Máme to doma podobně - taky skládáme celá rodina. Jen s jedním rozdílem - od té doby co dcery překročily cca 5 třídu (dnes gymnázium) nejprve VŠECHNY pytlíky a kostičky vysypu do jednoho kýblu a pořádně protřepu - teprve POTOM se otevírá návod a jde se skládat - jinak je totiž libovolně velké LEGO (největší máme Millenium Falcon) hotový cca za dva-tři dny :D - takhle skládáme s přestávkama i měsíc a odpadává problém p. Kužela s dělbou práce - prostě se řekne že teď se hledá kostička XY a nastane několikaminutové ticho přerušované opatrným probíráním kostiček pečlivě rozložených vedle na prostěradle a funění jak se všichni předhání kdo to najde :D (A ten MF jsme z dobré třetiny museli pečlivě rozebrat na kostičky abychom našli chybu - podle návodu odebíráte kostičku za kostičkou až zjistíte že někde je jinak tvarovaná, to je teprve výzva) :D a je to naprosto perfektní zkouška nervů --- mimochodem, kdo si pamatuje LEGO stavebnice tak před 30 lety tak ví, že sice taky nějaké snahy o rozdělení byly ale spíše symbolické a mnohem větších počtech kusů a návody méně detailní - dnes se to maximálně zjednodušilo a klesla obtížnost - je to baleno po velmi malých blocích takže splést si díl tvarově je prakticky nemožné - maximálně tak odstín barvy (a i ty bývají oddělené pokud jsou podobné aby se to nepopletlo).
Přijde mi to jako s hrama - dnes když umřete, autoload/save Vás hodí v naprosté většině her někam poblíž v příběhu s veškerým vybavením - kdo pamatuje takové hry z osmibitů jako Saboteur, Knight Lore, Manic Miner apod. (a to byl čistý mainstream, žádné indie okrajové hry) tak ví o čem mluvím - nedáš něco do limitu nebo na daný počet životů ? Umřeš a začínáš nemilosrdně od znova od nuly, bez ohledu na to že jsi už dohrál do 10 levelu a strávil tím celý den :D :D :D
Názor byl 5× upraven, naposled 16. 04. 2022 00:08
