Elektrárna | Reaktor | Energie | Elektřina | Energetika

Jaderná elektrárna Temelín: Prošli jsme 10 vrstvami až do otevřeného reaktoru

  • Seznamte se s funkcí, konstrukcí a zabezpečením jaderné elektrárny
  • Projděte si virtuálně Temelín od vstupní brány až po reaktor
  • Ukážeme vám i výměnu paliva v reaktoru

10. Lokace a zajištění zdrojů

Jaderná elektrárna Temelín je nejvýkonnější česká elektrárna. Má dva jaderné reaktory, disponuje celkovým výkonem 2 250 MW a ročně vyrobí přibližně 15 000 - 16 000 GWh elektrické energie. Zajištění tak důležité stavby je proto nekompromisní, aby nemohlo dojít k selhání jak technickému, tak lidskému. Teď se můžete podívat, co to všechno obnáší od zevnějšku elektrárny až po samotný reaktor. V jednotlivých „vrstvách" se speciálně zaměříme i na bezpečnost, která po odvysílání seriálu Černobyl opět probudila zvýšenou zvědavost veřejnosti. 

Už samotná lokace zohledňuje bezpečnostní hlediska. Temelínská elektrárna se nachází na návrší ve výšce 500 m n.m. a ačkoli je v blízkosti řeka Vltava, záplava nehrozí, i kdyby praskla lipenská přehrada. Přestože nejsme ani v oblasti tornád, vše je navrženo na odolnost vůči značně naddimenzovaným vichřicím a v areálu najdeme i seismologickou stanici, přestože zde zemětřesení prakticky nehrozí.

Klepněte pro větší obrázek
Seismologická stanice v areálu temelínské jaderné elektrárny

V rámci pravidelných testů a bezpečnostních zkoušek se simulují až absurdní situace z hlediska vnějších vlivů a na všechno se snaží elektrárna z hlediska technického i lidského připravit.

Tak například je zde 15 nezávislých zdrojů elektrické energie, které mohou zajistit chod elektrárny. Několik linek doplňují výkonné dieselagregátory rozmístěné různě po areálu, osm z nich má výkon 6,3 MW a stačí na uchlazení celého jednoho bloku elektrárny. Startují se stlačeným vzduchem (tzn. bez potřeby elektřiny) a každý se jednou měsíčně vyzkouší. Pohání je mimochodem 12litrové lodní motory se spotřebou 1200 l/hod. A tak je v areálu strategicky rozložena i dostatečná zásoba nafty.

Klepněte pro větší obrázek 
Budova s dvojicí dieselagregátorů uvnitř elektrárny. Kouř z jednoho z komínů prozrazuje, že právě probíhá pravidelná zkouška funkčnosti. 

Ke svému provozu potřebuje elektrárna také vodu. Tu čerpá z nedaleké vodní nádrže Hněvkovice na Vltavě. Spotřeba vody k samotnému provozu není až tak velká, jak byste možná od tak velké elektrárny očekávali (2-3 m3/s), protože se voda v elektrárně točí stále dokola – zjednodušeně řečeno se díky energii z reaktoru ohřeje, ve formě páry přejde do turbíny, kde odevzdá energii, poté zkondenzuje a znovu se vrací do oběhu. Při chlazení se však přece jen část vody vypaří (doslova), především z chladicích věží.  

Voda je však ale i bezpečnostním prvkem, a tak je v rámci elektrárny vybudován vodojem s kapacitou 2×15 tisíc kubických metrů. Tím by se daly zaplavit oba reaktory. Vodojem je pochopitelně nad jejich úrovní a pro jistotu je v areálu rozmístěno ještě několik požárních stanic s hasicí technikou. Duplikováno, jištěno a naddimenzováno je tady prostě všechno, včetně přívodu vody od řeky do vodojemu, ten je rovněž zdvojený.

Klepněte pro větší obrázek 
Potřebnou vodu elektrárna čerpá z nedaleké vodní nádrže Hněvkovice

V konečném důsledku by měla být elektrárna připravena i na situaci, kdyby během zemětřesení přišlo tornádo, přerušil se přívod vody, přetrhaly se přívodní vedení a na blok elektrárny by spadlo dopravní letadlo. 

Diskuze (61) Další článek: Kdyby měli železničáři tento superpočítač za 99 dolarů, nepotřebovali by lasery

Témata článku: Elektrárna, Reaktor, Energie, Elektřina, Téma, Energetika, SOB Top, Uran, Podtlak, VRS, Počerady, MU-MIMO, Turn, Endoskop, Barel, Železniční trať, Trafostanice, Prut, Navádění, Špendlík