Jak vznikly tajemné rýhy na povrchu Phobosu? Simulace naznačují, jak ho Mars drtí svou gravitací

Nové studie ukazují, že se náš mimozemský soused Mars chová ke svému vlastnímu měsíci jako k nepřátelskému objektu a pomalu, ale jistě ho drtí. Podle zprávy, kterou zveřejnil počátkem listopadu časopis The Planetary Science Journal, jsou dlouhé vodorovné rýhy na povrchu měsíce Phobos ve skutečnosti hluboké trhliny, které se postupem času kousek po kousku prohlubují a rozšiřují.

Nové vědecké modely naznačují, že rýhy na Phobosu mohly vzniknout v důsledku slapových sil – vzájemné gravitační přitažlivosti planety a měsíce. Vědci se přitom původně domnívali, že vznikly v důsledku nárazu jiného vesmírného tělesa, které vytvořilo impaktní kráter Stickney o průměru bezmála deset kilometrů.

Rýhy na Phobosu

Výzkum ukázal, že větší ze dvou měsíců Marsu – Phobos – je doslova rozervávaný silnými gravitačními silami planety. Zvláštní obrazce, táhnoucí se po jeho povrchu, které byly původně považovány za jizvy po dávné srážce s asteroidem, jsou ve skutečnosti prachem vyplněné kaňony, které se zvětšují, jak je měsíc dále roztahován gravitačními silami.

Uvedená zjištění mohou naznačit další osud Phobosu. Měsíc totiž obíhá kolem Marsu po spirálovité oběžné dráze, v jejímž rámci se k němu přibližuje rychlostí 1,8 metrů za sto let. Pokud bude pokračovat tímto tempem, tak se do padesáti milionů let buď s Marsem srazí, nebo dojde k jeho samovolnému rozpadu.

Podle vědců Phobos nyní balancuje na takzvané Rocheově mezi, což je teoretická hranice vzdálenosti, za níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa. Neohrožený měsíc se však k Marsu přibližuje, a protože je v podstatě obřím chuchvalcem zhutnělé půdy, je možné, že se při svém pohybu „trhá ve švech“.

Měsíc, který se přibližuje

Právě proto se na jeho povrchu vyskytují dlouhé, mělké, rovnoběžné rýhy, jež byly pro vědce velkou záhadou. Přibližování k planetě totiž vyvolává globální slapové napětí, které je hnací silou vzniku trhlin.

Tato hypotéza není zcela nová, ale v minulosti byla považována za nepravděpodobnou vzhledem k tomu, jak prašný a sypký se zdál být povrch Phobosu. Nový výzkum však na základě počítačových simulací zjistil, že pod povrchem by mohla být pevnější vrstva, která drží měsíc pohromadě – a která v důsledku toho pomalu praská.

Vědci předpokládají, že v okamžiku, kdy Phobos definitivně překročí hranici, kdy bude gravitační síla Marsu silnější než vnitřní gravitace, která drží měsíc pohromadě, se Phobos roztříští. Jeho kusy pak budou dále obíhat kolem planety v pásu podobném Saturnovým prstencům.

Váš názor Další článek: Stane se z nás jen želé a kamera. Díky izraelskému vynálezu už nebudeme muset vůbec přemýšlet

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Simulace, Mars, Měsíc, Saturn, Gravitace, Drť, Gravitační síla, Rýha, Phobos, Planeta, Vědec, Povrch