Slavnou pravěkou svatyni Stonehenge zbudovali její stavitelé na pláních nedaleko dnešního anglického Salisbury ze dvou typů kamenných bloků. Velké pilíře a překlady, které si ve středověku vysloužily označení „sarsens“ (tedy saracénské kameny), jsou z pískovce a pocházejí z lomu vzdáleného 24 kilometrů od dnešní svatyně.
Starší a menší kameny označované jako „bluestones“ jsou z různých hornin, ale převládají mezi nimi bloky diabasu nalámané ve velšských Preseli Hills vzdálených od Salisburských plání plných 280 kilometrů.
Vědci odhalili v Preseli Hills i přesnou lokalitu, kde byly kameny pro Stonehenge lámány. Nález spálených skořápek lískových ořechů, které jedli pravěcí lamači kamene, dovolil vznik kamenných bloků datovat. A tady se dostali vědci do problémů, protože jim vycházelo, že kameny byly na Salisburských pláních použity až čtyři staletí po vylomení ze skal v Preseli Hills.
Kde byly po celou tu dobu? Nabízí se možnost, že čtyři sta let strávily na cestě. Znamenalo by to, že je pravěcí lidé posouvali průměrnou rychlostí sedm set metrů za rok. Bloky sice vážily 3 až 5 tun, ale lidé mladší doby kamenné je zcela jistě nemuseli transportovat tak hlemýždím tempem.
Mohly být bloky někde uloženy? A pokud ano, tak kde a proč? Na tyto otázky přináší odpověď nová studie britských vědců vedených Mikem Pearsonem z londýnské University College publikovaná ve vědeckém časopise Antiquity.
Svatyně vedle lomu
V době, kdy se v Preseli Hills lámaly z místních skal bloky kamene dnes známé ze Stonehenge, stála hned vedle lomu svatyně Waun Mawn. Bloky na její stavbu se přesouvaly skutečně jen co by kamenem dohodil. Vědcům se podařilo datovat založení svatyně do doby 3 600 až 3200 př. n. l.
Zhruba po čtyřech stech letech byla ale svatyně rozebrána a část kamenů odstěhována. A to zrovna v té době, kdy se kameny z Presseli Hills objevily na Salisburských pláních a lidé tam z nich postavili Stonehenge.
Svatyně Waun Mawn v mnohém Stonehenge připomínala. Kamenný kruh měl průměr 110 metrů a měl tedy zhruba stejné rozměry, jako kruhový příkop vykopaný na začátku stavby kolem Stonehenge. A stejně jako ve Stonehenge byly kameny ve Waun Mawn postaveny tak, aby dovolovaly určit postavení slunce během letního slunovratu.
A co víc, kameny ve Stonehenge by perfektně zapadly do jam, které zůstaly po odvezených kamenech ve Waun Mawn. Dokonce i kamenné úlomky z Waun Mawn se z hlediska složení shodují s úlomky nalezenými ve Stonehenge.
Lidé, kteří lámali kámen v Preseli Hills a vystavěli Waun Mawn, z této lokality před 5 000 roky zmizeli a už nikdy se nevrátili. Pearson a jeho spolupracovníci se domnívají, že neolitičtí zemědělci z Preseli Hill odešli na Salisburské pláně. Z kamenů, které dopravili na vzdálenost 280 kilometrů, si na Salisburských pláních postavili novou svatyni.
Její zbyty přežily dodnes a jsou známé jako Stonehenge. Napovídá tomu i izotopová analýza kostí lidí pochovaných v blízkosti Stonehenge. Ta dokazuje, že asi šestina pohřbených nebožtíků prožila poslední dekádu svého života v Preseli Hills.
Dary v podobě kamenných bloků?
Nejstarší kameny Stonehenge nepocházejí jen z Preseli Hills, ale také z jiných oblastí. To dokládá nejen klíčový význam Stonehenge pro široké, daleké okolí, ale také existenci sítě vztahů, které obyvatele navzdory vzdálenostem spojovaly.
Vypadá to, jako kdyby obyvatelé různých koutů pravěké Anglie chtěli lidem přicházejícím z Preseli Hills na Salisburské pláně projevit přízeň darem svých vlastních kamenných bloků. Ale možná si tak „předpláceli“ právo účastnit se obřadů během letního slunovratu.
Objev Pearsonova týmu staví do nového světla i legendu ze 12. stol. n. l., podle které kouzelník Merlin poslal do Irska armádu, aby se tam zmocnila magického kamenného kruhu označovaného jako Tanec obrů. Legenda praví, že z kamenů zabavených Merlinem byl ve Stonehenge vybudován monument na památku mrtvých.
Legenda se o vzniku Stonehenge příliš nerozepisuje. Ale možná není úplně vymyšlená a odráží se v ní reálné skutečnosti z dávného stěhování svatyně Waun Mawn na Salisburské pláně.
