Jaderná elektrárna Temelín: Prošli jsme 10 vrstvami až do otevřeného reaktoru

  • Seznamte se s funkcí, konstrukcí a zabezpečením jaderné elektrárny
  • Projděte si virtuálně Temelín od vstupní brány až po reaktor
  • Ukážeme vám i výměnu paliva v reaktoru

10. Lokace a zajištění zdrojů

Jaderná elektrárna Temelín je nejvýkonnější česká elektrárna. Má dva jaderné reaktory, disponuje celkovým výkonem 2 250 MW a ročně vyrobí přibližně 15 000 - 16 000 GWh elektrické energie. Zajištění tak důležité stavby je proto nekompromisní, aby nemohlo dojít k selhání jak technickému, tak lidskému. Teď se můžete podívat, co to všechno obnáší od zevnějšku elektrárny až po samotný reaktor. V jednotlivých „vrstvách" se speciálně zaměříme i na bezpečnost, která po odvysílání seriálu Černobyl opět probudila zvýšenou zvědavost veřejnosti. 

Už samotná lokace zohledňuje bezpečnostní hlediska. Temelínská elektrárna se nachází na návrší ve výšce 500 m n.m. a ačkoli je v blízkosti řeka Vltava, záplava nehrozí, i kdyby praskla lipenská přehrada. Přestože nejsme ani v oblasti tornád, vše je navrženo na odolnost vůči značně naddimenzovaným vichřicím a v areálu najdeme i seismologickou stanici, přestože zde zemětřesení prakticky nehrozí.

Klepněte pro větší obrázek
Seismologická stanice v areálu temelínské jaderné elektrárny

V rámci pravidelných testů a bezpečnostních zkoušek se simulují až absurdní situace z hlediska vnějších vlivů a na všechno se snaží elektrárna z hlediska technického i lidského připravit.

Tak například je zde 15 nezávislých zdrojů elektrické energie, které mohou zajistit chod elektrárny. Osm dieselagregátů: tři pro každý blok elektrárny pro zařízení spojená s jadernou bezpečností, zbylé dva pro důležitá zařízení sekundárního okruhu. Startují se stlačeným vzduchem (tzn. bez potřeby elektřiny) a pravidelně se testují na provozuschopnost. Pohání je 12válcové lodní motory se spotřebou 1200 l/hod. A tak je v areálu strategicky rozložena i dostatečná zásoba nafty.

Klepněte pro větší obrázek 
Budova s dvojicí dieselagregátů uvnitř elektrárny. Kouř z jednoho z výfuků prozrazuje, že právě probíhá pravidelná zkouška funkčnosti. 

Ke svému provozu potřebuje elektrárna také vodu. Tu čerpá z nedaleké vodní nádrže Hněvkovice na Vltavě. Spotřeba vody k samotnému provozu není až tak velká, jak byste možná od tak velké elektrárny očekávali (2-3 m3/s), protože se voda v elektrárně točí stále dokola – zjednodušeně řečeno se díky energii z reaktoru ohřeje, ve formě páry přejde do turbíny, kde odevzdá energii, poté zkondenzuje a znovu se vrací do oběhu. Při chlazení se však přece jen část vody vypaří (doslova), především z chladicích věží.  

Voda je však ale i bezpečnostním prvkem, a tak je v rámci elektrárny vybudován vodojem s kapacitou 2×15 tisíc kubických metrů. Tím by se daly zaplavit oba reaktory. Vodojem je pochopitelně nad jejich úrovní a pro jistotu je v areálu rozmístěno ještě několik požárních stanic s hasicí technikou. Duplikováno, jištěno a naddimenzováno je tady prostě všechno, včetně přívodu vody od řeky do vodojemu, ten je rovněž zdvojený.

Klepněte pro větší obrázek 
Potřebnou vodu elektrárna čerpá z nedaleké vodní nádrže Hněvkovice

V konečném důsledku by měla být elektrárna připravena i na situaci, kdyby během zemětřesení přišlo tornádo, přerušil se přívod vody, přetrhaly se přívodní vedení a na blok elektrárny by spadlo dopravní letadlo. 


Reportáž vznikla v srpnu 2019, nicméně s drobnými úpravami je aktuální i dnes, a tak vám ji znovu předkládáme.

Diskuze (13) Další článek: Meta si myslí, že lidé chtějí VR v autech. Na zvracení chce vyzrát společně s BMW

Témata článku: Elektrárna, Elektřina, Energie, Energetika, SOB Top, jaderná elektrárna, Reaktor, Plzeň, Téma, Uran, Trafostanice, Pro, Čtveřice, Hřídel, Pluton, Komín, Podtlak, Trubice, Lokace, Vítkov, Špendlík, Vchod, Množství tepla, Prut, Bezpečnostní rám




Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test mobilů za 10 tisíc

Test elektrických koloběžek

Jak naplno využít domácí NAS

Vybíráme chytré hodinky