Index tělesné hmotnosti (Body Mass Index, známý pod zkratkou BMI) se již mnoho desítek let používá k rychlému a snadnému získání přehledu o množství tuku v lidském těle. BMI se vypočítá tak, že se hmotnost člověka v kilogramech vydělí jeho výškou v metrech umocněnou na druhou. Výsledné číslo slouží k určení zdravotního rizika dané osoby.
Vědkyně Alice Bullas že Sheffield Hallam University na webu The Conversation upozorňuje, že existují mnohem lepší způsoby, jak přesně změřit hladinu tuku v těle člověka – například pomocí dvouenergiové rentgenové absorpciometrie (DXA) nebo magnetické rezonance (MRI). Jejich použití je ale náročné z ekonomického i časového hlediska. I to je možná důvodem, proč od druhé poloviny dvacátého století neustále používáme BMI.
Index tělesné hmotnosti (BMI) má omezení
Mnozí odborníci na zdraví jsou přesvědčeni o tom, že BMI má významná omezení, a to zejména u dětí a mladých lidí (u nichž se hladina tělesného tuku v průběhu růstu mění), u sportovců (kteří mají vysoký podíl svalové hmoty) a u lidí z etnických menšin.
Index tělesné hmotnosti původně nebyl vytvořen pro používání ve zdravotnictví a byl vyvinut na základě údajů od Evropanů v 19. století. Ačkoli byly navrženy různé úpravy výpočtu BMI pro děti a etnické skupiny, žádná z těchto metod nedosáhla dostatečného úspěchu, aby pověst BMI zlepšila.
V průběhu let byla navržena celá řada alternativních metod – například poměr obvodu pasu a boků. Tento poměr může lépe odrážet zdravotní rizika spojená s abdominálním tukem, který je spojován s vyšším rizikem srdečních chorob a diabetu druhého typu. Další metodou byl index tělesného objemu, který využívá k měření objemu těla a rozložení tělesného tuku 3D skenery.
Nejnovější studie prosazuje BRI
Výsledky nejnovější studie naznačují, že k tomu, abychom získali co nejpřesnější obraz o množství tuku v lidském těle a s tím souvisejících zdravotních rizicích, bychom místo indexu tělesné hmotnosti měli používat index tělesné kulatosti (Body Roundness Index; BRI).
Tato metoda zahrnuje měření výšky, hmotnosti a obvodu pasu. Zohledňuje také věk, pohlaví a etnickou příslušnost. Výsledná hodnota lépe odráží rozložení tělesného tuku, zejména viscerálního tuku, který je spojen s vyšším rizikem metabolických onemocnění.
Studie:
- Zjistila, že průměrné BRI mezi americkými dospělými se v letech 1999 až 2018 zvýšilo ze 4,80 na 5,62.
- Prokázala souvislost mezi BRI a celkovou úmrtností, kde extrémně nízké i vysoké hodnoty BRI jsou spojeny s vyšším rizikem úmrtí.
- Navrhuje BRI jako neinvazivní nástroj pro odhad rizika úmrtnosti, který by mohl být po dalším ověření začleněn do veřejného zdravotnictví.
Klíčový je obvod pasu
BRI byl vyvinut americkými vědci v roce 2013 coby reakce na kritiku nedostatků BMI. Namísto výšky a váhy se BRI matematicky určuje podle výšky, hmotnosti a obvodu pasu a kvantifikuje množství tělesného tuku. Hodnota se obvykle pohybuje v rozmezí od jedné do 20 a platí, že nejnižší a nejvyšší hodnoty naznačují nejvyšší zdravotní riziko.
Právě zaměření na obvod pasu je klíčové pro odhad viscerálního tuku, který obklopuje vnitřní orgány a je spojen s vyššími zdravotními riziky. Tento přístup odráží skutečné zdravotní riziko lépe než tradiční BMI, které nezohledňuje, kde a jak je tuk uložen.
Četné studie později ukázaly, že BRI může být při předpovídání zdravotních rizik spojených s různými úrovněmi tělesného tuku lepší než BMI. Jedná se například o předpověď rizika onemocnění souvisejících s vysokou hmotností, jako jsou kardiovaskulární nemoci, cukrovka, onemocnění ledvin a rakovina, a také rizika úmrtí z jakékoli příčiny.
Nízké nebo vysoké BRI = vyšší riziko úmrtí
Výše zmíněná studie, která v letech 1999 až 2018 zkoumala 32 995 dospělých Američanů, prokázala souvislost mezi hodnotou BRI a úmrtím z jakékoli příčiny. Zjistila, že lidé s nejnižšími a nejvyššími hodnotami BRI měli největší zdravotní rizika.
Vzhledem k tomu, že k měření BRI stačí pouze metr, váha a relativně jednoduchá matematická rovnice, je jeho použití podobně snadné a dostupné jako u BMI. Měření lze provést rychle a bez potřeby speciálního vybavení. Za předpokladu, že se BRI měří ručně, je ale výsledek podobně náchylný k lidské chybě jako BMI.
Jedna studie dokonce zjistila, že osm z deseti vyškolených zdravotníků vykazovalo při ručním měření břicha tak vysokou míru lidské chyby, že si při druhém měření nevšimli nárůstu o 3 cm. Tato chybovost bude pravděpodobně ještě vyšší u lidí, kteří si měření provádějí sami doma.
Jsou tu jistá omezení
Stejně jako BMI je i BRI složeným ukazatelem, což znamená, že kombinuje více souvisejících hodnot do jediného indexu. To může vést k obtížím při rozlišování jednotlivých faktorů, které ovlivňují zdravotní rizika a k zavádějícím interpretacím výsledků.
Ačkoli může BRI omezovat některé nedostatky BMI, stále není zcela imunní vůči chybám v klasifikaci. Například lidé s vysokým podílem svalové hmoty mohou i zde čelit nepřesnostem v hodnocení zdravotních rizik, pokud jejich rozložení tělesného tuku v břišní oblasti neodpovídá „typickým“ vzorcům.
BRI zcela jistě představuje pokrok v hledání přesnější alternativy k BMI, protože se více zaměřuje na tvar těla a rozložení tuku než jen na výšku a hmotnost. Stále však má svá omezení. Než budeme moci s jistotou říci, zda je BRI lepší než BMI, bude potřeba další výzkum.
Výsledky vědeckého bádání na toto téma byly publikovány 5. června tohoto roku v odborném lékařském časopise JAMA Network Open vydávaném Americkou lékařskou asociací. Jeho recenzní proces zajišťuje, že publikované články jsou vědecky důvěryhodné a přispívají k rozvoji vědy a medicíny.