Izraelská organizace SpaceIL chce v prosinci poslat sondu na Měsíc. Vynese ji Muskova raketa

  • Izraelská soukromá organizace SpaceIL chce na konci roku vyslat sondu na Měsíc
  • Po přistání uskuteční sonda skok o délce 500 metrů
  • Na palubě má kamery a jeden vědecký přístroj

Jen tři státy dokázaly měkce přistát na povrchu Měsíce. V případě USA a Ruska (Sovětského svazu) jsou to už pořádně fousaté události. Poslední americká sonda dosedla na Měsíc před 50 lety (Surveyor 7). Pak ještě následovaly v letech 1969 až 1972 pilotovaná přistání v rámci programu Apollo.

Poslední sovětskou sondou byla v roce 1976 Luna 24. Na další návštěvu z planety Země si musel Měsíc počkat do prosince 2013, kdy přistála čínská sonda Čchang-e 3 s vozítkem Nefritový králík.

Do prestižního klubu se chce 13. února 2019 zapsat Izrael. Vůbec poprvé by na povrchu cizího vesmírného tělesa přistála soukromá sonda.

Za projektem stojí organizace SpaceIL, kterou podporuje Israel Aerospace Industries (IAI). Projekt kosmické sondy stál už 95 milionů dolarů. Na projekt přispěl stát ale především soukromí dárci.

Mezi nejštědřejšími přispěvatele patří izraelský podnikatel jihoafrického původu Morris Kahn, který založil mimo jiné telekomunikační firmu Aurec Group.

Start zajistí Muskova raketa

Let k Měsíci může trvat jen pár dní, ale SpaceIL na to půjde trochu jinak. Do vesmíru dopraví sondu v prosinci letošního roku raketa Falcon 9 od SpaceX. Musk nabízí lepší ceny a o cenu letenky se firma podělí. Sonda bude totiž sekundárním nákladem a do kosmu poletí se zatím neupřesněnou telekomunikační družicí.

Sonda bude nejprve navedena na oběžnou dráhu okolo Země. Poté se bude od Země postupně vzdalovat – čeká ji několik oběhů po stále protáhlejší a od Země vzdálenější oběžné dráze. Nakonec se dostane až k Měsíci a bude navedena na jeho oběžnou dráhu.

O dva týdny až měsíc později dojde k přistání na povrchu. Celkově má let k Měsíci trvat 2,5 měsíce.

Sonda po přistání udělá asi 500 metrů dlouhý skok. Důvody pro tento manévr musíme hledat v samotných kořenech projektu.

Účastník soutěže Google Lunar Xprize

V září 2007 byla vyhlášena soutěž Google Lunar Xprize. Výhru ve výši 20 milionů dolarů měla získat soukromá organizace, která ve stanovený termín jako první dopraví na povrch Měsíce sondu a splní další podmínky. Sonda měla na povrchu urazit 500 metrů a pořídit snímky a video ve vysokém rozlišení.

Zatímco ostatní soutěžící stavěli rovery, SpaceIL hopsající sondu. Bonus ve výši 20 milionů dolarů by se samozřejmě hodil, ale soutěž před pár měsíci skončila – bez vítěze.

Malý Vrabec

Sondě se neoficiálně přezdívá Vrabec. Její hmotnost bude 585 kg, přičemž asi 400 kg připadá na palivo. Uskladněno bude ve čtyřech nádržích (dvě jsou na palivo, dvě na okysličovadlo) kulovitého tvaru z titanu. Stěny nádrží mají tloušťku jen 1 mm. O přistání na povrchu se postarají přistávací motory. Měkké dosednutí zajistí čtyři vzpěry.

SpaceIL si zakládá na multifunkčnosti. Přistávací motory tak současně poslouží k provedení skoku na povrchu Měsíce. Na palubě má sonda i nádrž s héliem. Slouží pro tlakování nádrží s palivem, ale hélium může být také vpuštěno do trysek a použito pro drobné korekce.

Hlavní motor sondy bude využit pro úpravy dráhy během letu k Měsíci. Dráha má být upravována především v apogeu – bodě nejvzdálenějším od Země.

Výška sondy je asi 1,5 metrů, šířka 2 metry. Na palubě má sonda 8 kamer, které mají pořídit 360 stupňový snímek okolí místa přistání.

Na Zemi má Vrabec zaslat fotografie, video a také data. Jediným vědeckým přístrojem je magnetometr připravený ve spolupráci s Weizmannovým institutem věd. Magnetické pole se bude měřit během letu k Měsíci, sestupu, na povrchu i během a po skoku. Na povrchu Měsíce má Vrabec v ideálním případě pracovat alespoň dva dny.

Efekt Apolla

Jedním z hlavních cílů projektu je napodobit v menším měřítku vliv programu Apollo, který na konci 60. let vzbudil velký zájem veřejnosti o Měsíc a vědu obecně.

Lidé z projektu SpaceIL uskutečnili přednášky pro více než 50 tisíc dětí ve třídách po celém světě. Projekt chce inspirovat další generace nejen v Izraeli ale po celém světě a motivovat je k zájmu o přírodní vědy a techniku. Další podrobnosti najdete na stránkách SpaceIL.

Diskuze (2) Další článek: Nová zbraň marketérů: Umělá inteligence z traileru pozná, na jaké publikum film zapůsobí

Témata článku: Technika, Google, Vesmír, Země, USA, Výzkum, SpaceX, Měsíc, Raketa, Rusko, Falcon, Apollo, Sovětský svaz, Přistání, Telekomunikační firma, Letošní rok, SpaceIL, Weizmann, Velký zájem, Magnetické pole, Oběžná dráha, Povrch Měsíce, Kosmická sonda, Ideální případ, Drobná korekce