Letos v únoru to budou už čtyři roky od chvíle, kdy na povrchu Marsu přistála šestikolka Perseverance. Od té doby urazila dobrých 32,57 kilometrů a její aktuální polohu můžete sledovat na interaktivní letecké mapě.
Rover je vyzbrojený celou škálou kamer a rychlým spojením se Zemí, k dnešnímu dni proto zároveň odeslal stovky tisíc fotografií. A protože celou legraci platí americký daňový poplatník a NASA nesmí nic skrývat, na všechny se můžete podívat v rozsáhlé veřejné galerii. Poslední záběry jsou staré prakticky jen pár hodin.
Interaktivní mapa prozradí, kde se právě teď nachází Perseverance
Obraz sice vydá za tisíc slov, skutečným zlatým dolem jsou ale vzorky, které Perseverance sbírá po cestě a ukládá do speciálních titanových válečků. Deset z nich šestikolka zkraje roku 2023 odhodila na místě, kterému dnes NASA říká Three Forks a ostatní si veze na palubě.
Mise Mars Sample Return
Cíl je zřejmý. Až to jednoho dne technicky dokážeme, vyzvedneme je a pošleme zpět k Měsíci, nebo rovnou na Zemi. Přesně to je cílem jedné z nejkomplikovanějších, nejdražších, ale také nejdůležitějších společných misí NASA a ESA s prostým názvem Mars Sample Return
Video: Jak by mohl vypadat návrat vzorků krok za krokem v představách NASA a ESA
Má to jeden háček. I když obě agentury na projektu pracují celé roky, cenové odhady se postupně vyšplhaly do astronomických výšin okolo 11 miliard dolarů a datum posunulo až kamsi k závěru příštího desetiletí.
V roce 2026 řekneme, jak dostaneme vzorky zpět
NASA s návratem vzorků i nadále počítá, administrátor NASA Bill Nelson v úterní telefonické tiskové konferenci nicméně oznámil, že se finální rozhodnutí opět posouvá až na rok 2026.
Už ho ale nebude dělat on, nastupující americký prezident Donald Trump se totiž nechal slyšet, že ho letos na jaře vystřídá Jared Isaacman. Nelze než doufat, že první věcí, na kterou dohlédne, bude nákup pořádné zvukové techniky, telefonické konference NASA totiž trpí naprosto ostudnou kvalitu.
Rozpočet mise se musí zároveň drasticky smrsknout na částku někde mezi 6-8 miliardami dolarů – více peněz prostě NASA od Washingtonu nedostane – a změní se také design přistávacího modulu, který vzorky vyzvedne.
Takže zatímco ilustrace níže v článku popisují návrhy, které byly platné ještě do posledního úterý, teď bude NASA přemýšlet o dvou variantách:
- Levnější přistávací modul na jeřábu (tzv. sky crane), který si NASA vyzkoušel už u šestikolek Curiosty a Perseverance
- Těžký přistávací modul, do kterého zapojí komerční partnery
Nelson rovnou zmínil ty dva nejdůležitější, kteří také mají zájem o Mars: SpaceX Elona Muska a Blue Origin jeho úhlavního konkurenta Jeffa Bezose (Amazon).
Jak se vozí balíčky z cizí planety
Na rozhodnutí, která cesta je ta pravá, má teď NASA necelé dva roky a agentura upozornila, že určitě preferuje přímý let z Marsu k Zemi. Tak snad v kapslích nebudou žádní vetřelci.
Jak by tedy taková doprava mohla vypadat? Budeme vycházet ze současných vizualizací a animací. Pokud se něco výrazněji změní, tak (nejspíše) jen přistávací modul. Ten by měl podle aktuálního prohlášení NASA čerpat energii z jaderného zdroje a nikoliv solárních panelů.
Earth Return Orbiter na oběžné dráze Marsu
Nejprve k rudé planetě odstartuje družice Evropské vesmírné agentury ERO (Earth Return Orbiter). Bude to sedmitunový cvalík s rozpětím solárních panelů úctyhodných 38 metrů a doposud největší umělá družice Marsu. NASA s ERO počítá i po aktuální revizi rozpočtu, toto by tedy snad měla být hotová věc.
Cesta zabere zhruba tři roky, ERO se ale na oběžné dráze Marsu ve výšce zhruba 325 kilometrů příliš neohřeje. Jak už totiž napovídá plný název lodi, vyzvedne tu balíček a vydá se na cestu zpět k Zemi.
Přistávací modul SRL s vrtulníky a raketou MAV
Zhruba o rok později k Marsu odstartuje přistávací modul NASA jménem SRL (Sample Retrieval Lander). Je to přesně ta část, na které NASA potřebuje hodně ušetřit, obrázek níže je tedy opravdu jen ilustrační a už teď víme, že bude s největší pravděpodobností o něco jednodušší – obejde se bez solárních panelů.
Ať už bude SRL nakonec vypadat jakkoliv, poslouží jako dočasná základna a startovací rampa v jednom. Podle současných plánů dopraví na povrch rudé planety malé helikoptéry SRH (Sample Recovery Helicopter) a raketový nosič MAV (Mars Ascent Vehicle).
Přistávací a předávací základna a startovací rampa v jednom SRL
Sample Recovery Helicopter bude o něco mohutnější a kolečky vyzbrojená verze dnes už slavného vrtulníčku Ingenuity, který ověřil, že se dá létat i v řídké atmosféře Marsu. Úkol je jasný, SRH bude muset dopravit vzorky z Three Forks zpět na základnu.
Bude to velké shledání po letech, pokud totiž tou dobou bude ještě stále fungovat šestikolka Perseverance, přijede k SRL a předá mu zbytek titanových válečků.
Zážeh motoru MAV a cesta zpět domů
Zbytek příběhu už asi znáte, v základním principu se totiž vlastně zase až tak neliší od závěru amerického filmu Marťan. Matta Demona jen nahradíme robotickým ramenem na palubě SRL, které nabere vzorky od vrtulníků a Perseverance a přemístí je do nákladového prostoru raketového nosiče MAV.
Dvoustupňová raketa na tuhé palivo MAV
Třímetrová dvoustupňová raketa na tuhé palivo bude potřebovat v podmínkách velmi řídké marsovské atmosféry mnohem menší tah než na Zemi a při rychlostí okolo 4 km/s se během deseti minut dostane na místo setkání, kde odhodí nákladovou kapsli.
Kapsli konečně zachytí náš evropský autobus a po korekci dráhy jej jeho motory navedou zpět k Zemi, kam se dostane o další tři roky později.
Zvládne NASA Mars i Měsíc naráz?
Právě o podobě základny SAR a rakety MAV nakonec rozhodnou následující dva roky, a pokud se do hry zapojí SpaceX, nebo Blue Origin, nakonec to může vypadat úplně jinak. Že by z rudé planety nakonec startoval nějaký malý Starship?
Obě agentury vedle návratu vzorků z Marsu už roky připravují také mnohem důležitější společný program návratu člověka na Měsíc – Artemis – a i jeho harmonogram se rok od roku posouvá.
Zůstává tedy otázkou, jestli si troufneme na dvě takto velká sousta naráz a jestli nakonec titanové válečky se vzorky nevyzvednou až první skuteční astronauti na rudé planetě. Nelze než doufat, že budou mluvit anglicky a že to bude ještě v tomto století.