Zbraně | Atomová bomba | Jaderný útok | Sovětský svaz

Před 59 lety vybuchla nejničivější bomba v historii lidstva. Rusko zveřejnilo dokument o testu Car-bomby

Nejničivější bomba, kterou kdy lidstvo odpálilo, má jméno Car-bomba (někdy též psáno jako Tsar-bomba podle fonetického přepisu z azbuky do angličtiny). Naštěstí nikdy nebyla použita v boji, ale k výbuch přesto došlo, a to v rámci testu. Ten se uskutečnil 30. října roku 1961 a ruská federální agentura pro atomovou energii Rosatom nedávno na YouTube zveřejnila dokument, který tento test zaznamenává: 

Car-bomba byla vyvíjena během studené války, kdy se Rusko s Amerikou snažily navzájem zastrašit zbrojním arzenálem. Principiálně se jedná o třístupňovou termonukleární pumu s energií přibližně 50 megatun TNT. To odpovídá téměř 1500násobku kombinované energie atomových bomb svržených na Nagasaki a Hirošimu. Původní plány předpokládaly energii dokonce přes 100 megatun TNT, ale to už bylo i na Rusko moc. Hrozily nedozírné následky, velké množství radioaktivního spadu a zásah obydlené části Ruska. 

V prvním stupni rakety se využilo štěpné reakce uranu pro kompresi druhého, termonukleárního stupně, ve kterém se následně rovněž rozběhla řetězová reakce. Následovala však ještě komprese třetího, nejsilnějšího stupně, rovněž na termonukleárním principu. Kvůli snížení ničivé síly na „přijatelných“ 50 megatun TNT bylo nakonec použito méně uranu, než bylo v rámci konstrukce plánováno. 

Test bomby proběhl v řídce osídleném severním cípu Ruska, oblast byla zcela evakuována. Na místo určení pumu dopravil letoun Tupolev Tu-95V a shodil ji z výšky 10,5 km. Aby měla posádka letounu čas se vrátit, brzdil pád bomby obří padák. Ten měl za úkol osm metrů dlouhou, dva metry širokou a 27 tun vážící bombu zpomalit. Tlakové čidlo jí pak ve výšce přibližně 4 km nad povrchem odpálilo.

Země se otřásla. Doslova

Následoval ohromující výbuch. I ten je v dokumentu zachycen. Okamžitě se vytvořila přibližně 8 km ohnivá koule, která při kontaktu se zemí započala destrukční účinky. Všechny budovy v okruhu 55 km byly totálně zničeny, tlaková vlna pak ničila střechy a okna ještě až 900 km daleko. Typický atomový hřib dosáhl až do výšky 64 kilometrů (pro srovnání - dopravní letadla létají v cca 10 km, ISS má oběžnou dráhu 400 km nad povrchem).

Výbuch se dal zaznamenat kdekoli na Zemi. Došlo dokonce i k mírnému vychýlení zemské osy.

Test bomby ukázal, že závody ve zbrojení mohou vést k ohrožení celého lidstva. Bylo jasné, že nebude problém vytvořit bombu ještě ničivější. Ale Spojené státy naštěstí couvly a v předhánění dále nepokračovaly. Američané už měli zkušenost s nasazením atomových bomb v Japonsku a zjevně si uvědomili, že další eskalace výbušné síly není řešením. Car-bomba se tak paradoxně zasloužila o pozastavení vývoje ještě ničivějších bomb a omezení jaderných zkoušek.

Rusko se poté zaměřilo na vývoj menších, ovšem lépe cílených balistických jaderných raket s mezikontinentálním dosahem. Ačkoli ani ty nebyly nikdy použity, po skončení studené války se začaly přestavovat na nosné rakety a posloužily k vynášení družic na oběžnou dráhu. 

Diskuze (206) Další článek: Google zažil další rekordní čtvrtletí, čtyři pětiny příjmů pochází z reklam

Témata článku: YouTube, Japonsko, Historie, Země, USA, Zajímavosti, Zbraně, SOB Top, Rusko, Atomová bomba, Jaderný útok, Sovětský svaz, Testa, Hiroši, Oběžná dráha, ISS, Studená válka, Amerika, Nagasaki, Bomba, Lidstvo, TNT