Pohon s vodíkovými palivovými články se jeví jako jedna z možných alternativ pro automobily budoucnosti. Už jsme se v předchozích článcích zabývali tím, jak fungují a jaká auta na vodík se dají aktuálně koupit. A jak je to s provozem? V Česku zatím žádná sláva, zcela tu zatím chybí infrastruktura vodíkových čerpacích stanic.
Zatím jen jedno místo. A to ještě omezené
Pořizovat si dnes v Česku auto na vodík nedává smysl, a také proto se zde přímo neprodávají. Důvodem je smutná skutečnost, že byste ho neměli kde natankovat.
Auta na vodík – speciál VTM.cz
Články vycházejí vždy ve 20.00.
Přestože jsme v listopadu 2009 oslavovali první vodíkovou stanici ve střední Evropě, kdy byla otevřena vodíková čerpací stanice v Neratovicích, je stále jedinou veřejně dostupnou vodíkovou čerpací stanicí u nás. Ale úplně veřejná také není, palivo si v ní nemůžete přijet natankovat jen tak. Její vlastník, Veolia Transport, na svých stránkách udává, že čerpání je možné jen po předchozí domluvě.
Čerpací stanice byla původně vystavěna k obsluze autobusů městské hromadné dopravy v Neratovicích, ale je rovněž přizpůsobená pro čerpání vodíku i do ostatních motorových vozidel.
Stanice se skládá z několika sekcí; nízkotlaké, střednětlaké a vysokotlaké. Dosahuje nejvyššího plnícího tlaku 438 barů (při teplotě max 85 °C), obvykle se však plní jen při tlaku 350 barů. Příslušné komponenty čerpací stanice jsou navrženy tak, aby v případě zájmu bylo možné používat i provozní tlak mnohem vyšší – až 1000 barů.
Tři nové stanice v příštím roce
Pro širokou veřejnost půjde výhledově načerpat vodík na třech místech: v Praze, Brně a Litvínově. Ve všech případech se jedná o společnost Unipetrol (Benzina), která podle jejího mluvčího, Pavla Kaidla, „Chce být na nástup vodíku připravena a k jeho rozšíření aktivně přispět.“
Zároveň však předpokládá větší zájem z řad provozovatelů vozových parků (např. městská hromadná doprava). O vodíkový pohon se zajímá Ústecký kraj, který si nechá v rámci memoranda vypracovat studii vodíkové mobility.
Ministerstvo dopravy v roce 2018 uvedlo, že v Česku by do roku 2023 mohlo vzniknout šest až osm čerpacích stanic na vodík. Zmocněnec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský uvedl, že v roce 2025 se toto číslo může zvýšit na dvanáct až patnáct veřejně dostupných stanic a v dalších pěti letech by v Česku mělo stát ideálně 80 stanic umožňujících tankování vodíkem.
|
Prodejce
|
Adresa
|
Aktuální stav
|
Dostupnost
|
Otevírací doba
|
|
Veolia Transport
|
Neratovice
(ul. Ke Spolaně)
|
Funkční
|
Soukromé, zkušební, stanice byla součástí ukončeného projektu Neratovické MHD
|
Jen po předchozí domluvě
|
|
Benzina (Unipetrol)
|
Litvínov
(ul. Záluží 27)
|
V realizaci (jaro 2020)
|
Veřejné, součástí stávající stanice
|
24 hodin denně
|
|
Benzina (Unipetrol)
|
Praha
(ul. K Barrandovu 1136/6)
|
V realizaci (2020)
|
Veřejné, součástí stávající stanice
|
24 hodin denně
|
|
Benzina (Unipetrol)
|
Brno (ul. Kaštanová)
|
V realizaci (2020)
|
Veřejné, součástí stávající stanice
|
24 hodin denně
|
|
Dopravní podnik Ostrava
|
Ostrava (terminál Hranečník)
|
V realizaci
|
Veřejné, součást plnění vozového parku ostravského dopravního podniku
|
Není známo
|
Podle studie by české silnice mohlo brázdit až dvanáct a půl tisíce osobních vozidel na vodík a dalších 700 autobusů, pokud by se podařilo postavit alespoň 12 veřejných plnících stanic. Výstavba nové vodíkové stanice se dle ředitele Benziny, Marka Zouvaly, finančně nijak neliší od klasické benzínové pumpy a jedná se o zhruba milion eur (necelých 26 milionů korun).
Za vodíkem do Německa
Největší flotila vodíkových čerpacích stanic je v sousedním Německu, kde je v současnosti aktivních 78 stanic a výhledově dojde k rozšíření o dalších 27. Podle institutu Ludwig-Bölkow-Systemtechnik bylo v únoru tohoto roku 152 operujících stanic v Evropě, 136 v Asii, 78 v Severní Americe.
Z celkového počtu 369 čerpacích stanic na vodík je pouze 273 stanic veřejně přístupných a je tedy možné je použít podobně jako konvenční místa k čerpání pohonných hmot.
Mapa s vodíkovými čerpacími stanicemi
Pro porovnání: Nabíjení elektromobilu v Česku
Infrastruktura pro klasickou elektromobilitu je na tom podstatně lépe. V Evropě je podle statistik Evropské unie už přes 170 000 veřejně dostupných nabíjecích stanic (počítány jsou i malé přípojky u hotelů apod.). Z celkového počtu umožňuje 20 tisíc stanic rychlonabíjení.
Vývoj počtu dobíjecích stanic pro elektromobily v rámci EU
V České republice je podle statistiky společnosti ČEZ zhruba 400 dobíjecích stanic. Ministerstvo dopravy chce během příštích čtyř let podpořit z operačního programu Doprava vybudování okolo 500 dalších rychlodobíjecích stanic po celém Česku. Nejvíce u nás stanice staví energetické společnosti ČEZ, E.On a PRE.
„Počet elektromobilů na českých silnicích dynamicky roste a momentálně se blíží třítisícové hranici. Evropa vidí v elektro mobilitě budoucnost dopravy, takže s výstavbou veřejné dobíjecí infrastruktury nemá smysl otálet. Do konce roku chceme překonat hranici celkových 200 stanic v naší síti,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.
Klasické bateriové elektromobily tak mají z tohoto hlediska před vodíkovou alternativou značný náskok.
