Jaderné elektrárny mají v energetickém mixu Evropské unie poměrně zásadní podíl. V roce 2020 vyrobily dle Eurostatu 683 512 GWh, což je bezmála čtvrtina veškeré vyrobené elektrické energie. Více než polovina (přesně 52 %) z celkového objemu připadá na Francii, kde energie získaná z jádra tvoří 67 % domácí produkce elektřiny.
Ze 27 členů Evropské unie najdeme alespoň jednu jadernou elektrárnu ve třinácti zemích. Na začátku roku 2020 bylo v EU v provozu celkem 109 jaderných reaktorů, z nichž byly tři (dva ve Francii a jeden ve Švédsku) v průběhu roku trvale odstaveny.
Jádro v rámci EU
Fungující jaderné elektrárny lze nalézt ve Španělsku, Francii, Belgii, Nizozemsku, Německu, Švédsku, Finsku, Česku, Slovensku, Maďarsku, Slovinsku, Rumunsku a Bulharsku. Kromě Francie vyrábí více než polovinu elektřiny v jaderných elektrárnách pouze Slovensko (54 %).
Jaderné elektrárny v rámci EU
V Maďarsku pocházelo z jádra 46 % elektřiny, v Bulharsku 41 %, v Belgii 39 %, ve Slovinsku 38 %, v Česku 37 %, ve Finsku 34 %, ve Švédsku 30 %, ve Španělsku 22 %, v Rumunsku 21 %, v Německu 11 % a v Nizozemsku pouhá 3 %.
Největším producentem jaderné elektřiny byla Francie s 353 833 GWh, následovaná s velkým odstupem Německem (64 382 GWh), Španělskem (58 229 GWh) a Švédskem (49 198 GWh). Na tyto čtyři země dohromady připadají více než tři čtvrtiny celkového množství elektřiny vyrobené v jaderných zařízeních v EU. V Česku jaderné elektrárny vyrobily 30 043 GWh elektrické energie, na Slovensku pak zhruba polovinu.
Ve větší polovině členských států EU – konkrétně ve čtrnácti zemích – není v provozu ani jedna jediná jaderná elektrárna. Jedná se o Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Irsko, Itálii, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Maltu, Rakousko, Řecko, Polsko a Portugalsko.