Hm, kolikrát se takový objev opakuje za jedno desetiletí a pak - NIC. Co myslíte jak dopadne tento "průlom":https://www.novinky.cz/veda-skoly/431975-prulom-... ... já myslím, že dlouho zase NIC.
Článek je spíše jedna velká pohádka než popis skutečnosti. Jak by zapisovali na jeden atom, který se v molekule pohybuje pro své dráze? Atomy a molekuly se neustále pohybují.
Názor byl 1× upraven, naposled 15. 3. 2017 14:15
Asi není problém mít jeden atom jako jednotku pro uložení informace, ale vyrobit zařízení, které by do automu resp. z automu ty informace dokázalo (rychle) přečíst nebo uložit a bylo to za přijatelnou cenu. Zřejmě se bude muset použít nová, úplně jiná technologie, na kterou si počkáme. Nicméně je dost možné, že technologie na vyšší kapacitu (myslím řádově vyšší kapacitu) disků jsou, ale z marketingových důvodů je výrobci blokují.
Taky bych řekl, že zrychlování procesorů/zmenšování litografie mohlo probíhat aspoň v některých obdobích rychleji, než byl obchodní plán Intelu ...
Z článku:není to nic, s čím by si inženýři neporadili.a nížetak nelze čekat na trhu dříve než za několik desítek let.IMHOA k té hustotě, do 10 let máme být pod 2 nm a to je již blízko tomu jednomu atomu.Myslím si, že nastanou ohromné problémy se stabilitou při běžných ( v USA na slunci ) 50°C. Takže v laboratoři ano, ve venkovním prostředí ne. Aby to nebylo jako s tím pevným vodíkem.
Názor byl 2× upraven, naposled 11. 3. 2017 13:37
Prumerny neidentifikovany Atom je cca milionkrat mensi, nez rozmer definovan meritkem 1nm.Pro predstavu pokud by byl Atom veliky 1 metr, tak jeden tranzistor technologie 1nm by byl vetsi nez cela CR.Takze domnenka, ze technologie nm se blizi atomarnim rozmerum je naprosto zcestna.To je uplne jiny svet.
Názor byl 1× upraven, naposled 11. 3. 2017 15:51
Není problém vyrobit zařízení na atomární úrovni. Problém je, aby takové zařízení fungovalo. Jakmile se totiž dostáváme na atomární úroveň, začínájí si s částicemi pohrávat kvantové procesy. Zejména kvantové tunelování je pěkný prevít, který nám v současné době vystavuje limit pro jakoukoliv elektroniku daleko před dosažením jedno-atomových struktur. Ať už je to tranzistor nebo spoj, brána, cokoliv. Takže IBM bravo, cvičení pěkný. V tomhle jste vždycky byli dobří. Ale disk z toho asi jen tak nepostavíte. Opravdu jsem zvědavej, jak si s tím inženýři hravě poradí, jak píše auto v článku. Protože pokud ano, bude za to další nobelova cena. A pořádná výpočetní revoluce.
Názor byl 1× upraven, naposled 11. 3. 2017 18:00
Těch kvantových jevů by šlo dobře využít u oné hudební knihovny, kdyby nemusela existovat ani jedna kopie písně a zároveň by ji měli všichni u sebe k dispozici :) To by zamindrákovaní chlapci v OSA měli v kalhotkách naděláno.
Jedna vec je databaze milionu terabitu dat a zou druhou pak prace s ni.Zatim je potreba k obsluze tak obrovske databaze hodne vykonne zarizeni. Nic kapesniho.
smejeme sa s vavrom a jeho insitnou fyzikou.rozmery bezneho atomu sa hybu 30~300 pm, co je o rad az dva nizsie ako nanometer.kde na tie debility chodis?
To Anonymizovaný:Miliónkrát menší atóm ako 1 nm? To máte odkiaľ? Atóm má priemer rádove v desatinách nm (stará jednotka Angstrom). Jadro je síce o niekoľko rádov menšie, ale sú to cca 4 rády (teda 10 000 x) a nie milión. Ani to jadro.
No, namátkou: velikost atomu křemíku je 111 pm tedy 0,111 nm, což je přeci jen pořád "malinko" menší než 2 nm
Celý digitální (resp. číslicový) princip je slepá větev vývoje. Čím dřív si to někdo uvědomí, tím lépe.Budoucnost je čistě v chemii.
Nesmysl, res. spatna interpretace. I chemie stoji na zakladu skladby hmoty, tedy na atomarni a subatomarti existenci.
Tady je vidět, že někdo nemá tušení, o čem mluví. Chemie není nic jiného než vazby atomů mezi sebou (molekuly). Číslicový princip má jakou spojitost s chemií? Žádný. Nicméně určitě nebude nahrazen. Z jednoduchého důvodu. Číslicový princip je zakódován v těch nejmenších částicích uvnitř atomů, ať už jde o jejich existenci (elektron máme - 1, nebo nemáme - 0) nebo o další kvantové projevy těchto částic, např. spin, vůni, chuť a další vlastnosti (vůně a chuť nemají nic společného se skutečnou vůní a chutí, to jen neznámou vlastnost pojmenovával nějaký fyzik, který byl asi rovna pod parou a dal si zacíl zmást všechny lidi problemtice neznalé).
S tím, že číslicový princip nebude nahrazen bych byl asi opatrnější. Jestli se o "číslicovém principu" bavíme ve smyslu binárním, tak už dnes se ukazuje že dva stavy jsou málo. Zatím to nijak zvlášť nevadí, protože technologie není ještě na limitu možností. Do budoucna se ale očekává "návrat analogu". Uvozovky dávám schválně, protože už si nepamatuju jak přesně to nazývali, ale už dlouho se zkoumají možnosti jak pro zpracování dat používat spojitý signál s podstatně větším množstím stavů, než co umožňuje binární soustava. Ale to je hudba daleké budoucnosti. Zpracování tolika stavů očividně převyšuje současné možnosti i potřeby.
Analogový počítače tady byly už dávno: https://cs.wikipedia.org/wiki/Analogov%C3%BD_po%C4... ...
Pokud by se začlo používat víc stavů než jenom "vypnuto/zapnuto", tak by to znamenalo místo dvojkové soustavy, třeba trojkovou, čtverkovou ... ale pořád by se pracovalo "s číslicemi". Když si uvědomíš, že 3 bity ti uloží 8 znaků, tak technicky je pořád jednodušší, mít 3 body s hodnotou "zapnuto/vypnuto", než jeden bod s 8 různými hodnotami.Jinak teoreticky by např. uložiště mohlo pracovat s "vyšší" soustavou, zatímco zpracování by mohlo dál běžet ve dvojkové soustavě, nebo naopak ... vždy jde pouze o interpretaci - matematika je jenom jedna.Ještě něco jiného jsou kvantové počítače s jejich paralelizmem ...
Proti tomu jdou NAND čipy v SSD a paměťových kartách - SLS pamatují jeden bit, MLC dva - tedy čtyři různé napěťové úrovně, a TLC už tři bity, tedy osm napěťových úrovní. Kvalita, trvanlivost a výkon TLC jsou proti SLC řádově nižší. Výkon se dohání pomocí SLC cache, kvalita zvětšováním záložního paměťového prostoru, rychlost paralelizací.Ukládání dat v NAND je dnes ale pomalu začínáno považovat jen za přechodovou technologii,, slepou uličku, která sice úplně nevymizí, ale v hlavní funkci bude postupně nahrazena něčím jiným, spolehlivějším, rychlejším a v neposlední řadě snad i cenově přijatelnějším.
Tvrzení "matematika je jenom jedna" je axiomatická chyba. Naše matematika byla od základu vybudovaná nad teorií celých čísel, která byla rozšiřována tak, aby doplnila nedostatky (záporná, racionální, iracionální čísla) a zjednodušila výpočty (od sčítání, násobení, mocnin, logaritmů k derivacím a integrálům, vymýšlení inverzních funkcí a limitních teorií). Následné vymýšlení algebraických světů, jiných číselných soustav, to jsou jen důsledky toho základního předpokladu.Mohou existovat i jiné matematiky založené na jiných úvahách. Zkusím to demonstrovat na řeči - naše matematika je jako řeč, která předpokládá, že sdělení se skládá z vět, věty ze slov, slova z hlásek. Víme ale, že jiné živočišné druhy mají vyvinuté své vlastní řeči, kde nic z toho neplatí, přesto mezi sebou komunikují.Zmíněné kvantové počítače jsou dobrým příkladem - jejich hlavní odlišnost není jen v paralelním zpracování, ale i ve schopnosti škálování hodnot, což vyplývá z principu superpozice. Nepracují tak totiž v absolutních omezených hodnotách, ale s pravděpodobnostmi, jeden qubit neuchovává omezený počet hodnot (0 a 1, nebo jinak zvolenou soustavu), ale celou škálu hodnot (cokoliv mezi 0 a 1). Matematika vybudovaná nad takovými jednotkami pak vypadá trochu jinak.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.