Podle vědců současný počet jaderných hlavic ve výzbroji některých států zbytečně vysoký. Pragmatickým limitem je asi 100 hlavic pro jednu zemi. Pokud použijete více, vyhubíte i nemalý počet vlastních obyvatel.
Joshua Pearce (Michigan Technological University) a David Denkenberger (Tennessee State University) vydali zajímavou studii, ve které se dívají kriticky na počty jaderných zbraní.
Autoři připouštějí, že vlastnit jaderné zbraně má smysl z důvodu odstrašení nepřítele. Mít ve svém vlastnictví více než 100 hlavic je ale podle nich zbytečné a neefektivní. Pokud by některý ze států použil přes 100 hlavic, otevře pekelnou bránu a vysokou daň zaplatí také on sám.
Jaderné zbraně dnes vlastní USA, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea. Dohromady jde zhruba o 15 tisíc jaderných bomb. USA a Rusko vlastní každý podle odhadů asi 7 tisíc hlavic.
Jednostranný konflikt mezi USA a Čínou
V poslední době je opět akcentován možný konflikt mezi USA (NATO) a Ruskem. Autoři ale simulovali konflikt mezi USA a Čínou.
Nehledejme v tom žádnou politiku. USA je ekonomicky velmi vyspělý stát s vysokým počtem jaderných hlavic, Čína je nejlidnatější zemí světa. V poslední době zažívá ekonomický rozmach a to vede k tomu, že se velká část populace stěhuje do měst.
Zasáhnou jadernými bombami 100 největších čínských měst má z hlediska absolutních ztrát větší efekt, než podobný zásah proti 100 nejlidnatějším městům jakéhokoliv jiného státu. Je to tedy potenciálně ten nejradikálnější střet, na který by USA (nebo kdokoliv jiný) měly být připravené.
V rámci studie se vědci podívali, co by se stalo při použití 100, 1000 a 7000 jaderných bomb.
Drtivý úder
Výbuch 100 jaderných bomb nad největšími městy by v Číně okamžitě zabil na 34 milionů lidí, což je asi 2,5 % celkové populace. To je nepochybně velmi důrazný odstrašující prostředek.
Během první světové války zemřelo asi 18 milionů lidí, z toho 9 milionů civilistů. Simulovaný jaderný útok by tedy zabil třikrát více civilistů než první světová válka. A to se bavíme jen o okamžitých ztrátách a vlivech.
Agresorovi se útok vrátí, odveta není potřeba
V simulaci autoři počítají s totálním vítězstvím. Ze strany protivníka by nepřišla žádná forma odvety – žádný jaderný ani konvenční protiúder. Obyvatelé agresora by neumírali ani na radioaktivní spád apod.
Důvod k oslavě? Ani ne. Smrtící následky by byly až sekundární. Při výbuchu už více než 100 jaderných bomb by se do atmosféry dostalo velké množství sazí, které by během několika týdnů celosvětově zastínily Slunce. Ochladilo by se, padalo by méně srážek, došlo by k narušení ozonové vrstvy. Vědci to označují pojmem „jaderný podzim“.
Při ještě masivnějším útoku by byly následky ještě horší. Teplota i ve středních zeměpisných šířkách by mohla klesnout i o 20 stupňů Celsia. Někdy by byly i v létě teploty pod bodem mrazu. V tomto případě mluvíme už o „jaderné zimě“.
Počty hlavic (odhad)
- Rusko: 6 800
- USA: 6 600
- Francie: 300
- Čína: 270
- Velká Británie: 215
- Pákistán: 125
- Indie: 115
- Izrael: 80
- KLDR: 10-20 (?)
Podle odhadů by už v případě „jaderného podzimu“ došlo ke snížení světové zemědělské produkce o 10 až 20 %.
Státy, které dokáží být potravinově soběstačné, by si přirozeně nechaly zemědělské produkty primárně pro sebe. Mezinárodní obchod by se zhroutil. V bohatších zemích by nastal větší či menší nedostatek potravin a v těch chudších humanitární katastrofa neuvěřitelných rozměrů.
Autoři provedli simulace pro všechny státy, které vlastní jaderné zbraně. Pokud by větší počet jaderných bomb použil Izrael, následné nepřímé dopady z rozvratu globálního zemědělství a poklesu zemědělské produkce o 10 % by způsobily smrt až 80 % populace.
V případě Číny je to 70 %, Severní Koree 60 %. Nevyplatil by se ani konflikt mezi Indií a Pákistánem. Ať už by zaútočil kdokoliv, zabil by následně polovinu vlastní populace. V případě Evropské unie (jaderné zbraně má Francie a z EU odcházející VB) je to 10 %.
Na držitele nejvyššího počtu jaderných zbraní by jejich použití mělo paradoxně menší vliv. Při použití 100 bomb by v USA nezemřel patrně nikdo. Rusko a USA jsou velké, mohou se teoreticky spolehnout na vlastní produkci.
Počet mrtvých v USA
| Počet odpálených jaderných bomb |
Uvolněno sazí do atmosféry (teragramů) |
Počet mrtvých vlastních obyvatel |
| 100 |
4 |
0 |
| 1 000 |
12 |
140 000 |
| 7 000 |
30 |
5 milionů |
Při nasazení 1000 jaderných bomb by ale v USA podle odhadů zemřelo v důsledku hladu na 140 tisíc lidí, což je 50krát více, než zemřelo 11. září 2001.
Přesné odhady jsou problematické. Autoři upozorňují, že spousta lidí by nemusela zemřít přímo v důsledku nedostatku potravy ale kvůli násilí – rabování, vraždy, boj o potraviny. Při nasazení celého arzenálu (7000 bomb) by v USA mohlo zemřít až 5 milionů lidí.
Zdroj: mdpi.com