Jak rozjet parní lokomotivu. Od škrtnutí zápalkou k pohybu pístu v parním stroji

  • K uvedení parní lokomotivy do provozu nestačí otočit klíčem.
  • Měli jsme možnost takovou přípravu sledovat zblízka, k rozjetí jsme potřebovali čtyři hodiny.
  • V galerii najdete, co bylo od zapálení v topeništi potřeba udělat.

K jízdě jsme připravovali průmyslovou parní lokomotivu 1435 BS 200. Má označení 213.901, byla vyrobena v ČKD Praha v roce 1954 a než se dostala k současnému provozovateli, brněnskému Klubu přátel kolejových vozidel, sloužila pro posun v cukrovaru v Němčicích nad Hanou.

Je to dvounápravová lokomotiva s celkovou hmotností 26 tun ve službě, jde o nejmenší model z typizované řady průmyslových lokomotiv z poválečné produkce ČKD, která používala řadu společných dílů. Na délku měří necelých 8 m, na šířku 2,7 m, výška je 3,5 m. Konstrukční rychlost je 35 km/h.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Lokomotiva má řadové označení 213.901. Dají se z něj vyčíst její základní parametry: Chybí písmeno, jde tedy o parní lokomotivu. První velká číslice 2 označuje počet hnacích náprav. Číslice 1 na druhém místě ukazuje na maximální rychlost: (1 + 3) × 10 ≈ 35 km/h. Třetí 3 je hmotnost na nápravu: 3 + 10 = 13 t. První malá číslice označuje konstrukční skupinu, zbývající dvě jsou pořadové číslo.

Tento systém označování lokomotiv vytvořil Ing. Kryšpín a byl aplikován i na lokomotivy motorové a elektrické trakce až do roku 1985. Z lokomotiv mizelo toto označení postupně až při dílenských opravách.

Diskuze (18) Další článek: Experimentální virus ovládne telefon díky úžasné miniaturizaci současných čipů

Témata článku: Lokomotiva, Železnice, Zajímavosti, Vlaky, Doprava, Brněnský klub, ČKD, Velká síla, Černé uhlí, Horní strana, Značná míra, Konstrukční rychlost, Parní stroj, Nejvyšší místo, Nejmenší model, Přední část, Brzdový systém, Krajní poloha, Zadní kolo, Parní lokomotiva, Zadní stěna, Bernoulli, Ropa, Druhé místo, Podobný materiál

Určitě si přečtěte