Oživeno 27. září
Odborníkům z Indian Space Research Organization (ISRO) se nedaří obnovit spojení s lunárním roverem Pragján a landerem Vikram. Obě zařízení se přitom měla „probudit“ 22. září.
Tým ale zatím odmítá hodit ručník do ringu. „Snahy o navázání komunikace s přistávacím modulem Vikram a roverem Pragyaan budou pokračovat,“ uvedla ISRO na Twitteru.
A jak dlouho? Podle dostupných informací do příštího západu slunce, který nastane v sobotu 30. září. Příliš mnoho času tedy už nezbývá...
„Pokud se nezapne vysílač na landeru, nebudeme mít žádné spojení. Musí nám to říct, že je to stále naživu. I když všechny ostatní podsystémy fungují, nemáme způsob jak to zjistit,“ konstatoval v pondělí Kiran Kumar z ISRO.
Přečkat bez úhony kruté mrazy, které na naší přirozené družici během noci panují, není zrovna jednoduché. Např. čínské rovery Čchang-e 4 a Yutu-2 to však zvládly.
Čandraján-3
V tomto aktualizovaném článku sledujeme průběh mise Čandraján-3, tedy třetí měsíční průzkumné mise Indian Space Research Organization (ISRO) v rámci programu Čandraján. Ta zahrnuje lander Vikram a rover Pragján. Předchozí aktualizace naleznete na dalších listech.
Pokračování 2 / 3
Indický rover přešel do režimu spánku
6. září Indický rover Pragján a lander Vikram přešli do režimu spánku. Podle dostupných informací čekají na další východ slunce, který má nastat zhruba za dva týdny.
Obě zařízení jsou na solární pohon, a přestože Indian Space Research Organization (ISRO) v sobotu uvedla, že baterie Pragjánu jsou „plně nabité“, raději se ho již rozhodla dočasně uvést do hibernace. O dva dny později přišel na řadu Vikram.
„Solární panel je orientován tak, aby přijímal světlo při příštím východu slunce očekávaném 22. září 2023,“ uvedla ISRO na Twitteru s tím, že „přijímač roveru je zapnutý“.
„Doufáme v úspěšné probuzení pro další sadu úkolů! Jinak tam Pragján zůstane navždy, jako indický lunární velvyslanec,“ dodala.
Jak upozornil server Space.com, Indové chtěli, aby Vikram mohl odpočívat co možná nejblíže Pragjánu. Proto zapnuli jeho trysky a provedli drobný (cca 40 centimetrů) „skok“ směrem k roveru.
Pokračování 3 / 3
Pragján na jižním pólu Měsíce objevil síru a další prvky
31.8. Indian Space Research Organization (ISRO) tento týden oznámila, že její rover Pragján na jižním pólu naší přirozené družice objevil síru a několik dalších prvků včetně hliníku, železa, vápníku, chrómu, titanu, manganu, kyslíku a křemíku.
Podle ISRO jde o „vůbec první in-situ měření“ složení zdrojů nalezených v dané oblasti.
„Rover jednoznačně potvrdil přítomnost síry, což je něco, co nebylo možné provést pomocí přístrojů na palubách orbiterů,“ uvádí se mj. v oficiálním prohlášení.
Zařízení zvané Laser-Induced Breakdown Spectroscopy (LIBS) rozdrtilo horniny, zahřálo je a vytvořilo „extrémně horkou a lokalizovanou plazmu“, která byla následně analyzována.
ISRO nyní usilovně pátrá po vodíku, jehož nález by nás mohl přiblížit k potvrzení hypotézy, podle níž se na jižním pólu Měsíce nacházejí obrovské zásoby vodního ledu.
Indický rover na Měsíci málem spadl do kráteru
30.8. Výzkum povrchu naší přirozené družice není jednoduchý. Své o tom nyní vědí i Indové, jejichž rover Pragján nedávno málem spadl do kráteru.
Pozemní kontrola toto hrozící nebezpečí naštěstí odhalila dřív, než už bylo příliš pozdě.
„27. srpna 2023 Rover narazil na kráter o průměru 4 metry nacházející se 3 metry před jeho pozicí,“ uvedla ISRO na Twitteru. „Rover dostal příkaz vrátit se po trase zpět. Nyní se již bezpečně pohybuje po nové trase.“
Součástí tohoto tweetu jsou rovněž dva povedené černobílé snímky, z nichž jeden zobrazuje hlubokou a zastíněnou propast, která zdánlivě blokuje šikmě dopadající sluneční paprsky. Na druhé fotografii pak můžete vidět stopy Pragjánu v lunárním regolitu.
Podívejte se na unikátní záběry indického roveru na lunárním povrchu
25.8. Indie zveřejnila unikátní video, které zachycuje její rover Pragján na povrchu naší přirozené družice. „Ch-3 Rover sjel z Landeru a Indie se prošla po Měsíci,“ uvedla mj. na Twitteru.
Z dostupných informací plyne, že během následujících dvou týdnů by měl Pragján zkoumat okolní terén a rovněž analyzovat chemické složení lunárního regolitu.
Jak podotknula agentura Reuters, obě zařízení (tzn. lander i rover) se momentálně nacházejí v dobrém stavu. Je ale nutné si uvědomit, že ty největší výzvy na ně teprve čekají.
Pokud ale nenastanou žádné závažné komplikace, již brzy se nepochybně dočkáme dalších zajímavých zpráv i fotografií.
Oživeno ve 14:35 | Přistání bylo úspěšné. Indie má nyní na povrchu Měsíce sondu Čandrájan-3. Je teprve čtvrtou zemí, které se něco takového podařilo (po USA, tehdejším Sovětském svazu a Číně), a vůbec první, která přistála v oblasti jižního pólu Měsíce.
Podle BBC byly náklady na tuto misi 75 milionů dolarů (1,7 miliardy korun). Podobná neúspěšná mise Ruska, při které v neděli narazila sonda Luna-25 na povrch Měsíce, stála 200 milionů dolarů.
Původní článek | V dubnu to zkusili Japonci a selhali. Jen před pár dny to zkusili Rusové a selhali. Dnes se na Měsíci pokoušejí přistát Indové. Indian Space Research Organisation v rámci mise Čandrájan-3 poslala Měsíc sondu a snaží se o tzv. měkké přistání.
Trajektorie, po které se lander dostal k Měsíci. Už z oběžné dráhy vytipoval konkrétní rovinaté místo, na které se pokusí přistát.
Cílem je zjistit, jestli se v oblasti skutečně nachází led, který by mohl poskytnout tolik důležitou vodu, kyslík a energii pro budoucí měsíční mise a základny.
Přímý přenos z pokusu o přistání začíná ve 13:50: