Myslíte, že výhra ve hře „Kámen, nůžky, papír“ závisí jen na náhodě, nebo můžete uplatnit nějakou strategii? Vědecká studie poskytuje odpověď a naznačuje, jak vítězit, upozornil web IFLScience.
Pokud „Kámen, nůžky, papír“ považujete za dětskou zábavu, dovolíme si vás vyvést z omylu. V současnosti hrají tuto nenáročnou hru i dospělí. Existují nejen ligy, ale dokonce i mistrovství světa, kde se hraje o peníze.
Neděláme náhodná rozhodnutí
Čistě teoreticky existuje devět možných kombinací, jak hra může skončit. Tři jsou výherní pro jednu stranu, tři končí remízou a ve třech případech vyhrává druhá strana. Teoretická šance na vítězství konkrétního hráče je tedy jedna ku třem. Platí to ovšem pouze za předpokladu, že o výběru kámen/nůžky/papír rozhoduje pouze náhoda.
Pokud bychom tedy proti sobě postavili dva počítače, které by bez jakékoli strategie náhodně volily mezi kamenem, nůžkami a papírem, připadla by jedna třetina výher jednomu stroji, druhá třetina druhému a poslední třetina klání by skončila remízou.
Existují různé návody a strategie založené na základních typech lidského rozhodování (zdroj: WikiHow)
Jenže „Kámen, nůžky, papír“ proti sobě hrají živí lidé a ti nefungují jako generátory náhodných čísel. Existují určité vzorce, jak hrajeme a s využitím znalostí těchto vzorů je možné získat výhodu. Na webu je například stránka How to Win at Rock, Paper, Scissors, zabývající se možnými strategiemi. Není však průkazné, nakolik jsou zde publikované rady spolehlivé.
Rozhodují instinkty
Vědci ovšem provedli výzkum na třech stovkách dobrovolníků, které v případě výhry motivovali finanční odměnou. Zajistili tak, že účastníci průzkumu budou mít větší motivaci porazit svého soupeře. Hráči byli během hraní natáčeni na kameru a každý postupně vystřídal několik soupeřů.
Vědci zkoumali, jak vyhrát „Kámen, nůžky, papír“
Jako častá strategie se v případě prohry ukázalo v následujícím kole použití volby, která by porazila předchozí vítězný tah. Naopak v případě vítězství se jako strategické ukázalo použití jedné ze dvou možností, kterou v předchozím kole nepoužil prohrávající hráč.
Psychologicky to není překvapující a postup funguje přinejmenším při hraní s nováčkem. Podvědomě se snažíme pokračovat ve strategiích, které uspějí a změnit ty, které nefungují, ačkoli rozumem víme, že okolnosti se tentokrát mohou lišit.
Nositel Nobelovy ceny Paul Krugman poukázal na to, že stejné tendence způsobují spekulativní bubliny na burze cenných papírů. S největší pravděpodobností mají kořeny už u našich paleolitických prapředků a jedná se tedy o instinktivní chování.
Psychologická hra
Ti nejlepší hráči zpravidla dokážou předvídat strategii druhé strany a odpovídajícím způsobem upravit svou hru. Jiní mohou vědomě či nevědomě vnímat způsob, jakým hraje jejich protihráč, a přizpůsobovat tomu svou herní strategii. Tyto schopnosti jsou ale natolik vzácné, že ve výsledcích výzkumu nesehrály žádnou roli a neovlivnily tak výsledky reflexního chování.
Ačkoli autoři naznačují, že jejich práce poskytuje vhodnou strategii pro hráče, ale je nutné brát v úvahu, že skupina, kterou použili, byla vybrána ze studentů univerzity. Některé způsoby chování tak mohou být specifické pro danou kulturu a sociální vrstvu. Navíc lze předpokládat, že skutečně zkušení hráči budou jednat odlišně od dobrovolníků, kteří hráli za několik jüanů.