V rámci probíhající klimatické změny se postupně objevují nejrůznější technologie, jejichž společným cílem je zmírnit dopady lidské činnosti na atmosféru naší planety. Zajímavé řešení nabízí islandský startup Carbfix, na jehož financování se podílí i spoluzakladatel a předseda představenstva Microsoftu Bill Gates.

V rámci probíhající klimatické změny se postupně objevují nejrůznější technologie, jejichž společným cílem je zmírnit dopady lidské činnosti na atmosféru naší planety. Zajímavé řešení nabízí islandský startup Carbfix, na jehož financování se podílí i spoluzakladatel a předseda představenstva Microsoftu Bill Gates.

Firma vyvinula technologii, která (zjednodušeně řečeno) zachycuje uhlík ze vzduchu a vstřikuje ho do země, kde se mění na kámen. Umožňuje tak zachytávání a bezpečné skladování skleníkových plynů, které při vypouštění do atmosféry způsobují globální oteplování.

Firma vyvinula technologii, která (zjednodušeně řečeno) zachycuje uhlík ze vzduchu a vstřikuje ho do země, kde se mění na kámen. Umožňuje tak zachytávání a bezpečné skladování skleníkových plynů, které při vypouštění do atmosféry způsobují globální oteplování.

Generální ředitelka Edda Sif Pind Aradottir v rozhovoru pro zpravodajství Bloomberg uvedla: „Jedná se o technologii, kterou lze škálovat – je levná, úsporná a šetrná k životnímu prostředí. V zásadě děláme jen to, co příroda dělá už miliony let, takže pomáháme přírodě pomáhat si sama.“

Generální ředitelka Edda Sif Pind Aradottir v rozhovoru pro zpravodajství Bloomberg uvedla: „Jedná se o technologii, kterou lze škálovat – je levná, úsporná a šetrná k životnímu prostředí. V zásadě děláme jen to, co příroda dělá už miliony let, takže pomáháme přírodě pomáhat si sama.“

Carbfix spolupracuje na svém řešení s firmou Climeworks AG, která vyrábí zařízení na zachytávání oxidu uhličitého přímo ze vzduchu. V současnosti mají v plánu rozšíření projektu v geotermální elektrárně Hellisheidi, kde by jejich řešení mělo zachytávat uhlíkové emise hned po uvolnění.

Carbfix spolupracuje na svém řešení s firmou Climeworks AG, která vyrábí zařízení na zachytávání oxidu uhličitého přímo ze vzduchu. V současnosti mají v plánu rozšíření projektu v geotermální elektrárně Hellisheidi, kde by jejich řešení mělo zachytávat uhlíkové emise hned po uvolnění.

Tisková agentura Reuters uvádí, že v současnosti je na Islandu nainstalováno osm zařízení o velikosti běžného přepravního kontejneru. Ta zachycují a ukládají 50 tun oxidu uhličitého ročně, přičemž v plánu je postupné zvýšení kapacity na 4 000 tun ročně.

Tisková agentura Reuters uvádí, že v současnosti je na Islandu nainstalováno osm zařízení o velikosti běžného přepravního kontejneru. Ta zachycují a ukládají 50 tun oxidu uhličitého ročně, přičemž v plánu je postupné zvýšení kapacity na 4 000 tun ročně.

Vzduch s emisemi je nasáván pomocí ventilátorů, přičemž je filtry zachytáván oxid uhličitý. Poté se CO2 spojí s vodou, čímž vzniká slabá kyselina, která je pumpována pod zem do čedičové horniny, kde se transformuje v pevné uhličitany. Aradottir uvádí, že tímto způsobem bylo během 2 let přeměněno na kámen 95 procent oxid uhličitého.

Vzduch s emisemi je nasáván pomocí ventilátorů, přičemž je filtry zachytáván oxid uhličitý. Poté se CO2 spojí s vodou, čímž vzniká slabá kyselina, která je pumpována pod zem do čedičové horniny, kde se transformuje v pevné uhličitany. Aradottir uvádí, že tímto způsobem bylo během 2 let přeměněno na kámen 95 procent oxid uhličitého.

Technologie může být zajímavá i z ekonomického hlediska. Carbfix na oficiálních stránkách tvrdí, že zpracování jedné tuny tímto procesem stojí kolem 25 dolarů (cca 550 Kč). To je mnohem méně než současná cena emisních povolenek, jež se v Evropě pohybuje okolo 40 eur (cca 1050 Kč).

Technologie může být zajímavá i z ekonomického hlediska. Carbfix na oficiálních stránkách tvrdí, že zpracování jedné tuny tímto procesem stojí kolem 25 dolarů (cca 550 Kč). To je mnohem méně než současná cena emisních povolenek, jež se v Evropě pohybuje okolo 40 eur (cca 1050 Kč).

Carbfix intenzivně spolupracuje s výzkumnými pracovníky na tom, aby technologie fungovala i na jiných druzích hornin. Cílem je dosáhnout v roce 2030 trvalého uložení 1 miliardy tun oxidu uhličitého. „Nikdy to nebude jediné řešení,“ dodává Aradottir. „Jsme ambiciózní a vkládáme velké naděje v to, že dokážeme tuto technologii přinést v měřítku v řádu gigatun, a že to dokážeme rychle, protože to svět potřebuje.“

Carbfix intenzivně spolupracuje s výzkumnými pracovníky na tom, aby technologie fungovala i na jiných druzích hornin. Cílem je dosáhnout v roce 2030 trvalého uložení 1 miliardy tun oxidu uhličitého. „Nikdy to nebude jediné řešení,“ dodává Aradottir. „Jsme ambiciózní a vkládáme velké naděje v to, že dokážeme tuto technologii přinést v měřítku v řádu gigatun, a že to dokážeme rychle, protože to svět potřebuje.“

Islandská technologie Carbfix zachycuje ze vzduchu uhlík a proměňuje ho v kámen

Islandská technologie Carbfix zachycuje ze vzduchu uhlík a proměňuje ho v kámen

Firma vyvinula technologii, která (zjednodušeně řečeno) zachycuje uhlík ze vzduchu a vstřikuje ho do země, kde se mění na kámen. Umožňuje tak zachytávání a bezpečné skladování skleníkových plynů, které při vypouštění do atmosféry způsobují globální oteplování.
Generální ředitelka Edda Sif Pind Aradottir v rozhovoru pro zpravodajství Bloomberg uvedla: „Jedná se o technologii, kterou lze škálovat – je levná, úsporná a šetrná k životnímu prostředí. V zásadě děláme jen to, co příroda dělá už miliony let, takže pomáháme přírodě pomáhat si sama.“
Carbfix spolupracuje na svém řešení s firmou Climeworks AG, která vyrábí zařízení na zachytávání oxidu uhličitého přímo ze vzduchu. V současnosti mají v plánu rozšíření projektu v geotermální elektrárně Hellisheidi, kde by jejich řešení mělo zachytávat uhlíkové emise hned po uvolnění.
Tisková agentura Reuters uvádí, že v současnosti je na Islandu nainstalováno osm zařízení o velikosti běžného přepravního kontejneru. Ta zachycují a ukládají 50 tun oxidu uhličitého ročně, přičemž v plánu je postupné zvýšení kapacity na 4 000 tun ročně.
9
Fotogalerie

Islandská technologie Carbfix zachycuje ze vzduchu uhlík a proměňuje ho v kámen

V rámci probíhající klimatické změny se postupně objevují nejrůznější technologie, jejichž společným cílem je zmírnit dopady lidské činnosti na atmosféru naší planety. Zajímavé řešení nabízí islandský startup Carbfix, na jehož financování se podílí i spoluzakladatel a předseda představenstva Microsoftu Bill Gates.

Firma vyvinula technologii, která (zjednodušeně řečeno) zachycuje uhlík ze vzduchu a vstřikuje ho do země, kde se mění na kámen. Umožňuje tak zachytávání a bezpečné skladování skleníkových plynů, které při vypouštění do atmosféry způsobují globální oteplování.

Zachytávání uhlíku

Generální ředitelka Edda Sif Pind Aradottir v rozhovoru pro zpravodajství Bloomberg uvedla: „Jedná se o technologii, kterou lze škálovat – je levná, úsporná a šetrná k životnímu prostředí. V zásadě děláme jen to, co příroda dělá už miliony let, takže pomáháme přírodě pomáhat si sama.“

Carbfix spolupracuje na svém řešení s firmou Climeworks AG, která vyrábí zařízení na zachytávání oxidu uhličitého přímo ze vzduchu. V současnosti mají v plánu rozšíření projektu v geotermální elektrárně Hellisheidi, kde by jejich řešení mělo zachytávat uhlíkové emise hned po uvolnění.

Tisková agentura Reuters uvádí, že v současnosti je na Islandu nainstalováno osm zařízení o velikosti běžného přepravního kontejneru. Ta zachycují a ukládají 50 tun oxidu uhličitého ročně, přičemž v plánu je postupné zvýšení kapacity na 4 000 tun ročně.

Prostě to funguje

Vzduch s emisemi je nasáván pomocí ventilátorů, přičemž je filtry zachytáván oxid uhličitý. Poté se CO2 spojí s vodou, čímž vzniká slabá kyselina, která je pumpována pod zem do čedičové horniny, kde se transformuje v pevné uhličitany. Aradottir uvádí, že tímto způsobem bylo během 2 let přeměněno na kámen 95 procent oxidu uhličitého.

Technologie může být zajímavá i z ekonomického hlediska. Carbfix na oficiálních stránkách tvrdí, že zpracování jedné tuny tímto procesem stojí kolem 25 dolarů (cca 550 Kč). To je mnohem méně než současná cena emisních povolenek, jež se v Evropě pohybuje okolo 40 eur (cca 1050 Kč).

Carbfix intenzivně spolupracuje s vědci na tom, aby technologie fungovala i na jiných druzích hornin. Cílem je dosáhnout v roce 2030 trvalého uložení 1 miliardy tun oxidu uhličitého. „Nikdy to nebude jediné řešení,“ dodává Aradottir. „Jsme ambiciózní a vkládáme velké naděje v to, že dokážeme tuto technologii přinést v měřítku v řádu gigatun, a že to dokážeme rychle, protože to svět potřebuje.“

Určitě si přečtěte

Články odjinud