Pro začínající tvůrce rodokmenu bývá velký problém překonat prvních sto let. Zatímco starší matriky a jiné dokumenty se dají vyhledávat online, informace k nejbližším generacím je potřeba najít v rodině. Může ale dobře pomoci jiná archiválie: vyplněné formuláře ze sčítání lidu v roce 1921.
Dlouhé zákonné lhůty
Staré matriční knihy se do online archivů dostanou až poté, co uplyne ochranná lhůta daná Zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení. Stanovuje, že jakmile je kniha uzavřená, musí ještě dlouho zůstat uložena na matričním úřadě: v případě knihy narození 100 let, u sňatků 75 let a úmrtí 30 let (kvůli dalším pravidlům reálně také 75 let). Teprve poté se z knihy stane archiválie, veřejně dostupná pro bádání.
To například znamená, že u narození se teprve letos do archivů přesunou knihy ukončené rokem 1925. Protože knihy pokrývají vždy delší období, reálně se nemusíte dostat ani k informacím ze začátku 20. století. A pokud třeba kniha narození pokrývá období 1925–1950, počkáte si další čtvrt století.
Extrémní ukázka. Kniha, ve které jsou úmrtí od roku 1869, ještě stále není dostupná, protože poslední zápis končí až rokem 1949. V tomto případě ale už bude kniha dostupná v badatelně archivu a čeká se zřejmě jen na dodání skenů
Naštěstí to není tak úplně striktní. Můžete si vyžádat kopie záznamů i z knih uložených na matričních úřadech. Pokud už od hledané události uplynula ochranná lhůta, stačí zaplatit poplatek 40 Kč. U mladších událostí ale musíte být přímí příbuzní dané osoby, každému ji neukážou.
Situaci se začátkem rodokmenu to navíc úplně neřeší, protože úředníci za vás nebudou prohledávat celou knihu. Musíte jim přesně říct, co chcete ofotit: dodat jméno, datum narození…
Co zjistíte ze sčítání
V online archivech ale najdete i jiné dokumenty a mezi nimi jsou vyplněné formuláře ze sčítání lidu, nejnovější ze sčítání v roce 1921. V nich můžete objevit informace, od kterých se potom dá v rodokmenu odpíchnout. Stačí, když tušíte, kde vaši předci v té době bydleli. V jaké obci a ideálně i na jaké adrese.
Potom můžete v archivu najít příslušný dokument, nalistovat na stránky s formulářem z této adresy a už číst, kdo na ní 16. února 1921, kdy probíhalo sčítání, žil. Jsou zde jména, rodinné a jiné vztahy, roky nebo někdy i data narození, místa narození, informace o zaměstnání, podrobně o zemědělském hospodářství.
Oskenovaný sčítací arch jednoho z mých předků. Alois byl bednářský mistr, v domě s ním žila jeho sestra se svým manželem a bednářský učeň František
Když neznáte přesnou adresu domu, záleží na tom, v jak velké obci vaši předci žili a jak běžné máte jméno. Soubory ze sčítání z běžných českých vesnic není problém v prohlížeči prolistovat. Bývají to sice velké soubory, pro každou adresu několik stránek, ale jde to rychle. Jen ve městech by to kvůli množství adres bylo asi nadlouho a problém budete mít i v případě, kdy hledáte příjmení, které bylo místně velmi obvyklé.
Pokud narazíte na hledané příjmení, musíte z uvedených jmen posoudit, jestli je to vaše rodina. Když nebudete mít stoprocentní jistotu, doporučuji prolistovat celý soubor a najít v něm všechny výskyty jména. Nezůstaňte u první adresy, nebo budete tvořit rodokmen pro někoho jiného.
Až budete znát roky narození, už s nimi můžete zamířit do archivů s církevními matrikami.
Tyto tzv. sčítací operáty jsou skvělý zdroj i pro ty, kdo už základ rodokmenu mají. Jsou v nich jiné a často podrobnější informace než v matrikách. Postupným pročítáním operátů z různých let – pokud jsou k dispozici – zjistíte, co se v rodině dělo. Může vás to i navést k lidem, které se vám v matrikách nedaří najít.
Údaje ve sčítacích operátech ale berte s velkou rezervou. Zatímco matrikář informace před zapsáním ověřuje, ve sčítání jde jen často o to, na co si rodina vzpomene. Zejména u dat narození bývají často chyby. Ale když máte už zúžené období, poradíte si.
Proč jsou sčítací archy počmárané?
Texty formulářů ze sčítání v roce 1921 jsou často přepsané zvláštními kódy. Je to vidět i na obrázcích výše v článku. Je to kvůli následnému statistickému zpracování dat, kdy se v našich zemích při sčítání vůbec poprvé používaly děrné štítky. Textové informace pro ně bylo nutné převést do číselných kódů.
Na následujícím obrázku si můžete přečíst, že například muž byl označený číslem 1, žena dostala číslo 2. Českou národnost úředníci převedli do kódu 11, německou do 50… Svůj kód měli jednotlivá zaměstnání, vztahy k majiteli bytu a další údaje ze sloupců sčítacího archu.
Vysvětlení kódování z publikace vydané Státním úřadem statistickým v roce 1924
Po ručním popsání formulářů se začalo „dírkovat“. Úřad měl nakonec k dispozici 24 strojů, začal v dubnu 1921 a skončil v červenci 1922. Štítky se následně třídily a skládaly, statisticky zpracovávaly.
Takhle vypadal štítek pro české sčítání v roce 1921
Děrné štítky pro sčítání v roce 1890 prosadil v USA statistik a vynálezce Herman Hollerith (Wikipedia). Informace byly reprezentovány otvory na přesně určených pozicích na kartonu, což umožňovalo jejich strojové zpracování. V roce 1921 to v České republice byla velká změna oproti předchozímu, manuálnímu způsobu třídění a zpracovávání dat. Štítky výrazně urychlily a zpřesnily analýzu.
Kde najít sčítací operáty online
V České republice je několik archivů. Každý má svůj web a každý jinou prohlížecí aplikaci s odlišným ovládáním. Odkazy vás navedou přímo do sekcí se sčítacími operáty.
Může se stát, že některé obce ještě nejsou naskenované. V některých archivech zase najdete skeny zdigitalizované a s možností vyhledávání na úrovni osob.
Inspirace k článku: Příspěvek od Irena M. na Bluesky