Technika | Měsíc

Izraelská soukromá sonda Beresheet odstartovala k Měsíci

  • Izraelská soukromá organizace SpaceIL vyslala sondu Beresheet k Měsíci.
  • Odstartovala pomoci rakety Falcon 9 od SpaceX.

Kosmická raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX v noci na pátek 22. února vynesla do vesmíru novou telekomunikační družici. Větší pozornost ale vzbudilo sekundární užitečné zatížení – izraelská lunární sonda Beresheet.

Izrael se chce zapsat do prestižního klubu a stát se teprve čtvrtou zemí, jejíž sonda přistane měkce na povrchu Měsíce. Vůbec poprvé by navíc na povrchu cizího vesmírného tělesa přistála soukromá sonda.

Start zajistila Muskova raketa

Let k Měsíci může trvat jen pár dní. V tomto případě se však sonda vezla jen jako sekundární zatížení pro let na oběžnou dráhu Země, a tak se musí o zbytek postarat sama.

Sonda byla nejprve navedena na oběžnou dráhu okolo Země. Poté se bude od Země postupně vzdalovat – čeká ji několik oběhů po stále protáhlejší a od Země vzdálenější oběžné dráze. Nakonec se dostane až k Měsíci a 4. dubna bude navedena na jeho oběžnou dráhu.

Pokud půjde vše dobře, měla by 11. dubna přistát v Moři jasu (Mare Serenitatis).

Za projektem stojí organizace SpaceIL, kterou podporuje Israel Aerospace Industries (IAI). Projekt kosmické sondy stál už 95 milionů dolarů. Na projekt přispěl stát ale především soukromí dárci.

Mezi nejštědřejšími přispěvatele patří izraelský podnikatel jihoafrického původu Morris Kahn, který založil mimo jiné telekomunikační firmu Aurec Group.

Měla se účastnit soutěže Google Lunar Xprize

V září 2007 byla vyhlášena soutěž Google Lunar Xprize. Výhru ve výši 20 milionů dolarů měla získat soukromá organizace, která ve stanovený termín jako první dopraví na povrch Měsíce sondu a splní další podmínky. Sonda měla na povrchu urazit 500 metrů a pořídit snímky a video ve vysokém rozlišení.

Zatímco ostatní soutěžící stavěli rovery, SpaceIL hopsající sondu. Po přistání měla zažehnout motory a udělal skok.

Bonus ve výši 20 milionů dolarů by se samozřejmě hodil, ale soutěž už skončila – bez vítěze.

Na palubě má jeden vědecký přístroj

Sondě Beresheet má hmotnost 585 kg, přičemž asi 400 kg připadá na palivo. Uskladněno bude ve čtyřech nádržích (dvě jsou na palivo, dvě na okysličovadlo) kulovitého tvaru z titanu. Stěny nádrží mají tloušťku jen 1 mm. O přistání na povrchu se postarají přistávací motory. Měkké dosednutí zajistí čtyři vzpěry.

SpaceIL si zakládá na multifunkčnosti. Přistávací motory tak současně poslouží k provedení skoku na povrchu Měsíce. Na palubě má sonda i nádrž s héliem. Slouží pro tlakování nádrží s palivem, ale hélium může být také vpuštěno do trysek a použito pro drobné korekce.

Hlavní motor sondy bude využit pro úpravy dráhy během letu k Měsíci. Dráha má být upravována především v apogeu – bodě nejvzdálenějším od Země.

Výška sondy je asi 1,5 metrů, šířka 2 metry. Na palubě má sonda 8 kamer, které mají pořídit 360 stupňový snímek okolí místa přistání.

Na Zemi má Beresheet zaslat fotografie, video a také data. Jediným vědeckým přístrojem je magnetometr připravený ve spolupráci s Weizmannovým institutem věd. Magnetické pole se bude měřit během letu k Měsíci, sestupu, na povrchu i během a po skoku. Na povrchu Měsíce má Beresheet v ideálním případě pracovat alespoň dva dny.

Získaná data poskytne Izrael NASA. Dostane za to přístup k anténám sítě DSN, která udržuje kontakt i s těmi nejvzdálenějšími sondami.

Kromě kamery a magnetometru budou na palubě také laserové odražeče. Podobné na Měsíc dopravili astronauti v rámci programu Apollo a slouží k měření vzdálenosti Měsíce od Země. Odražeče na Beresheet jsou pro tyto účely malé, ale v budoucnu poslouží pro přesné určení pozice sondy na oběžné dráze Měsíce.

Efekt Apolla

Jedním z hlavních cílů projektu je napodobit v menším měřítku vliv programu Apollo, který na konci 60. let vzbudil velký zájem veřejnosti o Měsíc a vědu obecně.

Lidé z projektu SpaceIL uskutečnili přednášky pro více než 50 tisíc dětí ve třídách po celém světě. Projekt chce inspirovat další generace nejen v Izraeli ale po celém světě a motivovat je k zájmu o přírodní vědy a techniku. Další podrobnosti najdete na stránkách SpaceIL.

Zatím přistáli jen SSSR, USA a Čína

Jen tři státy dokázaly měkce přistát na povrchu Měsíce. V případě USA a Ruska (Sovětského svazu) jsou to už pořádně fousaté události. Poslední americká sonda dosedla na Měsíc před 50 lety (Surveyor 7). Pak ještě následovaly v letech 1969 až 1972 pilotovaná přistání v rámci programu Apollo.

Poslední sovětskou sondou byla v roce 1976 Luna 24. Na další návštěvu z planety Země si musel Měsíc počkat do prosince 2013, kdy přistála čínská sonda Čchang-e 3 s vozítkem Nefritový králík. Na odvrácené straně Měsíce nedávno přistála Čchang-e 4.

Diskuze (9) Další článek: Amerika varuje před novým trendem: krev mladých panen vám asi život neprodlouží

Témata článku: Technika, Vesmír, Google, Výzkum, SpaceX, Země, USA, Měsíc, Rusko, Raketa, Čína, Falcon, Apollo, Sovětský svaz, Izrael, Povrch, Nefritový králík, Celý svět, Velký zájem, Čínská sonda, Oběžná dráha, Weizmann, Kosmická sonda, Měkké dosednutí, Drobná korekce