Zatímco průměrná délka lidského života se ve většině zemí již několik desetiletí prodlužuje, rekord v maximální délce života se nezvyšuje – ale to se možná brzy změní, konstatuje web New Scientist. Na základě nového způsobu analýzy záznamů o úmrtnosti z devatenácti zemí s vysokými příjmy údaje naznačují, že jsme se ještě nepřiblížili maximální délce lidského života.
V příštích několika desetiletích by se rekord v délce lidského života měl začít zvyšovat. „Nezdá se, že bychom se v současné době blížili k maximální hranici,“ říká vedoucí studie David McCarthy z Georgijské univerzity v Athénách. Jako nejdéle žijící osoba v historii je zaznamenána Jeanne Calment, která zemřela ve věku 122 let, nicméně nedávno se objevily pochybnosti o hodnověrnosti tohoto rekordu.
Kolika let se můžeme dožít?
Od smrti Calment v roce 1997 se rekordní hodnota nejstaršího žijícího člověka setrvale drží mezi 110 a 120 lety. Co je v tomto směru zásadní: v průběhu času se nijak nezvyšuje. To vedlo vědce, jako je Jan Vijg z Albert Einstein College of Medicine v New Yorku, k závěru, že pravděpodobně existuje biologická hranice maximální délky lidského života, kterou odhaduje na 115 let.
Nejnovější vědecké poznatky však naznačují, že maximální délka lidského života se v dohledné době začne prodlužovat, protože velmi vysokého věku dosáhnou lidé narození v prvních desetiletích dvacátého století. Tým vědců dospěl k tomuto závěru po prostudování údajů o věku úmrtí lidí v různých zemích Evropy a také v USA, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a v Japonsku.
Podklady byly získány z databáze Human Mortality Database, což je vědecký zdroj dat o úmrtnosti v rozvinutých zemích. Databáze poskytuje vědcům, studentům, novinářům, politickým analytikům a dalším zájemcům o údaje o délce lidského života podrobné a kvalitní harmonizované odhady úmrtnosti a vývoje populace.
Co zjistili vědci
Vědci zkoumali věk úmrtí u skupin lidí, kteří se narodili ve stejném roce. To je poměrně zásadní změna, protože většina předchozích studií seskupovala lidi podle roku úmrtí, což ale může zastřít trendy, protože se tak slučují lidé s různou délkou života, vysvětlil McCarthy.
Analýza podle roku narození ukázala, že u skupin narozených přibližně po roce 1910 se riziko úmrtí v jednotlivých letech s věkem zvyšovalo, ale v menší míře než u dříve narozených. To naznačuje, že se světový rekord v délce života nejdéle žijícího člověka bude v příštích desetiletích zvyšovat, protože přeživší členové těchto kohort dosáhnou pokročilého věku.
Vědci důvodně předpokládají, že lidé z těchto skupin profitují zejména z výrazného zlepšení úrovně zdravotnické péče od konce druhé světové války. Z tohoto typu studie bohužel nelze předpovědět, jak dlouho by tento trend mohl pokračovat.
Vijg uvádí, že tato analýza závisí na předpokladu, že riziko úmrtí v jednotlivých letech, které po většinu našeho života exponenciálně roste s věkem, se po dosažení věku přibližně 105 let začíná snižovat. Tento předpoklad není všeobecně přijímán, ale Kaare Christensen z University of Southern Denmark tvrdí, že má dobrou oporu v předchozích studiích.
