Nejničivější bomba v historii lidstva. Rusko zveřejnilo dokument o testu Car-bomby

David Polesný

12. července 2023

Nejničivější bomba, kterou kdy lidstvo odpálilo, má jméno Car-bomba. Někdy se uvádí jako Tsar-bomba podle fonetického přepisu z azbuky do angličtiny. Naštěstí nikdy nebyla použita v boji, ale k výbuchu přesto došlo, a to v rámci testu. Ten se uskutečnil před více než šedesáti lety, 30. října roku 1961.

Pokračování 2 / 10

Car-bomba byla vyvíjena během studené války, kdy se Rusko s Amerikou snažily navzájem zastrašit zbrojním arzenálem. Principiálně se jedná o třístupňovou termonukleární pumu s energií přibližně 50 megatun TNT. To odpovídá téměř 1500násobku kombinované energie atomových bomb svržených na Nagasaki a Hirošimu.

Pokračování 3 / 10

Původní plány předpokládaly energii dokonce přes 100 megatun TNT, ale to už bylo i na Rusko moc. Hrozily nedozírné následky, velké množství radioaktivního spadu a zásah obydlené části Ruska.

Pokračování 4 / 10

V prvním stupni rakety se využilo štěpné reakce uranu pro kompresi druhého, termonukleárního stupně, ve kterém se následně rovněž rozběhla řetězová reakce. Následovala však ještě komprese třetího, nejsilnějšího stupně, rovněž na termonukleárním principu. Kvůli snížení ničivé síly na „přijatelných“ 50 megatun TNT bylo nakonec použito méně uranu, než bylo v rámci konstrukce plánováno.

Pokračování 5 / 10

Test bomby proběhl v řídce osídleném severním cípu Ruska, oblast byla zcela evakuována. Na místo určení pumu dopravil letoun Tupolev Tu-95V a shodil ji z výšky 10,5 km. Aby měla posádka letounu čas se vrátit, brzdil pád bomby obří padák. Ten měl za úkol osm metrů dlouhou, dva metry širokou a 27 tun vážící bombu zpomalit. Tlakové čidlo jí pak ve výšce přibližně 4 km nad povrchem odpálilo.

Pokračování 6 / 10

Následoval ohromující výbuch. Okamžitě se vytvořila přibližně 8 km ohnivá koule, která při kontaktu se zemí započala destrukční účinky. Všechny budovy v okruhu 55 km byly totálně zničeny, tlaková vlna pak ničila střechy a okna ještě až 900 km daleko.

Pokračování 7 / 10

Typický atomový hřib dosáhl až do výšky 64 kilometrů (pro srovnání – dopravní letadla létají v cca 10 km, ISS má oběžnou dráhu 400 km nad povrchem). Výbuch se dal zaznamenat kdekoli na Zemi. Došlo dokonce i k mírnému vychýlení zemské osy.

Pokračování 8 / 10

Test bomby ukázal, že závody ve zbrojení mohou vést k ohrožení celého lidstva. Bylo jasné, že nebude problém vytvořit bombu ještě ničivější. Ale Spojené státy naštěstí couvly a v předhánění dále nepokračovaly. Američané už měli zkušenost s nasazením atomových bomb v Japonsku a zjevně si uvědomili, že další eskalace výbušné síly není řešením.

Pokračování 9 / 10

Car-bomba se tak paradoxně zasloužila o pozastavení vývoje ještě ničivějších bomb a omezení jaderných zkoušek. Rusko se poté zaměřilo na vývoj menších, ovšem lépe cílených balistických jaderných raket s mezikontinentálním dosahem. Ačkoli ani ty nebyly nikdy použity, po skončení studené války se začaly přestavovat na nosné rakety a posloužily k vynášení družic na oběžnou dráhu.

Pokračování 10 / 10

Ruská federální agentura pro atomovou energii Rosatom na YouTube zveřejnila dokument, který test bomby zaznamenává:

Vstoupit do diskuze (26)