Parlament EU podporuje označování investic do plynových a jaderných elektráren jako „ekologické“. Ve středu proto podpořil pravidla, která označují investice do těchto zdrojů energie za šetrné ke klimatu. Zamítl tak pokus o zablokování zákona, který odhalil hluboké rozpory mezi zeměmi v otázce boje proti změně klimatu, informuje zpravodajství Euronews.
Návrh vstoupí v platnost v případě, že se 20 ze 27 členských států bloku nerozhodne vyslovit proti tomuto kroku, což je ovšem velmi nepravděpodobné. Plynové a jaderné elektrárny se tak od roku 2023 zařadí do „taxonomického“ souboru pravidel EU, což investorům umožní označovat a uvádět investice do nich jako ekologické.
A komu tím prospějí?
Cílem taxonomie je zpřehlednit nepřehledný svět udržitelného investování tím, že zajistí, aby všechny finanční produkty, které se hlásí k ekologii, splňovaly určité standardy. Například plynárny musí do roku 2035 přejít na nízkouhlíkové plyny a splnit emisní limity.
Ze 639 přítomných zákonodárců se 328 vyslovilo proti návrhu, jehož cílem bylo zablokovat návrhy EU týkající se plynu a jaderné energie. Evropská komise výsledek uvítala. Pravidla navrhla v únoru po více než ročních odkladech a intenzivním lobbování ze strany vlád a průmyslových podniků.
„Doplňkový akt v přenesené pravomoci je pragmatický návrh, který má zajistit, aby soukromé investice do plynu a jaderné energie, které jsou nezbytné pro naši energetickou transformaci, splňovaly přísná kritéria,“ uvedla komisařka pro finanční služby EU Mairead McGuinness.
Jablko sváru
Tato pravidla rozdělila země Evropské unie, zákonodárce i investory. Brusel je proto musel několikrát přepracovat. Konečný návrh podnítil ostrou debatu o tom, jak dosáhnout cílů v oblasti klimatu uprostřed krize způsobené klesajícími dodávkami ruského plynu.
Jablkem sváru byl zejména plyn, tedy fosilní palivo, které při svém spalování produkuje emise ohřívající planetu. Životní prostředí však znečišťuje výrazně méně než uhlí. Proto v něm některé státy EU vidí dočasnou alternativu, jež by mohla nahradit neekologické uhelné elektrárny.
Jaderná energie je zcela bez emisí CO2, ale kritici jí vytýkají produkci radioaktivního odpadu. Zastánci, mezi které patří například Francie, tvrdí, že jaderná energie je nezbytná pro splnění cílů snižování emisí, zatímco odpůrci vyzdvihují obavy z rizik souvisejících s likvidací jaderného odpadu.
Radost i výhrůžky žalobami
Český premiér Petr Fiala výsledek komentoval slovy: „To, co se tady odehrálo, umožňuje České republice využívat jádro jako podporovaný čistý zdroj, a to má pro nás zásadní důležitost.“ Slovenský premiér Eduard Heger označil výsledek hlasování za dobrý pro energetickou bezpečnost a cíle snižování emisí. „Zůstaneme na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050.“ řekl.
O tom, že Evropa nemá na otázku plynových a jaderných elektráren jednotný pohled, svědčí reakce Lucemburska a Rakouska. Tyto země jsou proti jaderné energii a varovaly před označováním plynu za ekologický.
Jejich zastupitelé uvedli, že zákon napadnou u soudu. „Není ani důvěryhodný, ani dostatečně ambiciózní, ani založený na znalostech, ohrožuje naši budoucnost a je více než nezodpovědný,“ uvedla kriticky rakouská ministryně pro klima Leonore Gewessler.
Průmyslové skupiny výsledek hlasování uvítaly. Výkonný ředitel německého sdružení místních energetických společností VKU Ingbert Liebing ho označil za „důležitý signál úlohy zemního plynu jako mostu k dosažení klimatických cílů.“
