Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Můj názor  |  zobrazit i odpovědi (trvale)  |  řadit od nejstarších Komentáře nyní řadíme od nejnovějších.
Tímto odkazem můžete řazení změnit.
 |  nových názorů: 49

Názory k článku

15. 11. 2022 10:20

Ja to tak moc nemam rad:
Pry 10,350486 · 1,852 = 19,1691 km
Jedna namorni mile sice JE PRESNE 1,852 kilometru, jenomze jedna minuta NENI PRESNE jedna namorni mile, tudiz ani 1,852 kilometru. Je to pouze priblizne, na 4 platne cifry. Pokud nekdo nasobi dve cisla, z nichz jedno ma pouze 4 platne cifry, a napise vysledek s 6 ciframa, tak je co? Ano, nedouk (napadly me i jiny vyrazy).
Takze priste 19,17 km, prosim.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
14. 11. 2022 18:24

Zdánlivý vítr je součtem vektorů ... to je zajisté pravda.
Ale následující seskupení slov "... jen jsme sečetli dva vektory ve stejném směru, což v tomto případě představuje pravoúhlý trojúhelník níže se dvěma odvěsnami a přeponou odpovídající vektoru zdánlivého větru ..." - to je opravdu oříšek i pro bystré hlavy.
"Přepona odpovídající vektoru zdánlivého větru" - to platí jen napůl. Velikost odpovídá a geometricky je to správně, ale fyzikálně blbě: ty síly působí v jednom bodě - těžišti lodi - tak jak je tomu na obrázku zde:
https://www.schoonerman.com/science-of-sailing/images... ...
viz
https://www.schoonerman.com/science-of-sailing/appare... ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
14. 11. 2022 10:18

Pan Čížek zřejmě rozpracovává zcestný článek VTM pana Kiliána o vozidle, které předhoní vítr. Tam totiž pominuli dohodnutou PODMÍNKU "pohyb ve směru větru" a následně vpodstatě lhali o vítězství vynálezce.
https://vtm.zive.cz/clanky/pojede-vozidlo-poh... ... V článku pana Čížka už jde o pohyb, který NENÍ ve směru větru. A kdyby použil i vektorování síly vznikající na natočené plachtě, vysvětlil by i dráhu lodi proti větru křižováním.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
14. 11. 2022 08:44

Já bych jen k té kavitaci, to není problém ani tak trupu, jako spíš foilingu, při vysokých rychlostech kvůli kavitaci a turbulencích ztrácí schopnost trup nadnášet a stává se spíš odporem. Je to docela náročné na návrh a nalezení optima pro design lodi. Nedávno jsem na YT viděl pěkný video s skipperem trimaranu, který tam tohle všechno dobře vysvětlovat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
14. 11. 2022 08:15

Jako starý windsurfar a plachtař se divím že se tu nepíše o tom hlavním.
O aeridynamice křídla co tvoří ta plachta. Ta rozhoduje jak rychle pojedeme.
Článek je zmatený

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (7)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
14. 11. 2022 02:56

V tom článku chybí informace o dvou rozdílných způsobech plachtění.
1. Jízda po větru, kdy vítr fouká do plachet zezadu, vítr loď tlačí a před plachtou vzniká turbulentní proudění vzduchu. Při tomto způsobu plavby je maximální možná rychlost nižší než rychlost větru, jednak díky odporu lodě ve vodě a jednak proto, že s rostoucí rychlostí do plachty fouká stále slabší vítr až při rychlosti shodné s rychlostí větru by foukalo 0 kt app, a nic by jí nepohánělo.
2. Plavba na zadoboční až boční skutečný vítr. Tam se využívá laminárního obtoku plachty větrem a plachta má tvar leteckého křídla. Podtlak vznikající na náběžné hraně plachty je mnohem silnější než pouhý tlak větru a dokáže nasávat loď dopředu rychlostí vyšší než rychlost větru. Jsou to obdobné síly, které vzniknou na relativně málem křídle a udrží ve vzduchu mnohatunové letadlo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (14)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
13. 11. 2022 22:42

Nedává mi to žádný smysl. Vlastně je to dle mě úplná blbost.
Co se týče větru tak jsou dvě oblasti:1) Zdánlivý vítr. Vítr změřený přístrojem na lodi. Nic víc!
2) Přeměna kin. energie větru přes plachty na dopředný pohyb. ad 1) Zdánlivý vítr není nic jiného než to co se dá na lodi změřit anemometrem. A je to postižené tím, že loď dokonce pluje a tedy měří i vítr, který vytváří svým pohybem. Tedy pokud v bezvětří pojede motorový člun 10km/h kamkoli tak anemometr změří 10km/h. Pokud bude foukat 10km/h severně, anemometr na motorovém člunu bude ukazovat při plavbě dokola hodnoty od 0km/h do 20km/h. Tedy pokud popluji po větru budu cítí bezvětří a proti větru ucítím dvojnásobný vítr a přístroj to taky ukáže. Pomoci anmometru, gps a kompasu naopak dokážou zjistit i ve velké rychlosti odkud vítr vane a přizpůsobit nastavení lodi na plachetnici. Tam mě to zajíma. Tedy ze zdánilvého větru změřeného anemometrem a známeho pohybu lodi získají pravý směr a sílu větru. ( Ten motorový člun tam je naschvál, protože to nemá nic společného s plachetnicí - odkud vítr fouká může zajímat třeba i zaoceánské lodě a taky to potřebují měřit aby věděli kam je to bude snášet )ad 2) To proč plachetnice plují rychleji než vítr, tím se článek vůbec nezabýval.
Je to dost složité, ale princip je v natočení plachet, směru větru atd. Pokud je loď dostatečně lehká a má malý odpor ve vodě tak natočením plachet dokážeme kinetickou energii větru právě tím úhlem přenést na rychlejší dopředný pohyb. Je to jako převodovka a kdyby nebyly ztráty energie tak to bude právě ekvivalentní tomu úhlu. ( utopie ) A pokud jsou velké žádné urychlení nebude naopak se budeme pohybovat mnohem pomaleji než vítr. Zajímavá ukázka: https://youtu.be/u5InZ6iknUM...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (10)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
13. 11. 2022 22:13

Vase vysvetleni je tak jednoduche, az mne desi ta tisicovka slov.
Zrychlovani zpusobuje vitr. Zbrzdeni treci sila vody a vzduch, ktery cim bliz hladine, tim klade vetsi odpor. A cim vic rychleji plujete, tim se musite prodirat vice kulickami vzduchu. A pak je tu vzduchovy polstar pod lodi a pred lodi.
-
Cili, odpor vody lze snizit vahou a konstrukci. Cim vic mensich plovaku, tim lezi lod vys na hladine. A diky mezeram mezi a tvaru plovaku lze vytvorit lepsi polstar, nadnaseni. A kdyby byli chytri, tak vzduch vhaneji i mezi steny plovaku a vodu. Cili, mozna plovak tvaru mini vlnity plech by mohl mit lepsi vlastnosti.
Se vzduchem a plachtou je to horsi. Tam neco vyresi tvar. Ale, kdyz vam z jedne strany napina plachu vzduch, tak celou plochou pak plachta brzdi na odporu vzduchu. Takze by to chtelo spravny tvar nebo neco, jako maji velke trajekty, druhy sroub, neco, co trha vzduch pred lodi a rozhani na stranu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
13. 11. 2022 21:24

Říkal jsem si, že z bočního větru by se dala získat větší rychlost lodě než je rychlost větru, ale to vysvětlení docela pokulhává.
Při součtu vektoru větru a vektoru protivětru způsobeného pohybem lodi vzikne vektor, který je téměř protivětrem. Aby to mohlo fungovat, musím sílu výsledného vektoru přeměnit opět na dopředný pohyb a to už jste tedy nevysvětlili.
Jinak díky za vysvětlení kde se vzala námořní míle.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest mobilů do 4 000 Kč

Velký test herních notebooků

Jak zkrotit sociální sítě

Vše o senzorech v hodinkách