Jak vlastně vznikají planety z kosmického prachu?

  • Astronomové zveřejnili výsledky fascinujícího pozorování, které zpřesní naše teorie a modely vzniku planetárních soustav
  • Pomocí chilské soustavy radioteleskopů ALMA se jim podařilo získat velmi detailní snímek hvězdy V1247 Orionis
  • Díky výjimečnému rozlišení měli příležitost jako první spatřit chráněné zásobárny prachu v mladé planetární soustavě

Už dlouho víme, že když se zrodí hvězda, tak se kolem ní často mohou utvořit planety. Představujeme si to tak, že se postupně poslepují z nepatrných částeček kosmického prachu a také plynu, které nakonec vytvoří monumentální kamenné anebo plynné planety. Zatím ale přesně neznáme mechanismy, které jsou za zázrak stvoření planet zodpovědné.

Odborníci stále pátrají po tom, jak se z ohromných mas prachu a plynu mohou stát tělesa velikosti asteroidů. Jde o to, že by plyn v protoplanetárním disku měl svým odporem působit na zrnka prachu, která by se v důsledku toho měla pohybovat směrem ke hvězdě.

Tímto procesem, který se označuje jako radiální posun (anglicky radial drift), by měla hvězda velmi rychle „vyčistit“ planetární disk od dostupného materiálu, a žádné planety by nevznikly.

Stefan Kraus z britské Exeterské univerzity a jeho mezinárodní tým teď nabízejí fascinující pozorování, které zpřesní naše teorie a modely vzniku planetárních soustav. Ve svém výzkumu pozorovali výkonnými teleskopy velmi mladou a horkou hvězdu V1247 Orionis, která je obklopena prstence prachu a plynu.

Badatelům se podařilo pomocí chilské soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array) získat velmi detailní snímek hvězdy a jejího disku. Na snímku jsou patrné dvě části disku, jasně ohraničený centrální disk, a pak méně zřetelná struktura tvaru půlměsíce, která se nachází ve větší vzdálenosti od hvězdy.

Mezi centrálním diskem a půlměsícem je tmavá zóna. Tu zřejmě vytváří velmi mladá planeta, která na své oběžné dráze prolétá protoplanetárním diskem a brázdí prach a plyn. Jak se planeta pohybuje po oběžné dráze, tak vytváří oblasti s vysokým tlakem v prostředí, podobně jako loď, která si rozráží cestu oceánem.

Tyto oblasti v protoplanetárním disku pak slouží jako ochranné bariéry pro vznikající planety. Pod ochranou takových bariér se udrží částice prachu v protoplanetárním disku po miliony let, aniž by je pozřela nenasytná mladá hvězda. To poskytne prachu dostatek času a prostoru pro vytvoření větších objektů planetárního systému.

Díky výjimečnému rozlišení snímků soustavy ALMA měli vědci Krausova týmu příležitost jako první spatřit takto chráněné zásobárny prachu v mladé planetární soustavě. Tuto zásobárnu představuje zmíněná oblast ve tvaru půlměsíce, která je patrná vně hlavní části protoplanetárního disku soustavy V1247 Orionis.

Zdroj: University of Exeter

Váš názor Další článek: Wi-Fi router Turris jde příkladem. Během několika hodin se dočkal opravy kritické chyby KRACK

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,