S nápadem hodným publikace v první dubnový den přišli vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT), kteří řešili otázku, jak zmírnit dopady probíhajících klimatických změn. Navrhli strategii, v jejímž rámci by obrovské množství velkých bublin, pečlivě umístěných mezi Zemí a Sluncem, odklonilo sluneční světlo (a tím i teplo) a zastavilo další globální oteplování.

S nápadem hodným publikace v první dubnový den přišli vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT), kteří řešili otázku, jak zmírnit dopady probíhajících klimatických změn. Navrhli strategii, v jejímž rámci by obrovské množství velkých bublin, pečlivě umístěných mezi Zemí a Sluncem, odklonilo sluneční světlo (a tím i teplo) a zastavilo další globální oteplování.

„Pokud změna klimatu již zašla příliš daleko, jaká by mohla být naše nouzová řešení?“ ptají se vědci na webové stránce věnované vesmírným bublinám (Space Bubbles). Sami odpovídají, že naší poslední a jedinou možností může být geoinženýrství – soubor nově vznikajících technologií, které dokážou manipulovat s prostředím a částečně kompenzovat některé dopady klimatických změn.

„Pokud změna klimatu již zašla příliš daleko, jaká by mohla být naše nouzová řešení?“ ptají se vědci na webové stránce věnované vesmírným bublinám (Space Bubbles). Sami odpovídají, že naší poslední a jedinou možností může být geoinženýrství – soubor nově vznikajících technologií, které dokážou manipulovat s prostředím a částečně kompenzovat některé dopady klimatických změn.

V dalším textu konstatují, že většina návrhů je vázána na Zemi, což však představuje obrovské riziko pro náš živý ekosystém. Podstatně bezpečnější by mohla být vesmírná řešení. Například pokud bychom odklonili 1,8 % slunečního záření před tím, než dopadne na naši planetu, mohli bychom prý zcela zvrátit dnešní globální oteplování.

V dalším textu konstatují, že většina návrhů je vázána na Zemi, což však představuje obrovské riziko pro náš živý ekosystém. Podstatně bezpečnější by mohla být vesmírná řešení. Například pokud bychom odklonili 1,8 % slunečního záření před tím, než dopadne na naši planetu, mohli bychom prý zcela zvrátit dnešní globální oteplování.

„V návaznosti na práci Rogera Angela, který jako první navrhl použití tenkých reflexních fólií ve vesmíru, jsme vytvořili inovativní řešení, které je snadno nasaditelné a plně reverzibilní.“ Jedná se o bubliny odrážející sluneční záření, které již vědci otestovali v laboratořích.

„V návaznosti na práci Rogera Angela, který jako první navrhl použití tenkých reflexních fólií ve vesmíru, jsme vytvořili inovativní řešení, které je snadno nasaditelné a plně reverzibilní.“ Jedná se o bubliny odrážející sluneční záření, které již vědci otestovali v laboratořích.

Bubliny by mohly být vyrobeny přímo ve vesmíru, kde by vytvořily rozsáhlou odrazivou plochu v Lagrangeově bodě mezi Zemí a Sluncem, kde gravitační síly vytvářejí stabilní oběžnou dráhu. Na technických a sociálních aspektech tohoto projektu planetárního rozsahu pracuje interdisciplinární tým vědců z MIT z oborů architektury, stavebního a strojního inženýrství, fyziky a materiálových věd.

Bubliny by mohly být vyrobeny přímo ve vesmíru, kde by vytvořily rozsáhlou odrazivou plochu v Lagrangeově bodě mezi Zemí a Sluncem, kde gravitační síly vytvářejí stabilní oběžnou dráhu. Na technických a sociálních aspektech tohoto projektu planetárního rozsahu pracuje interdisciplinární tým vědců z MIT z oborů architektury, stavebního a strojního inženýrství, fyziky a materiálových věd.

Soustava bublin by byla tvořena nafukovacími štíty z tenkého křemíku nebo jiného vhodného materiálu. Vědci v tiskové zprávě uvedli, že pokud bude tento plán někdy v budoucnu realizován, bude dokončená soustava velká zhruba jako Brazílie.

Soustava bublin by byla tvořena nafukovacími štíty z tenkého křemíku nebo jiného vhodného materiálu. Vědci v tiskové zprávě uvedli, že pokud bude tento plán někdy v budoucnu realizován, bude dokončená soustava velká zhruba jako Brazílie.

Jedním z hlavních problémů celého návrhu je logistika výroby velké fólie, její přeprava do vesmíru a následné rozložení do bublinového tvaru. Z důvodu minimalizace nákladů na dopravu se tak jako optimální jeví výroba přímo ve vesmíru. Bubliny lze snadno zničit propíchnutím, takže řešení je plně reverzibilní a výrazně by snížilo objem kosmického odpadu.

Jedním z hlavních problémů celého návrhu je logistika výroby velké fólie, její přeprava do vesmíru a následné rozložení do bublinového tvaru. Z důvodu minimalizace nákladů na dopravu se tak jako optimální jeví výroba přímo ve vesmíru. Bubliny lze snadno zničit propíchnutím, takže řešení je plně reverzibilní a výrazně by snížilo objem kosmického odpadu.

Výzkumníci z MIT popsali navrhované vesmírné bubliny jako něco, co by doplnilo ostatní snahy o zmírnění klimatických změn, ale stále se jedná o spekulativní plán a v současné době existují i jiná řešení. Pokud by byla politická vůle, finanční prostředky a technologie pro takové řešení, mělo by být totéž možné i pro mnohem rozumnější cesty, jako je zastavení nových projektů těžby ropy a zemního plynu.

Výzkumníci z MIT popsali navrhované vesmírné bubliny jako něco, co by doplnilo ostatní snahy o zmírnění klimatických změn, ale stále se jedná o spekulativní plán a v současné době existují i jiná řešení. Pokud by byla politická vůle, finanční prostředky a technologie pro takové řešení, mělo by být totéž možné i pro mnohem rozumnější cesty, jako je zastavení nových projektů těžby ropy a zemního plynu.

„Pokud změna klimatu již zašla příliš daleko, jaká by mohla být naše nouzová řešení?“ ptají se vědci na webové stránce věnované vesmírným bublinám (Space Bubbles). Sami odpovídají, že naší poslední a jedinou možností může být geoinženýrství – soubor nově vznikajících technologií, které dokážou manipulovat s prostředím a částečně kompenzovat některé dopady klimatických změn.
V dalším textu konstatují, že většina návrhů je vázána na Zemi, což však představuje obrovské riziko pro náš živý ekosystém. Podstatně bezpečnější by mohla být vesmírná řešení. Například pokud bychom odklonili 1,8 % slunečního záření před tím, než dopadne na naši planetu, mohli bychom prý zcela zvrátit dnešní globální oteplování.
„V návaznosti na práci Rogera Angela, který jako první navrhl použití tenkých reflexních fólií ve vesmíru, jsme vytvořili inovativní řešení, které je snadno nasaditelné a plně reverzibilní.“ Jedná se o bubliny odrážející sluneční záření, které již vědci otestovali v laboratořích.
Bubliny by mohly být vyrobeny přímo ve vesmíru, kde by vytvořily rozsáhlou odrazivou plochu v Lagrangeově bodě mezi Zemí a Sluncem, kde gravitační síly vytvářejí stabilní oběžnou dráhu. Na technických a sociálních aspektech tohoto projektu planetárního rozsahu pracuje interdisciplinární tým vědců z MIT z oborů architektury, stavebního a strojního inženýrství, fyziky a materiálových věd.
8
Fotogalerie

Jak zastavit klimatické změny? Mezi Zemi a Slunce dáme obří bubliny, vymysleli vědci z MIT

S nápadem hodným publikace v první dubnový den přišli vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT), kteří řešili otázku, jak zmírnit dopady probíhajících klimatických změn. Navrhli strategii, v jejímž rámci by obrovské množství velkých bublin, pečlivě umístěných mezi Zemí a Sluncem, odklonilo sluneční světlo (a tím i teplo) a zastavilo další globální oteplování.

„Pokud změna klimatu již zašla příliš daleko, jaká by mohla být naše nouzová řešení?“ ptají se vědci na webové stránce věnované vesmírným bublinám (Space Bubbles). Sami odpovídají, že naší poslední a jedinou možností může být geoinženýrství – soubor nově vznikajících technologií, které dokážou manipulovat s prostředím a částečně kompenzovat některé dopady klimatických změn.

Jak vyřešit globální klimatickou změnu?

V dalším textu konstatují, že většina návrhů je vázána na Zemi, což však představuje obrovské riziko pro náš živý ekosystém. Podstatně bezpečnější by mohla být vesmírná řešení. Například pokud bychom odklonili 1,8 % slunečního záření před tím, než dopadne na naši planetu, mohli bychom prý zcela zvrátit dnešní globální oteplování.

„V návaznosti na práci Rogera Angela, který jako první navrhl použití tenkých reflexních fólií ve vesmíru, jsme vytvořili inovativní řešení, které je snadno nasaditelné a plně reverzibilní.“ Jedná se o bubliny odrážející sluneční záření, které již vědci otestovali v laboratořích.

Bubliny by mohly být vyrobeny přímo ve vesmíru, kde by vytvořily rozsáhlou odrazivou plochu v Lagrangeově bodě mezi Zemí a Sluncem, kde gravitační síly vytvářejí stabilní oběžnou dráhu. Na technických a sociálních aspektech tohoto projektu planetárního rozsahu pracuje interdisciplinární tým vědců z MIT z oborů architektury, stavebního a strojního inženýrství, fyziky a materiálových věd.

Prostě Slunce schováme bublifukem

Soustava bublin by byla tvořena nafukovacími štíty z tenkého křemíku nebo jiného vhodného materiálu. Vědci v tiskové zprávě uvedli, že pokud bude tento plán někdy v budoucnu realizován, bude dokončená soustava velká zhruba jako Brazílie.

Jedním z hlavních problémů celého návrhu je logistika výroby velké fólie, její přeprava do vesmíru a následné rozložení do bublinového tvaru. Z důvodu minimalizace nákladů na dopravu se tak jako optimální jeví výroba přímo ve vesmíru. Bubliny lze snadno zničit propíchnutím, takže řešení je plně reverzibilní a výrazně by snížilo objem kosmického odpadu.

Výzkumníci z MIT popsali navrhované vesmírné bubliny jako něco, co by doplnilo ostatní snahy o zmírnění klimatických změn, ale stále se jedná o spekulativní plán a v současné době existují i jiná řešení. Pokud by byla politická vůle, finanční prostředky a technologie pro takové řešení, mělo by být totéž možné i pro mnohem rozumnější cesty, jako je zastavení nových projektů těžby ropy a zemního plynu.

Určitě si přečtěte

Články odjinud