V souvislosti s nárůstem respiračních onemocnění, který je patrný především (ale zdaleka nejen) u dětí, se objevují domněnky, že za snadné šíření virů může podlomená imunita. Ta je často dávána do souvislosti s dřívější povinností nosit ochranu dýchacích cest a dalšími opatřeními, jejichž cílem byla snaha omezit šíření viru SARS-CoV-2, způsobujícího onemocnění covid-19.

Ač může vysvětlení v duchu „děti nebyly kvůli rouškám a respirátorům vystavovány virům, proto došlo k oslabení imunitního systému“ znít docela logicky, není to ani zdaleka tak jednoduché. Imunolog Anthony J Leonardi, zabývající se diferenciací (vývojový proces, během kterého se mění morfologie a funkce buněk) T-lymfocytů, se tomuto tématu věnoval v dlouhém vlákně, publikovaném v neděli na sociální síti Twitter.

„Na počátku pandemie jsem viděl varovné příznaky poškození imunity způsobené infekcí. Napsal jsem dopis ředitelům škol v Kalifornii, ve kterém jsem upozornil na některé negativní vlivy infekce na děti.“ píše Leonardi v úvodu svého příspěvku. V průběhu pandemie pak publikoval několik článků, v nichž vysvětloval, proč pravděpodobně dochází k poškození imunitního systému.

Ve článku, publikovaném v roce 2020, vysvětloval, proč je pravděpodobné, že následkem infekce dojde k poškození naivních T-lymfocytů, jak jsou označovány buňky, jež se dosud nesetkaly s příslušným antigenem a nebyly jím aktivovány. V následujících letech pak v dalších vědeckých článcích rozebíral rizika, která onemocnění covidem-19 přináší z pohledu imunitního systému.

„Téměř tři roky se snažím vzdělávat lidi ve svém oboru a varovat před škodami, které mohou postihnout ty, jež se opakovaně nakazí virem SARS-CoV-2.“ konstatuje Leonardi a varuje před zlehčováním v podobě tvrzení, že SARS-CoV-2 již nepředstavuje pro veřejné zdraví vážný problém. Onemocnění covid-19 dle jeho slov způsobuje omezení funkcí imunitního systému nakažených osob.

Svá tvrzení Leonardi podkládá například odkazem na studii, která ukázala, že covid-19 narušuje imunitní odpověď na druh kvasinky označované jako Kandida bělostná (Candida albicans), způsobující ústní a genitální plísňové infekce. Stejně tak byly vědecky prokázány zhoršené funkce imunitního systému proti dalším patogenům.

V současné době existují přesvědčivé důkazy o přetrvávání viru nebo jeho RNA u některých osob i po prodělání infekce, a to i u dětí. Jeho přítomnost byla zjištěna například v krčních a nosních mandlích u celé čtvrtiny dětí, které přitom neměly žádné příznaky onemocnění.

„Byli jsme svědky podivných projevů RSV, opičích neštovic, dětské obrny a nyní i streptokoka A lidé začínají uvažovat stejně jako já, zda SARS-CoV-2 nezměnil náš imunitní systém.“ konstatuje Leonardi, který získal doktorát ve svém oboru na univerzitě Johnse Hopkinse. „Všímají si jevu, před kterým jsem se snažil varovat od samého začátku. Jako člověku, který studoval mechanismy imunitní dysfunkce, mi bylo jasné, co se pravděpodobně stane.“

Jakmile si virus vytvoří trvalý rezervoár, stáváme se svědky chronické aktivace nefunkční imunitní odpovědi. Vyhlídka na takové poškození imunity je znepokojivá a Leonardi varuje před zanedbáváním tohoto nebezpečí, jež dle jeho mínění může mít dalekosáhlé následky.

Ostře kritizuje spojování nárůstu nemocnosti s „uměle vytvořeným výmyslem“ známým pod označením „imunitní dluh“. Nelíbí se mu zejména vydávání pohodlné teorie za fakta: „Takové domněnky, které jsou vydávány za vědu, jsou pro veřejnost špatnou službou.“

Imunolog doporučuje – pokud je to jen trochu možné – vyhnout se nákaze virem SARS-CoV-2 „a rozhodně se nenakazit vícekrát, protože důkazy ukazují na kumulativní poškození.“ Vzhledem k tomu, že se v populaci začínají projevovat poruchy imunity, měl by každý udělat vše pro to, aby ochránil sebe i ostatní. Ideálním řešením by bylo snažit se snížit počet nakažených, dokud se nepodaří vyvinout účinnější vakcíny a léčiva proti tomuto viru.