Faraóni vládli Egyptu déle než tři tisíciletí, ale občas vyklidili pole cizincům. Po roce 1800 př. n. l. nastoupilo po sobě několik chabých vladařů, kteří neudrželi v zemi pořádek. Toho využili Hyksosové a na sto let se Egypta zmocnili. Do historie vstoupili hyksóští vládci jako 15. dynastie v roce 1638 př. n. l. králem Saltisem. Jejich nadvláda skončila v roce 1530 př. n. l. za krále Jamudyhpo porážkou Hyksósů faraónem Ahmosem I.
Historici byli přesvědčeni, že Hyksósové do Egypta vtrhli a ovládli ho vojenskou silou. Egyptským faraonům zůstal jen úzký pás země na jihu. Informací z doby vlády hyksóské dynastie se ale dochovalo jen málo a také památky na tento dávný vojenský střet jsou velmi vzácné. Hyksoskou invazi tak známe vlastně jen z pozdějších egyptských textů sepsaných s odstupem více než tisíce let.
Nová studie mezinárodního týmu vedeného britskou archeoložkou Chris Stantisovou z Bournemouth University publikovaná ve vědeckém časopise PLoS ONE ale potvrzuje jiný scénář těchto historických událostí.
Avaris - metropole Hyksósů
Kde se Hyksósové v Egyptě vzali, není jasné. Bezpochyby to bylo cizí etnikum, které se od Egypťanů výrazně odlišovalo. Jejich jména neměla s těmi egyptskými nic společného. Podobala se mnohem víc jménům používaným na Blízkém východě. Podrobnější pohled do života Hyksósů nabídl 40. letech 20. století objev jejich metropole Avarisu v deltě Nilu asi 120 kilometrů severovýchodně od Káhiry.
Dochovaná zobrazení tam zachycují Hyksósy v dlouhých pestrých oděvech, které se nápadně lišily od tradičních bílých šatů tehdejších Egypťanů. Také hrobky objevené v hyksóské metropoli svědčí o pohřebních zvycích na hony vzdálených běžným egyptským pohřbům
Chris Stantisová se teď pokusila vypátrat původ Hyksósů analýzou zubů odebraných z koster pohřbených v Avarisu. Využila skutečnosti, že při formování trvalých zubů v čelistech dětí ve věku od 3 do 8 let se do zubní skloviny ukládá malé množství stroncia. Lidé tento kov přijímají s potravou, kam se stroncium dostává z půdy.
V různých oblastech se půda liší poměrem izotopů stroncia a to se promítá do poměru izotopů v zubní sklovině. Porovnáním obsahu stronciových izotopů v zubech a půdě se tak dá určit, odkud daný člověk pocházel, zda dožil v místě, kde trávil dětství., nebo jestli se během života přestěhoval do jiné oblasti.
Co prozradily zuby nebožtíků
Stantisová a její kolegové prozkoumali zuby 75 lidí pohřbených v Avarisu v průběhu 350 let. Z izotopového složení zubní skloviny zjistili, že muži a ženy pochovaní v Avarisu před nástupem Hyksósů k moci pocházeli z ciziny. Jejich rodiště nelze úplně jednoznačně určit, ale rozhodně jím nebyla nilská delta či jiná část Egypta. Stantisová z toho vyvozuje, že ještě před ovládnutím Egypta přicházeli Hyksósové do této země po stovky let jako pokojní imigranti.
"Bylo to zjevně mezinárodní město," říká Chris Stantisová o Avarisu.
Izotopová skladba zubů lidí pohřbených v Avarisu během hyksóské nadvlády ukazuje, že v tomto období imigrace pokračovala. Pokud by byl Avaris skutečně dobyt při hyksóském vpádu, odhalily by analýzy náhlý příliv cizích mužů v době, kdy se Hyksósové chopili v Egyptě moci. Nic takového ale výzkum neprokázal. Naopak, mezi hyksóskými imigranty převažovaly ženy, které zřejmě přicházely z původní vlasti Hyksósů jako nevěsty mužů usazených v Avarisu.
Vzpoura imigrantů
Stantisová a její tým jsou proto toho názoru, hyksóští vládci nemuseli ovládnout Egypt dobyvatelským vpádem z ciziny. Mohli povstat z početné imigrantské komunity žijící v Avarisu po dlouhá staletí. Ve prospěch této teorie svědčí i fakt, že se v Avarisu našlo jen minimum stop po bojích a ničení.
Dobytí města cizími útočníky by se bez boření a požárů zcela jistě neobešlo. Podle Stantisové se většina Hyksósů dostala do Egypta postupně, v poklidu a bez bojů. Když pak egyptští faraoni nedokázali udržet říši v řádném chodu a zemi zachvátil chaos, chopili se Hyksósové z Avarisu příležitosti. Vládli Egyptu tak dlouho, dokud se se na jihu nezformovala dostatečně silná egyptská vojska a faraoni nedobyli ztracená území zpět.
Od 1. stol. n. l. se traduje, že faraóni po návratu k moci vytlačili hyksóskou elitu z Egypta do jihozápadní Asie. Tohle vyhoštění mohlo stát u zrodu biblického příběhu o Exodu, ve kterém Izraelité opustili Egypt a po dlouhé, strastiplné pouti došli až do zaslíbené země v jihozápadní Asii.
Titulní foto: ▓▒░ TORLEY ░▒▓, CC BY-SA 2.0