Připomeňme, že mnozí vědci jsou v tomto ohledu značně optimističtí.

Připomeňme, že mnozí vědci jsou v tomto ohledu značně optimističtí.

Podle Michia lze přemýšlet i o variantě, že mimozemšťané prostě přistanou na trávníku před Bílým domem a oznámí svou existenci.

Podle Michia lze přemýšlet i o variantě, že mimozemšťané prostě přistanou na trávníku před Bílým domem a oznámí svou existenci.

„Hledáním inteligentního mimozemského života tedy objevujeme naši vlastní budoucnost a osud – i když nic nenajdeme,“ uzavírá Conselice.

„Hledáním inteligentního mimozemského života tedy objevujeme naši vlastní budoucnost a osud – i když nic nenajdeme,“ uzavírá Conselice.

„Mluvit s nimi však bude obtížné, protože mohou být desítky světelných let daleko,“  konstatoval  Kaku.

„Mluvit s nimi však bude obtížné, protože mohou být desítky světelných let daleko,“ konstatoval Kaku.

Jeden z nejuznávanějších teoretických fyziků na světě, Michio Kaku, se domnívá, že nějaká mimozemská civilizace nás kontaktuje ještě během tohoto století.

Jeden z nejuznávanějších teoretických fyziků na světě, Michio Kaku, se domnívá, že nějaká mimozemská civilizace nás kontaktuje ještě během tohoto století.

„ Pokud naopak zjistíme, že v naší galaxii žádné aktivní civilizaci nejsou, pak by to byl pro naši vlastní dlouhodobou existenci špatný signál.“

„ Pokud naopak zjistíme, že v naší galaxii žádné aktivní civilizaci nejsou, pak by to byl pro naši vlastní dlouhodobou existenci špatný signál.“

„Pokud zjistíme, že inteligentní život je běžný, pak by to znamenalo, že naše civilizace může existovat mnohem déle než několik set let,“ vysvětluje Conselice.

„Pokud zjistíme, že inteligentní život je běžný, pak by to znamenalo, že naše civilizace může existovat mnohem déle než několik set let,“ vysvětluje Conselice.

A její případné objevení by nám mohlo poskytnout důležité informace o nás samotných.

A její případné objevení by nám mohlo poskytnout důležité informace o nás samotných.

Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.

Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.

„Naše nová studie tyto předpoklady pomocí nových dat zjednodušuje a dává nám solidní odhad počtu civilizací v naší galaxii,“ dodal Westby.

„Naše nová studie tyto předpoklady pomocí nových dat zjednodušuje a dává nám solidní odhad počtu civilizací v naší galaxii,“ dodal Westby.

Připomeňme, že mnozí vědci jsou v tomto ohledu značně optimističtí.
14
Fotogalerie

Jak objevit mimozemský život? Nejlepší bude pátrat po jeho stopách

  • Po cizím životě pátrá celá řada odborníků
  • Někteří však tvrdí, že hledání by se mělo rozšířit i na jeho stopy, které mohly přečkat v horninách
  • Jde například o vyhloubené chodby či exkrementy

Je to jedna z hlavních otázek celého lidstva. Jsme ve vesmíru sami? Anebo najdeme alespoň nějaké náznaky života jinde ve vesmíru? Po cizím životě teď pátrá celá řada odborníků. Na Marsu i na jiných tělesech. Možná by se ale neměli zaměřovat přímo na hledání žijících organismů, ale také pátrat po fosilních stopách jejich minulých životů.

Andrea Baucon z italské Univerzity v Modeně a jeho spolupracovníci tvrdí, že nejlepší bude rozšířit hledání mimozemského života z žijících a fosilních organismů také na jejich stopy, které mohly přečkat celé věky v horninách kosmických těles. Pozemští paleontologové to ostatně dělají zcela běžně.

Paleontoložka Lisa Buckley z kanadského centra Peace Region Palaeontology Research Centre v Britské Kolumbii se domnívá, že kdybychom na cizích tělesech pátrali po i po stopách zanechaných organismy, tak bychom tím podstatně zvýšili šance, že objevíme něco zajímavého. Jeden tvor může podle Buckleyové zanechat za život veliké množství stop, ale jenom jednu jedinou fosilii svého těla.

Baucon doporučuje, že bychom měli hledat stopy, díry a vyhloubené chodby, exkrementy, a další známky přítomnosti něčeho živého v dostupných sedimentech na Marsu, Titanu a dalších alespoň trochu vhodných tělesech Sluneční soustavy.

Tímto způsobem bychom prý měli zaznamenat i dávný výskyt měkkých organismů, u nichž je jinak jen málo pravděpodobné, že zanechají nějaké rozeznatelné fosilní otisky. Z fosilních stop lze také podle Baucona vyčíst poznatky o ekologii a chování těch, kdo stopy zanechali. To je opět běžný směr výzkumu pozemských paleontologů.

Pátrat po stopách mimozemských organismů není špatný nápad. Má to ale jeden velký háček. I na Zemi mají paleontologové často potíže s přiřazením stop k příslušnému organismu. Není dokonce žádnou výjimkou, že si odborníci nejsou vůbec jistí, zda jde o stopy živého organismu, či nikoliv.

V řadě případů se již ukázalo, že jsme údajné stopy života chápali úplně špatně. A to je řeč o Zemi, kde máme poměrně slušnou představu o tom, co zde žije v dnešní době i v dobách minulých. Představa, že se budeme srovnatelně dobře orientovat ve fosilních „stopách“ na Marsu nebo na jiných tělesech, je dost naivní. To ale rozhodně není důvod, abychom po takových stopách na povrchu těles Sluneční soustavy nepátrali. Třeba tam najdeme něco překvapivého.

Zdroj: New Scientist

Určitě si přečtěte

Články odjinud