Infrazvuk je akustické vlnění, jehož frekvence je tak nízká, že ho lidské ucho není schopné zaznamenat. Nový vědecký výzkum ukazuje, jak může zvuk pod hranicí lidského sluchu pomoci meteorologům předpovídat a sledovat tornáda.
Předpovídání výskytu a pohybu tornád je zásadní zejména s ohledem na ochranu zdraví a životů obyvatel postižených oblastí. Meteorologové se dnes mohou spoléhat na Dopplerův radar a kontextová vodítka, kombinovaná se zprávami očitých svědků. Tyto technologie vedly v posledních desetiletích k významnému prodloužení doby varování před tornády.
Včasná detekce tornád
K dokonalosti má tento systém však ještě hodně daleko. Přinejmenším polovina poplachů vyhlášených americkou Národní meteorologickou službou (NWS), se v konečném výsledku ukáže jako planá. Vědci nyní vážně uvažují o použití infrazvuku jako prostředku k doplnění současných metod detekce tornáda.
Brian Elbing, Christopher Petrin a Matthew Van Den Broeke prezentovali na webu Phys.org výsledky své studie. Mimo jiné uvádějí, že pomocí infrazvuku dokázali detekovat tornádo osm minut před jeho vznikem, zatímco s tradičními metodami toho byli schopni jen čtyři minuty před začátkem. Dopplerův radar sloupec rychle rotujícího větru v tomto případě vůbec nezachytil.
Vědci představili svou práci na 72. výročním setkání americké fyzikální společnosti Fluid Dynamics v Seattlu. Uvedli, že tornádo detekovali pomocí několika infrazvukových mikrofonů, které jsou citlivější na nízkofrekvenční šum a jsou upraveny tak, aby je nerušil hluk proudícího větru.
Infrazvuk má samé výhody
Brian Elbing uvedl několik dalších výhod, které má detekce tornád pomocí infrazvuku proti radaru. Dopplerovský radar například nefunguje, pokud mezi ním a zdrojem existuje nějaká překážka – typicky kopec či hora. Infrazvukovému detektoru překážky nevadí.
Vědci zatím nechápou, co produkuje varovný zvuk. Tým tak stále pracuje na tom, jak oddělit „signál“ od ostatního šumu. Jednou z překážek při použití infrazvuku pro účely varování je fakt, že se zvukové informace pohybují pomaleji než radarové. Například zvuk z tornáda, vzdáleného dvacet kilometrů, dorazí do mikrofonu až za celou jednu minutu.
Vědci pracující v této oblasti však doufají, že se v následujících letech výzkumu povede vytvořit fungující systém infrazvukové detekce. Tým fyzika Rogera Waxlera již dokonce našel různé „zvukové podpisy“ pro tornáda před a poté, co se dotkla zemského povrchu.
