Letošní léto je ve znamení vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Tak trochu v jeho stínu ale pracují i další vesmírné teleskopy, některé mnohem méně známé. Jejich výsledky ale každopádně stojí za pozornost.
Jedním z nich je i indický multipásmový vesmírný teleskop AstroSat, který pracuje v celé řadě oblastí elektromagnetického spektra, od rádiové až po rentgenovou.
Anshuman Borgohain z indické Univerzity v Tezpuru a jeho kolegové využili teleskop AstroSat k pozorování evoluce trpasličích galaxií. Tyto galaxie obvykle tvoří maximálně pár miliard hvězd, což je mnohonásobně méně ve srovnání s Mléčnou dráhou a podobnými většími galaxiemi.
Dřívější výzkum ukázal, že některé trpasličí galaxie mohou podstoupit evoluci do podoby větší a „zralejší“ galaxie. Doposud ale nebylo jasné, jak takový „evoluční“ vývoj vlastně probíhá.
Klíčovou roli sehrál ultrafialový teleskop
Borgohainův tým pozoroval tvorbu nových hvězd v několika modrých kompaktních trpasličích galaxiích (BCD, podle anglického Blue Compact Dwarf), tedy takových, které obsahují velké hvězdokupy s mladými, horkými a masivními hvězdami.
Tyto galaxie se přitom nacházejí ve vzdálenosti 1,5 a 3,9 miliard světelných let. Klíčovou roli v jejich pozorování sehrál ultrafialový teleskop, umístěný na palubě AstroSatu.
AstroSat je pro výzkum trpasličích galaxií jako dělaný. Pozorovat v nich tvorbu nových hvězd je obtížné, protože jsou malé, málo září a obsahují málo hmoty. AstroSat má slušné rozlišení a výhodou je i jeho schopnost pozorovat vesmír ve více oblastech spektra.
Vědci zpracovali 17 hodin pozorování AstroSatu. Mimo jiné nalezli doklady pro pohyb materiálu od okrajů trpasličích galaxií směrem do jejich středu. To vede k větší koncentraci hmoty v centrální části trpasličí galaxie, kde se pak mohou tvořit hvězdy i s planetárními systémy.
Borgohain a spol. jsou přesvědčeni, že jejich výzkum představují další krok v našem chápání evoluce trpasličích galaxií směrem ke „zralým“ galaxiím, které obsahují mnohem více hvězd.