Irán se poprvé přihlásil k pozoruhodným „vyčkávajícím“ raketám 358

  • Irán vyvinul stále dost záhadné „vyčkávající“ rakety typu země-vzduch
  • Jsou známé jen jako „348“ a svět je doposud znal pouze ze zabavených ilegálních dodávek zbraní
  • Nyní však Irán prolomil mlčení

V posledních letech se, pro mnohé překvapivě, z Íránu stává lídr ve vývoji nových typů zbraňových systémů, s nimiž armády zatím nemají zkušenosti. Během ruské invaze na Ukrajinu se s nepopiratelným úspěchem prosazují relativně levné a jednoduché íránské „mopedy,“ čili sebevražedné drony HESA Shahed 136, do nichž by to před pár lety řekl nejspíš jen málokdo.

Snad ještě zvláštnějším zbraňovým systémem jsou stále dost záhadné „vyčkávající“ rakety typu země-vzduch, o nichž anglicky komunikující média hovoří jako o „loitering SAM.“ Jsou známé jen jako „348“ a svět je doposud znal pouze ze zabavených ilegálních dodávek zbraní. Poprvé se objevily v roce 2019, při zásahu amerických jednotek v Adenském zálivu.

Většina zabavených vyčkávajících raket směřovala k jednotkám Hútíů v Jemenu, časem byla minimálně jedna taková raketa objevena i v Iráku. Bylo v podstatě jasné, že jde o zbraně, které posílá Hútíům jejich sponzor Írán. Ten se ale k raketám 358 doposud nikdy nepřiznal a ani nebyly žádné zprávy o jejich nasazení u íránských jednotek.

Íránci se pochlubili Rusům

Íránští představitelé teď prolomili mlčení a veřejně se k raketám 358 přihlásili. Oficiálně je předvedli ruské delegaci na výstavě technologií íránských revolučních gard, když k nim nedávno dorazil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

O vyčkávající raketě a jejích možnostech je toho známo jen málo. Její délka je asi 2,7 metrů. K manévrování a stabilizaci za letu využívá tři různé skupiny stabilizačních ploch, inerciální navigační systém propojený se satelitní navigací a vertikální gyroskop. K dispozici má soustavu infračervených senzorů. Řada komponent rakety se již dříve objevila v íránských dronech.

Pokud jde o použití raket 358, podle všeho se odpalují z jednoduchých odpalovacích zařízení s využitím přídavného raketového stupně na pevné palivo. Přídavný stupeň po startu odpadne, spustí se malý proudový motor a raketa doletí podzvukovou rychlostí do cílové oblasti, kde „vyčkává,“ zřejmě na jednoduché letové dráze ve tvaru horizontální osmičky.

Experti jsou poněkud rozpačití, pokud jde o použitelnost takové zbraně. Zatím není spolehlivě doloženo, že by raketa 358 něco sestřelila. Vzhledem k relativně nízké rychlosti se nehodí k boji proti operujícím bojovým letounům. Každopádně ale jde o velmi zajímavý koncept, který nabízí i řadu výhod.

Raketa 358 zjevně není příliš nákladná ani složitá na obsluhu. Podle všeho by nebyl zásadní problém je nasadit ve větším počtu a poslat je vyčkávat například do oblasti, kde se očekávají operace vrtulníků nebo dronů protivníka. Nebo třeba do blízkosti letišť protivníka. Asi až čas ukáže, nakolik je tento koncept v dnešní době užitečný.

Diskuze (36) Další článek: Základní varianta Gmailu skončí začátkem roku 2024. Zbude jen ta plnohodnotná

Témata článku: , , , ,