Název pro CAR-T terapii vznikl složením zkratky pro chimerický antigenový receptor a označením T-lymfocytů. První pacienti se s její pomocí vyléčili z leukémie už před více než deseti lety.
Když se při leukémii „zblázní“ B-lymfocyty, nasadí lékaři většinou chemoterapii a řada pacientů se uzdraví. U některých se ale onemocnění vrátí a nezbývá, než nasadit druhou a většinou o poznání drastičtější chemoterapii. I tak se stávalo, že lékaři možnosti léčby vyčerpali a byli proti nemoci bezbranní.
Dnes se takovým pacientům nabízí šance v podobě CAR-T terapie. Při ní lékaři odeberou nemocnému člověku T-lymfocyty, které selhaly, když zhoubné B-lymfocyty nezahubily. V laboratorních podmínkách vnesou do T-lymfocytů gen, podle kterého se vytvoří speciální bílkovina.
Ta se objeví na povrchu T-lymfocytů a promění buňky imunitního systému ve smrtící zbraň zacílenou na leukemické B-lymfocyty. Když lékaři vrátí geneticky upravené lymfocyty pacientovi do krve, buňky se tam vážou na leukemické B-lymfocyty a systematicky je hubí. Nádorové buňky tak mizí a pacient se uzdraví. Návrat nádorového onemocnění je po CAR-T terapii vzácný.
Zatím je CAR-T terapie úspěšná hlavně u „tekutých rakovin“, jako jsou leukémie. Na „pevné“ nádory, jako jsou nádory slinivky, střev či prsu zatím dost dobře nezabírají. Vědci ale usilovně pracují na tom, aby i pacientům s těmito typy nádorů CAR-T terapie pomáhala.
Každému zvlášť a na míru
Léčbu provází kromě nesporných předností i řada problémů. Ten hlavní spočívá v tom, že se buňky musí pro každého nemocného připravit zvlášť. Nelze použít cizí buňky, protože na ty by reagoval imunitní systém pacienta jako na cizorodé vetřelce tak razantně, že by to nemocného s vysokou pravděpodobností zabilo.
Náročná je i samotná úprava dědičné informace buněk. A je to i hodně drahé. Jen samotná příprava léčebných buněk vyjde na 300 až 400 tisíc dolarů. K tomu je třeba připočítat náklady na hospitalizaci, lékařské zákroky, testy, analýzy atd.
Vědci usilovně pracují na zjednodušení celé procedury. Velký pokrok by přinesly universální T-lymfocyty, kterými by bylo možné léčit kohokoli, protože by byly pro lidský imunitní systém „neviditelné“. Tady je ale výzkum teprve na samém počátku, i když o příslovečných prvních vlaštovkách nemůže být pochyb.
Viry přinášejí naději
Na výročním zasedání American Society of Hematology konaném na sklonku minulého roku v americkém San Diegu představily hned dva týmy jiný přístup ke CAR-T terapii. Vyšly z nápadu vyrobit potřebné geneticky upravené T-lymfocyty přímo v organismu nemocného.
Postup využívá geneticky upravených virů, které cílí výhradně na T-lymfocyty a jiných buněk si v těle nevšímají. V San Diegu prezentovaly výsledky ověřovacích pokusů dvě biotechnologické společnosti – Interius BioTherapeutics z Filadelfie a Umoja Biopharma ze Seattlu.
Společnost Interius představila systém, v kterém byl zvířatům do krevního oběhu vpraven geneticky upravený lentivirus, který vyhledá T-lymfocyty, pronikne do jejich nitra a díky svým genům zajistí v lymfocytech tvorbu chimérického antigenového receptoru.
Takto pozměněné T-lymfocyty se pak pustí do boje s leukémií. Vědci dosáhli velmi dobrých výsledků. Ze 16 testovaných zvířat se u 15 podařilo srazit celkové počty B-lymfocytů na čtvrtinu. Podobně úspěšně si vedla i Umoja Biopharma.
Obě firmy prezentovaly úspěšnou léčbu nejen na myších, ale také na opicích a obě už zažádaly americký Úřad pro potraviny a léčiva o povolení první fáze klinických testů na pacientech.
Při těch se bude prověřovat hlavně bezpečnost celé procedury pro nemocné. Teprve v případě, že testy dopadnou dobře, bude možné zahrnout do klinických zkoušek větší počty pacientů a ověřit na nich účinnost léčby.
Bude nová léčba levnější?
Celý postup léčby těmito novými geneticky modifikovanými viry je neskutečně jednodušší než tradiční postup při CAR-T terapii. Jestli bude také lacinější, není vůbec jisté. Genové terapie využívající geneticky upravené viry patří k nejdražším lékům světa. Donedávna držel tento primát preparát Zolgensma pro léčbu spinální svalové atrofie 1 s cenou přes 1 milion dolarů.
To už ale neplatí, protože od loňského roku je držitelem tohoto rekordu genová terapie Hemgenix pro léčbu hemofilie typu B s cenou 3,5 milionu dolarů. Uvidíme, co pacientům naúčtují Omoja a Interius v případě, že všechny tři etapy klinických testů dopadnou na jedničku a Úřad pro potraviny a léčiva genové terapie schválí k léčbě.