Prakticky po celém světě čekají tisíce lidí na transplantaci orgánů. Bohužel se jí v mnoha případech nedočkají, protože použitelných orgánů je výrazně méně než čekatelů. Vědci se proto snaží najít způsoby, jak tuto nepříjemnou situaci řešit.
Biotechnologická společnost LyGenesis zkouší vypěstovat nová játra uvnitř živého člověka. V úterý 2. dubna v tiskové zprávě oznámila podání první dávky regenerativní buněčné terapie dobrovolníkovi v rámci klinické studie. Pokud bude vše fungovat dle očekávání, měla by z jedné mízní uzliny vzniknout nová játra.
„Jestliže bude naše studie úspěšná a získáme schválení Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, mohla by naše alogenní buněčná terapie umožnit léčbu mnoha desítek pacientů s onemocněním jater v terminální fázi pomocí darovaných jater, což by mohlo pomoci vyrovnat současnou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po orgánech ve prospěch pacientů.“ uvedl spoluzakladatel a generální ředitel LyGenesis Michael Hufford.
Uzliny jako bioreaktor
Zákrok byl proveden 25. března v Houstonu. Klinická studie bude testovat experimentální léčbu na dvanácti dospělých osobách s konečným stadiem onemocnění jater. Vědci doufají, že se jim podaří podnítit růst dostatečného množství zdravé jaterní tkáně, aby pacienti nepotřebovali transplantaci.
„Využíváme lymfatické uzliny jako živý bioreaktor,“ vysvětluje Hufford. Dle jeho slov by pouhých 10 až 30 procent dodatečné jaterní hmoty mohlo mít pro pacienty v konečném stadiu jaterního onemocnění významné pozitivní účinky.
Vědci již testovali tento přístup na prasatech, kterým chirurgicky upravili játra tak, aby napodobovala lidská jaterní onemocnění. Do lymfatických uzlin jim následně vstříkli hepatocyty ze vzorků zdravých jater. U všech šesti testovaných prasat se vyvinula miniaturní játra a následně se u nich projevily známky zotavení ze selhání tohoto orgánu.
Jak funguje buněčná terapie?
Léčba funguje tak, že se odeberou funkční buňky z darovaných jater – známé jako hepatocyty – a vstříknou se do lymfatických uzlin, malých orgánů ve tvaru fazolek, které pomáhají imunitnímu systému filtrováním cizorodých částic (například virů způsobujících infekce).
Poté, co se hepatocyty dostanou do lymfatických uzlin, začnou růst a dělit se. Následně se napojí na oběhový systém tím, že vytvoří krevní cévy. Lymfatická uzlina časem zmizí a pacientovi zůstane v těle funkční miniaturní orgán.
V rámci této fáze studie na lidech bude primárně testována bezpečnost, optimální dávka, snášenlivost a účinnost tohoto způsobu léčby. V tuto chvíli je nutné počítat s tím, že bude nějakou dobu trvat, než budou publikovány první výsledky.