Imunita k obezitě: Sci-fi, nebo reálná možnost?

  • Slibné výsledky pro boj s nadváhou přináší výzkum dánských vědců
  • Zablokováním genu, který je aktivní v tukové tkáni, obrnili laboratorní myši proti tloustnutí
  • Odborníci doufají, že díky tomu najdou novou léčbu pro lidi
Imunita k obezitě: Sci-fi, nebo reálná možnost?

Za posledních čtyřicet let se ve světě zvýšil počet obézních mužů třikrát a počet obézních žen se zdvojnásobil. V současné době žije na Zemi více lidí s nadváhou, než kolik jich trpí podvýživou. To s sebou nese i nárůst tzv. civilizačních chorob počínaje cukrovkou druhého typu a konče vysokým krevním tlakem a infarktem myokardu.

Moderní lidstvo uvízlo v evoluční pasti. Po miliony let bylo pro naše předky výhodné vyždímat z každého sousta potravy co nejvíc energie. Při opakovaných obdobích nouze platilo pravidlo: „Kdo je tlustý, bude hubený. Kdo je hubený, bude studený.“

Dnes má většina světa potravin, co hrdlo ráčí, takže jimi plýtvá a přejídá se. Lidský organismus se tomuto blahobytu stále ještě nepřizpůsobil a pořád ždíme ze snědených potravin maximum energie. Tu pak při pasivním životním stylu nestačíme spalovat tělesnou námahou a ukládáme si ji v těle podobě tukové tkáně.

Vědci už mnohokrát ohlásili objev zázračných prostředků na hubnutí. Kdyby byla pravdivá jen každá desátá zpráva s podobným obsahem, žilo by Zemi přes sedm miliard štíhlých fešáků. Realita je ale mnohem „tučnější“. A jediný skutečně fungující recept proti nadváze a obezitě: „Méně jíst a víc se hýbat!“ zůstává krajně nepopulární.

Dánští vědci z univerzity v Kodani vedení Karen Nordgaard Nielsenovou nyní zveřejnili ve vědeckém časopise Molecular Metabolism studii, v které nabízejí hubenou postavu aspoň laboratorním myším. A to navzdory skutečnosti, že se zvířata přecpávala tučnou potravou.

Jen hamburgery a pizzy...

„Bylo to, jako kdyby byly myši permanentně na dietě složené jen z hamburgerů a pizzy,“ přibližuje podmínky experimentu Karen Norgaard Nielsenová.

Nordgaard Nielsenová a spol. odhalili, že myši k tvorbě tukové tkáně nutně potřebují gen NAMPT. Pokud mají tento gen vyblokovaný metodami genového inženýrství, jsou vůči obezitě imunní. Mohou se cpát vysokokalorickou potravou a mají stejně tukové tkáně, jako když drží zdravou dietu. V některých ohledech jsou na tom dokonce lépe.

Po blokádě genu NAMPT si jejich tělo například drží snáze pod kontrolou hladiny glukózy v krvi. Výsledek dánské studie byl pro vědce hodně překvapivý, protože obecná představa o roli genu NAMPT naznačovala, že k léčbě obezity bude zapotřebí jeho aktivitu zvýšit a nikoli snížit.

Vysoce výkonné varianty genu NAMPT přinášely našim předkům výhody, protože jim dovolovaly vytvářet tukové zásoby na doby, kdy bude o potravu nouze. Nositelé méně výkonných variant genu se dostávali do problémů s každým hladomorem.

Dnes by se nám ale takové varianty genu NAMPT hodily. Možná z lidské populace tak úplně nevymizely, protože tu a tam se vyskytnou lidé, kteří se nemusí v jídle příliš omezovat, a přitom netloustnou. Je možné, že aspoň některým z nich dala příroda do vínku méně výkonné varianty genu NAMPT.

Člověku nemůžeme potlačit aktivitu genu cíleným zásahem do dědičné informace, jak to dělají genoví inženýři laboratorním myším. Často se ale podaří najít látky, které odvedou tu samou práci a potlačí funkce vybraného genu bez toho, že by bylo nutné pozměnit dědičnou informaci uloženou do dvojité šroubovice DNA.

U myší se potlačení aktivity genu NAMPT zjevně neprojevilo nežádoucími vedlejšími účinky. Jestli se totéž podaří i u člověka konečně bude k dispozici účinný lék proti tloustnutí, to ukáže až čas a další výzkum.

Diskuze (8) Další článek: Rusko: Kvůli Telegramu jsme zablokovali 50 VPN služeb. A teď máme políčeno na Viber

Témata článku: Výzkum, Země, Zdraví, Medicína, DNA, Jídlo, Nadváha, Sci-fi, Genetika, Léky, Reálná možnost, Karen, Poslední rok, Obezita, Kodaň, Výkonná varianta, Laboratorní myš, Současná doba, Gen, Vybraný gen, Účinný lék, Dvojitá šroubovice, Genové inženýrství, Lidská populace, Genový inženýr