Pokud občas přemýšlíte o tom, jak by mohla vypadat nějaká mimozemská forma života, má rozhodně smysl zajímat se o extrémní prostředí tady na Zemi. Jedno z přesně takových pozornosti hodných míst se nachází cca 3 kilometry pod jejím povrchem a poskytuje domov bakterii Desulforudis audaxviator.
Tato bakterie patří mezi jednoznačně nejpozoruhodnější tvory, jaké jsme dosud objevili. Obejde se totiž bez slunečního záření, kyslíku i organických sloučenin. Spokojeně si vegetuje v teplých podzemních vodách a energii získává díky radioaktivnímu rozpadu uranu.
Není divu, že Desulforudis audaxviator mnozí pokládají za vynikajícího „modelového mimozemšťana“. Například odborníky z Brazilian Synchrotron Light Laboratory a University of São Paulo inspirovala k výzkumu, jehož výsledky naznačují, že tentýž zdroj energie by mohly využívat i hypotetické organismy na Jupiterově měsíci Europa.
„Uran rozkládá molekuly vody a vytváří volné radikály. Tyto volné radikály útočí na okolní horniny, především pyrity, v důsledku čehož vznikají sulfáty. A sulfáty bakterie využívá k syntéze ATP, tedy sloučeniny zajišťující uskladnění a přenos volné energie v buňce,“ uvedl badatel Douglas Galante.
Galante a jeho kolegové jsou přesvědčeni o tom, že radioaktivního materiálu se na Europě nachází dostatek. V rámci své studie se kromě výše zmíněného uranu zaměřili rovněž na thorium a draslík, přičemž svou předpověď opřeli o množství detekované na Zemi, v meteoritech a na Marsu.
A co další potřebné faktory? Voda se možná ukrývá pod ledovou krustou Europy a nouze by navzdory větší vzdálenosti od Slunce nemusela být ani o teplo (inkriminovaný měsíc kolem Jupitera obíhá po eliptické dráze, což způsobuje vnitřní tření). Zbývá tedy ještě otázka, jak je to s pyritem. Tu – a celou řadu dalších – by teoreticky mohla zodpovědět chystaná mise NASA.
Foto: NASA
