Jak stroje začaly vyrábět přízi: James Hargreaves, Samuel Crompton a Richard Arkwright

  • Na počátku průmyslové revoluce stál vynález létajícího člunku Johna Kaye
  • Ten spustil lavinu dalších a dalších inovací, která se už nedala zastavit
  • Mj. mezi ně patří i stroje na výrobu příze

Na počátku průmyslové revoluce stál vynález létajícího člunku Johna Kaye. Ne snad, že by v této době, tedy v první třetině osmnáctého století, nepřišly na svět další převratné vynálezy, například ohňový stroj Johna Newcomena či postupné vylepšování výroby oceli. Jenže právě létající člunek spustil lavinu dalších a dalších inovací, která se už nedala zastavit.

Létající člunek porušil dosavadní rovnováhu v textilní výrobě. Až doposud přadláci vyráběli přízi a tkalci z ní tkali látky. S tkalcovským stavem vylepšeným o létající člunek ale zdvojnásobil rychlost tkaní. Zprvu byl tento vynález tkalci nenáviděn, neboť to znamenalo, že polovina mohla být (a byla) propuštěna z tehdejších manufaktur.

Ale byly postaveny tisíce nových stavů a k nim zasedly ony tisíce propuštěných tkalců, aby se pustili do práce. Ovšem nastal další problém. Nebylo dost nití.

Předení

Už od pravěku se příze vyráběla s pomocí vřetena s přeslenem. Jak je tento vynález starý, to nikdo neví – první doklady jsou staré možná přes 30 000 let, ovšem s ohledem na fakt, že textilie se velmi špatně uchovávají, je dost možné, že znalost předení a výroby látek je ještě starší.

Po dlouhá tisíciletí se příze stále vyráběla jen tím primitivním způsobem, ručním předením a navíjením na přeslen. Gilgameš, Chamurappi, Buddha, Sokrates, Caesar i Ježíš, ti všichni byli oblečeni do látek, jejichž nitě byly vyrobeny takto zdlouhavě a pracně.

Pak, někdy v polovině prvního tisíciletí, došlo v Indii k přelomovému vynálezu. Zrodil se první kolovrat, tedy první ručně poháněný stroj, kdy velké kolo, s nímž se ručně točilo, pohánělo malé vřeteno s přeslenem. To umožňovalo rychlejší navíjení nitě a produkce tím stoupla. Tento předchůdce kolovratu se někdy ve 13. století dostal do Evropy.

Zde pak, pravděpodobně koncem 15. století, byl v Německu významně vylepšen. Velké hnací kolo se roztáčelo pomocí pedálu nohou, takže přadlák mohl přízi zpracovávat oběma rukama, což opět vedlo ke zvýšení výkonu. Otáčkami vřetene a vlastními prsty zkrucoval a protahoval přízi, dodával další a další vlákna na konec nitě a tu navíjel na cívku. Luther, Shakespeare, Newton či Marie Terezie, ti všichni byli oblečeni do látek, jejichž nitě byly vyrobeny na kolovratu.

V polovině 18. století, po příchodu létajícího člunku, výkon kolovratu již nestačil. Nebylo v silách tisíců přadláků a přadlen upříst tolik nití, aby jimi mohly zásobovat navýšené kapacity tkalců. Všem bylo jasné, že stejně, jak pokrok pomohl s vylepšením tkalcovského stavu, i s technologií předení by bylo možné něco udělat. Otázka tehdy nestála, jestli se tak stane, ale kdo a jak to dokáže.

Přichází James Hargreaves

Ačkoliv jsou jisté náznaky, že už před prací tohoto vynálezce tu byli jiní, kteří se pokoušeli patentovat stroje na výrobu příze, Hargreaves je první, jehož stroj se skutečně ujal. O jeho životě je toho známo velice málo a je velmi těžké rozlišit legendu od reality. On sám o sobě nic nenapsal, neboť byl negramotný.

Narodil se roku 1720 a byl chudým tkalcem. V podstatě šlo o rodinný podnik, kdy on tkal a jeho žena a dcera Jenny mezitím předly nitě. Ovšem, jak jsme si vyprávěli, tkadlec s tehdy moderním stavem s létajícím člunkem byl schopen tkát látku mnohem rychleji, než aby jej přadláci zásobovali nitěmi. To pochopitelně v rodině způsobovalo sváry, neboť značnou část času museli všichni sedět u kolovratů a otec rodiny nemohl tkát.

Dle legendy došlo v roce 1764 v rodině k hádce, která stála na počátku slavného vynálezu. Prchlivý pan James osočoval svou manželku i dceru, že nepracují dost usilovně, no a své argumenty podpořil pádnou ránou. Ne, feministky nemusí hartusit nad mužskou šovinistickou brutalitou – udeřil pouze do ženina kolovratu.

Ten se převrátil, ovšem kolo se setrvačností točilo dál. Právě dcera Jenny na to upozornila. Ano, kolo se točilo dál a kolovrat ještě pár krátkých chvil jakoby sám předl. Hargreaves si díky tomu uvědomil prostý fakt, že vřeteno s přeslenem nemusí být jako na kolovratu umístěné vodorovně, ale může být klidně i svislé. A kromě toho, mohlo by jich být více v řadě a přadlák by je poháněl všechna zároveň.

Prý svůj první stroj vytvořil ve své malé dílničce za jediný den, ovšem poté jej rozšířil až na osm vřeten a vylepšil tak, že vytrénovaný přadlák s ním opravdu nahradil práci osmi párů rukou. A nazval jej Jenny, prý na počest své dcery, jejíž výkřik mu byl inspirací.

Legenda, nebo něco víc?

Hezká legenda, že? Ale jaká je pravda? To nikdo neví a už se asi nikdy nedozví. Ani není jasné, odkud se vzalo ono jméno – podle matriky se totiž žádná z Hargreavesových dcer Jenny nejmenovala. Jiná teorie tedy jméno vysvětluje jako odvozeninu od slova „engine“ – stroj. Ta je mimochodem dnes brána jako nejvíce pravděpodobná, neboť toto odpovídá tehdejšímu slangu.

Hargreaves si tehdy uvědomil, jaké problémy měl John Kay se svým létajícím člunkem, proto se svůj vynález pokusil poněkud paradoxně utajit. Vyrobil několik strojů a s nimi zaplavil trh svého rodného Blackburnu přízí, ovšem podivný hukot, vycházející z jeho domu, ten se utajit nedal.

Místní přadláci, v obavě o svoji existenci, do jeho domu vtrhli a stroje mu rozbili. On se i s rodinou spasil útěkem do Nottinghamu, kde se pustil do výroby a vylepšování svých strojů, které si v roce 1770 nechal i patentovat.

Pohled přadláků na Jenny byl celkem pochopitelný – nejprve přišlo nadšení, protože produkce mnohonásobku příze byla vítaná. Ovšem trh zareagoval logicky pádem cen, což se zase otočilo proti novým strojům. Leč vývoj se už zastavit nedal.

Na dalším listu si řekneme, jak cestu k lepším strojům ovlivnili Richard Arkwright a Samuel Crompton.

Titulní foto: David Dixon, CC BY 2.0

Diskuze (1) Další článek: Google zjevně dělá vyhledávač Číně na míru. Vedle cenzury by sledoval uživatele podle telefonních čísel

Témata článku: Technologie, Evropa, Německo, Indie, Osobnosti vědy a techniky, Svár, Bolton, Poplatek, Obchodní duch, Newton, Celé zpracování, Osmnácté století, Krátká chvíle, Brzká doba, Moderní stav, Marie Terezie, Celá série, Vodní kolo, Parlament, Finanční situace, Luther, Postupné zdokonalování, Nottingham, Základní princip, Ohňový stroj

Aktuální číslo časopisu Computer

Jak vytvořit a spravovat vlastní web

Velký test herních klávesnic a DVB-T2 tunerů

Vše o formátu RAW

Vybíráme nejlepší základní desku