohybovaly v rozmezí od 0,2 do 2 %.
Červenožluté oblasti jsou části mozku, které se nejvíce zmenšily
U účastníků, kteří byli infikováni virem SARS-CoV-2, došlo mezi dvěma vyšetřeními k poklesu kognitivních funkcí, což souviselo s atrofií části mozečku, jež souvisí s poznáváním. Autoři separátně zkoumali osoby, které onemocněly zápalem plic nesouvisejícím s covidem-19, a prokázali, že změny byly specifické pouze pro covid-19, a nebyly způsobené následky nákazy respiračním onemocněním.
Výzkum také odhalil pokles mentálních schopností při plnění složitých úkolů, přičemž toto zhoršení částečně souviselo s mozkovými abnormalitami. Všechny tyto negativní vlivy byly výraznější ve vyšším věku. Klíčovou otázkou pro budoucí studie založené na zobrazování mozku bude zjistit, zda se toto poškození mozkové tkáně v delším časovém horizontu zmírní.
Unikátní pohled
Starší výzkumy ukázaly, že covid-19 může způsobovat abnormality související s mozkem, ale většina studií se zaměřovala na hospitalizované pacienty s těžkým průběhem onemocnění a omezovala se na údaje po infekci. Dopady na mozek u lehčích (a častějších) případů nebyly dosud známy. Právě zkoumání těchto případů může odhalit mechanismy, které přispívají k poškození mozku.
„Tento koncept studie překonává některá z hlavních omezení většiny dosavadních studií o covidu-19 týkajících se mozku, které se opírají o analýzu a interpretaci v jednom časovém bodě,“ uvedla neuroložka z Yale University School of Medicine Serena S. Spudich, která se na výzkumu nepodílela.
Profesorka Naomi Allen konstatovala: „Studie je jedinou svého druhu na světě, která je schopna prokázat změny v mozku "před a po" spojené s infekcí SARS-CoV-2. Shromáždění druhé sady snímků více orgánů od lidí, kteří byli nakaženi tímto virem, a od jiných, kteří nakaženi nebyli, vytvořilo jedinečný zdroj, jež vědcům umožňuje pochopit, jak virus ovlivňuje vnitřní orgány.“
