Bude to konec světa, jak ho známe – naštěstí pro nás ale přijde až za několik set milionů let. Podle nové studie extrémní horko pravděpodobně vyhladí veškerý lidský život a savce na planetě, a to přibližně za 250 milionů let. Podrobnosti o studii provedené vědci z Bristolské univerzity přináší web StudyFinds.
Odborníci předpokládají, že se stávající kontinenty spojí a vytvoří jediný, převážně horký a suchý superkontinent. Vycházejí přitom z hypotézy o superkontinentu, označovaném jako „Pangea Ultima“, který má dle předpokladů vzniknout tak, že současné kontinenty budou dále migrovat, a nakonec se spojí do jednoho obrovského celku.
Superkontinent s nesnesitelnými horky
Logicky lze předpokládat, že klimatické podmínky v rámci tak velkého kontinentu budou výrazně jiné než v současnosti, kdy břehy prakticky všech světadílů omývají moře a oceány. Vědci proto simulovali pravděpodobné klima, přičemž odhadli, že teploty se budou pohybovat mezi 40 a 70 °C. Výsledky vědeckého bádání byly publikovány v odborném časopise Nature Geoscience.
S využitím superpočítače pro modelování klimatu určili, že s intenzivnějším slunečním svitem bude teplota na naší planetě nadále stoupat. Přispěje k tomu i zvýšená sopečná činnost, která bude uvolňovat více oxidu uhličitého, což povede k dalšímu oteplování. Vědci také simulovali různé faktory prostředí a využívali modely pohybu tektonických desek a chemického složení oceánů.
„Domníváme se, že koncentrace oxidu uhličitého by se mohla za mnoho milionů let zvýšit z dnešních přibližně 400 částic na milion (ppm) na více než 600 ppm,“ upřesňuje profesor Benjamin Mills z univerzity v Leedsu. „To samozřejmě předpokládá, že lidé přestanou spalovat fosilní paliva, jinak se těchto čísel dočkáme mnohem, mnohem dříve.“
Trojí úder životu na Zemi
Historicky se savci, včetně člověka, přizpůsobovali průběžně se měnícím klimatickým podmínkám. Zatímco se vyvinuli tak, aby dobře snášeli chladnější podnebí, jejich tolerance k extrémním vedrům se výrazně nezměnila. Trvalé vystavení tak extrémnímu horku by lidé i zvířata snášela velice špatně.
„Nově vzniklý superkontinent by fakticky zasadil životu na Zemi trojí úder, zahrnující efekt kontinentality, ostřejší slunce a více oxidu uhličitého v atmosféře, čímž by se ve významné části planety zvýšily teploty. Výsledkem by bylo většinou nehostinné prostředí bez zdrojů potravy a vody pro savce,“ říká Alexander Farnsworth z Bristolské univerzity ve zprávě pro média.
„Teploty mezi 40 a 70 stupni Celsia, a ještě vyšší denní extrémy, k nimž by se přidala vysoká vlhkost vzduchu, by nakonec zpečetily náš osud. Lidé by – spolu s mnoha dalšími druhy – vyhynuli kvůli neschopnosti odvádět toto teplo potem a ochlazovat tak své tělo.“ konstatuje Farnsworth.
Obyvatelných bude jen 16 % pevniny
Přestože klimatické změny způsobené člověkem již nyní způsobují nárůst teplot a zvýšení úmrtnosti v různých regionech, výzkum naznačuje, že značná část planety zůstane obyvatelná až do této významné změny zemského povrchu ve vzdálené budoucnosti. Vědci odhadují, že po vzniku superkontinentu bude pro život savců vhodných pouze osm až šestnáct procent pevniny.
„Vyhlídky do vzdálené budoucnosti se zdají být velmi chmurné. Hladina oxidu uhličitého by mohla být dvakrát vyšší než v současnosti. Vzhledem k tomu, že se také předpokládá, že Slunce bude vyzařovat asi o 2,5 % více tepelného záření a superkontinent se bude nacházet především v horkých a vlhkých tropech, by se mohla velká část planety potýkat s teplotami mezi 40 a 70 °C,“ říká Farnsworth.
Tato práce také upozorňuje na skutečnost, že svět v takzvané „obyvatelné zóně“ sluneční soustavy nemusí být pro člověka nejpřívětivější, neboť obyvatelnost závisí i na tom, zda jsou kontinenty rozptýlené, jako je tomu dnes, nebo tvoří jeden velký superkontinent.