Jak nejlépe zneškodnit přilétající asteroid? Nemusíme spoléhat na Bruce Willise

  • Zemi obklopuje mnoho kosmických těles, které se s ní teoreticky mohou srazit
  • Asi nejvíc nás ohrožují asteroidy
  • Tato tělesa by bylo nejlepší vychýlit z dráhy zásahem nějaké zbraně – ale nejprve své nepřátele musíme dobře poznat

Okolní vesmír působí klidným a tichým dojmem. Ale zdání klame. Ve skutečnosti jsme obklopeni množstvím různě velkých kosmických těles a je jenom otázkou času, kdy se další z nich srazí se Zemí. S největší pravděpodobností to bude nějaký asteroid a Bruce Willis nemusí být zrovna po ruce. Co bychom v takovém případě mohli udělat?

Nejlepší by bylo takové těleso vychýlit z dráhy promyšleným zásahem. Podle nové analýzy zbytků Čeljabinského meteoritu, který ráno 15. února 2013 rozzářil oblohu nad uralským Čeljabinskem, se vyplatí pálit nějakou kosmickou zbraní na světlé plochy asteroidu. Čeljabinský meteor svým průletem vyvolal celkem 9 explozí, tlakovou vlnu a supersonický třesk, čímž zranil asi 1 500 lidí a způsobil velké materiální škody.

Klepněte pro větší obrázek
Čeljabinský meteor (Foto: Svetlana Korzhova, Wikimedia, CC BY-SA 3.0)

Příště by určitě bylo lepší pokusit se proti podobnému tělesu zasáhnout a dostat ho na jinou dráhu, ideálně bez toho, aby se objekt úplně rozpadl. K tomu je nutné co nejlépe prostudovat vnitřní strukturu a složení asteroidů.

Josep Trigo-Rodríguez z Institutu kosmických věd ve španělské Barceloně a jeho spolupracovníci prozkoumali úlomky Čeljabinského meteoritu. Zaměřili se přitom na tři různé typy hornin. Jeden typ byl světlý se zrnitou texturou, druhý tmavší, protkaný žilkami a třetí materiál byl rovněž tmavý, s malými kousky kovu.

Vědci všechny tři tyto materiály prozkoumali pomocí sondy s diamantovým hrotem a určili jejich mechanické vlastnosti. Z těch pak vyvodili, na jaký typ materiálu na povrchu asteroidu by bylo dobré cílit.

Klepněte pro větší obrázek
Kousek Čeljabinského meteoritu (Foto: Svend Buhl, Wikimedia, CC BY-SA 3.0)

V testech Trigo-Rodríguezova týmu nakonec zvítězil světlý materiál se zrnitou texturou. Je měkčí než oba dva zbývající materiály a zaručuje nejlepší účinek případného zásahu.

Shodou okolností je tento typ horniny u blízkozemních asteroidů (anglicky near-Earth asteroids) velmi běžný a můžeme ho na dálku detekovat pomocí spektrální analýzy. Podle odborníků teď musíme prozkoumat vnitřky asteroidů, abychom mohli své úvahy o obraně proti asteroidům dotáhnout do konce.

Klepněte pro větší obrázek
Uskutečníme misi sondy DART? (Foto: ESA/Science Office)

Významnou roli by v tom mohla sehrát připravovaná mise DART (Double Asteroid Redirection Test), během které hodlá NASA speciální sondou narazit do měsíce přezdívaného „Didymoon“, který obíhá kolem asteroidu 65803 Didymos. Didymoon má průměr kolem 150 metrů a spolu s Didymosem představují asteroidy této velikosti, které jsou nejsnáze dosažitelné ze Země.

Osud pozoruhodné mise DART je v tuto chvíli nejasný, ale podle Trigo-Rodrígueze je takový průzkum asteroidu nanejvýš aktuální. Musíme vědět, jak asteroidy vypadají zevnitř a jak reálné je se snažit o jejich vychýlení z kurzu. Brzy bychom to mohli potřebovat.

Zdroj: New Scientist, Max Pixel (obrázek ve hlavičce)
Ilustrační obrázky: NASA, Wikimedia (ESO, CC BY-SA 4.0), Flickr (Hubble ESA, Kevin Gill, CC BY SA 2.0)

Témata článku: Vesmír, Bezpečnost, NASA, Výzkum, Astronomie, Zbraně, ESA, Asteroidy, Hornina, Meteor, Foto, Čeljabinský meteor, Třesk, Komet, Comet, Flickr.com, Hubble, Sonda, Škoda foto, DART, Eso, Asteroid, Impact, Meteorit, Těleso