Jaký bude nový tank pro českou armádu? Leopard, Merkava, nebo znovu repase

  • Česká armáda potřebuje nové tanky
  • Promarnili jsme příležitost výhodného nákupu
  • Možnosti jsou, ale bude to drahé

Armáda České republiky (AČR) v současné době aktivně provozuje 30 modernizovaných tanků T-72M4 CZ, na západě známých jako T-72CZ. Dalších několik desítek nemodernizovaných T-72/M/M1 ještě ze ZTS Martin pak má ve skladech jako výcvikovou a mobilizační zálohu.

Debaty o přezbrojení tankových praporů, které Bílá kniha o obraně předpokládá po roce 2020, znovu rozvířil polský odborný magazín Defence24. Ten zmiňuje v souvislosti s AČR možnost pořízení modernizovaných amerických tanků M60 Sabra.

Tanky v naší armádě

Vývoj českého tankového vojska byl v posledních letech esencí všeho negativního, co potkalo naše ozbrojené síly v průběhu transformace.

Podle pařížské Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě může Česká republika po rozdělení Československa vlastnit 957 bojových tanků. Naše armáda, roky budovaná uvnitř Varšavské smlouvy s důrazem na těžkou techniku, tak musela po ratifikaci smlouvy zničit stovky strojů, zejména typu T-55 různých verzí.

V polovině 90. let se pak politické vedení státu rozhodlo nevyužít zahraničních modernizačních packů řady T-72 a s využitím zkušeností domácího průmyslu připravit početně symbolickou, ale přesto kontroverzní modernizaci T-72M4 CZ.

Kdo sleduje účast tanků T-72M4 CZ na veřejných akcích, nemohl přehlédnout jejich výraznou opotřebovanost, která v kombinaci s ne zcela dokončeným modernizačním procesem vede k výraznému snižování bojové hodnoty jediné jednotky, která je těmito stroji vybavena, 73. tankového praporu z Přáslavic.

Na tuto skutečnost reaguje mj. poslední verze Bílé knihy o obraně, která předpokládá přezbrojení našich obrněných jednotek v horizontu let 2020-2025, což je z hlediska vojenského akvizičního plánování zanedlouho.

Nabídka z Izraele

Před lety ministerstvo obrany uvažovalo o vývoji vlastního tanku, nicméně později naše plánovače dostihla ekonomická realita a také zkušenosti polské armády, která se o nový vlastní MBT pokoušela neúspěšně hned několikrát (připomeňme např. ambiciózní, ale zrušený projekt Goryl). Mezi politiky i odbornou veřejností tak panuje shoda, že přezbrojení našich obrněných jednotek musí proběhnout akvizicí zahraničního typu.

Tomuto zajímavému tématu se v poslední době opakovaně věnoval polský odborný magazín Defence24 a ve svém posledním článku se zaměřil hlavně na rozhovor, který před časem poskytl médiím zástupce izraelských státních zbrojovek IMI a IAI v České republice, David Bohbot.

Bohbot České republice nabízí variantu pořízení amerických tanků M60A3, modernizovaných Izraelci na verzi M60 Sabra. Jde o „ty“ modernizované Pattony, které před lety pořídila a vcelku úspěšně provozuje turecká armáda jako M60T.

Podle zástupce IMI zatím kontakty s českým ministerstvem obrany v této věci navázány nebyly, nicméně v případě vypsání výběrového řízení hodlají Izraelci místo tanků Merkava, které také vyrábějí, nabídnout Armádě České republiky primárně právě modernizované americké pattony.

Promarnili jsme německou příležitost

Jaké máme při pořízení nových strojů vlastně možnosti? Tanků, které se dnes na světě sériově vyrábějí, překvapivě není mnoho. Když pomineme problematické jihoafrické, íranské, brazilské nebo indické typy, z pomyslného seznamu si ze strategických důvodů vyškrtneme i ruské a čínské zbrojní podniky, zůstane nám tu jen velmi málo notoricky známých strojů.

Prvním na řadě při rozhodování bude zřejmě, stejně jako v Polsku, německý Leopard 2. Zde je nutné konstatovat, že česká politická reprezentace v 90. letech upadla do hlubokého míru, což vyniká zejména při srovnání s akvizičním postupem sousedního Polska. Poláci kromě toho, že z Německa převzali za symbolickou částku bývalé východoněmecké stíhačky MiG-29, také pořídili 128 tanků Leopard 2 ve verzi A4 a to za fantastickou cenu v přepočtu 4 miliony korun za jeden stroj.

Polští odborníci nadto dostali možnost vybrat si z několika set uskladněných německých tanků konkrétní kusy, které byly v nejlepším stavu. Stejně jako Německo postupovalo například Nizozemsko, které mělo z dob studené války ve skladech stovky tanků Leopard 2. Němci a Nizozemci takto vyzbrojili za minimální částky řadu dalších států, kromě Polska i Finsko, Norsko a Švédsko, Španělsko, Rakousko, Kanadu, Chile, Katar nebo Indonésii.

Byť se před deseti lety zdálo, že velkým počtům těžké techniky v Evropě odzvonilo, aktuální trend je právě opačný.

Se změnou bezpečnostní situace v Evropě, týkající se nikoli uprchlické krize, ale obnovených ruských imperiálních ambicí, se změnila i bezpečnostní strategie. Byť se před deseti lety zdálo, že velkým počtům těžké techniky v Evropě jednou provždy odzvonilo, aktuální trend je právě opačný. A přichází právě ve chvíli, kdy sklady, kdysi plné přebytečných leopardů 2, jsou prakticky prázdné.

Tuto skutečnost dokládá návštěva české armádní delegace na vojenské základně ve španělské Zaragoze, kam si čeští vojáci přijeli prohlédnout uskladněné ex-německé tanky Leopard 2A4. Později vyšlo najevo, že šlo o technicky tak zanedbané kusy, že se jejich pořízení jednoduše nevyplatí.

Tanky z USA – těžké a v Evropě exotické

Jak se tedy zdá, možnost koupit starší verze osvědčených německých strojů a později je modernizovat, tedy padla a armádní nákupčí by se tak museli zajímat o nově vyrobené stroje sérií 2A6 nebo 2A7. Ovšem to už je úplně jiná pohádka z hlediska nákladů, protože cena nového tanku Leopard 2A6 se pohybuje kolem 6 milionů dolarů za kus, což je zhruba 40× vyšší částka, než za kterou bychom před pár lety pořídili skladový Leopard 2A4.

Ve stejné váhové i cenové kategorii jsou nyní k dispozici také americké tanky M1 Abrams. Ani Abrams není nutné pořizovat za vysokou cenu nových kusů, lze jej nakoupit z nemalých skladových zásob US Army ve starší verzi M1A1. V roce 2012 tuto verzi Američané nabídli Řecku, v poslední době bylo o M1A1 hodně slyšet i v souvislosti s bojem irácké armády s Islámským státem.

Bohužel však v současné době tanky Abrams nevlastní žádná evropská armáda a v Evropě se nachází pouze jako výzbroj amerických jednotek na základnách v Německu.

Dřívější strategie je dnes překážkou. České mosty neunesou těžké tanky.

Nadto i Abrams je s hmotností 65 tun ve verzi A2 z kategorie velmi těžkých tanků, které by českému armádnímu zabezpečení jistě přivedly řadu bezesných nocí. Zde připomeňme při výběru nových strojů velmi důležitý prvek, a to léta utajovanou strategii, podle které se většina mostů v Československu a ve východní Evropě obecně stavěla v základních nosnostech 20 a 50 tun, které umožňovaly průjezd sovětským BVP, resp. sovětským tankům, ale už nikoli jejich těžším západním protějškům.

Kde sehnat tank?

Stroji, které by byly optimální z hlediska našeho politického spojenectví a zároveň by nekladly zvýšené nároky na logistiku přesunů, by byly italský C1 Ariete nebo francouzský Leclerc, oba s hmotností kolem 55 tun, což je zhruba hmotnost nového ruského tanku T-14. V případě Ariete by šlo o volbu o to zajímavější, že tento tank nese systém řízení palby Turms-T, který v omezené verzi využívá i modernizovaný T-72M4 CZ.

Bohužel, oba typy už se přestaly vyrábět a nelze předpokládat, že by kvůli omezené české zakázce výrobci znovu sestavovali výrobní linky. Totéž je případ britského stroje Challenger 2.

Zajímavou volbou by mohly být izraelské tanky Merkava ve verzi Mk.IV, které poprvé izraelská vláda uvolnila k vývozu, když jej v roce 2012 oficiálně nabídla kolumbijské armádě. Ačkoli je Merkava, stejně jako americké a západoevropské typy mimořádně těžký tank (podle verze a výbavy kolem 65 tun), jde o stroj úspěšně prověřený léty bojové činnosti, nadto cca o 20 % levnější, než nové verze německých tanků Leopard a amerických Abrams.

Česká republika má s Izraelem v posledních letech sílící vojenské vztahy. Nejenže kupujeme izraelskou výzbroj, ale naši vojáci v Izraeli cvičí a Česká republika má v Izraeli obecně dobré jméno, takže lze očekávat vstřícná jednání, poskytnutí široké podpory při zavádění typu (srovnatelné, jaké by se nám dostalo při koupi německého nebo amerického stroje) a také minimální problémy při případném převodu licencí na české výrobní podniky.

Vraťme se ale k rozhovoru představitele IMI pro Českou republiku, který zmiňoval návrh na prodej modernizovaných strojů M60 Sabra Mk.III, který má být vhodnější pro středoevropské válčiště. Stroj vychází z amerického M60, který se začal sériově vyrábět už na konci 50. let a své první bojové nasazení prodělal v 60. letech v rámci americké armády během války ve Vietnamu v mostní verzi.

Verze Sabra Mk.III váží podle nepotvrzených odhadů cca 57 tun a je tedy jen o 8 tun lehčí, než těžší tanky západní školy a stroje Merkava. Proti původním verzím M60 má termokameru velitele, pokročilý systém řízení palby a zejména nový 120mm kanón, přizpůsobený i pro použití protitankových řízených střel Lahat. Součástí modernizačního packu je i motor o síle necelých 900 kW.

Proti pořízení M60 však velmi silně hovoří jejich cena. Jediným zahraničním provozovatelem tohoto typu je od roku 2012 Turecko, které stála modernizace jednoho stroje 4 miliony dolarů, přičemž pro Českou republiku by se k této ceně samozřejmě musela připočíst ještě částka za původní tank. Celková cena by se tak zřejmě vyšplhala k 5 milionům dolarů za kus. Proti tomu tank Merkava Mk.IV byl ve stejném roce nabízen kolumbijské armádě za 4,5 milionu dolarů za kus při zhruba stejném počtu odebraných kusů.

Tři možné cesty

Armáda České republiky před sebou má nelehkou volbu, umocněnou zhoršující se politickou situací v Evropě a bohužel také tím, že jsme vhodný čas pro efektivní modernizaci již propásli. Pokud tedy pomineme nepravděpodobný vývoj vlastního stroje, nebo nákup připravovaných polských PL-01, které nepatří do kategorie MBT, dá se veskrze předpokládat, že se nákupčí našich ozbrojených sil vydají třemi možnými cestami:

1) Pořízení nových strojů
Zde by byl největším favoritem Leopard 2A6 nebo 2A7, pro nějž hovoří geografická blízkost výrobce a dodavatele náhradních dílů i rozšíření typu v okolních zemích. Z našeho pohledu by bylo určitě důležité neopomenout ani tanky Merkava vzhledem k jejich nižší ceně a dlouhodobě skvělým výkonům na bojišti.

2) Pořízení repasovaných strojů moderní konstrukce
Při nákupu nových tanků se jistě bude volit i mezi použitými stroji, které vznikaly v 80. letech, primárně tedy M1 Abrams, zřejmě ve verzi M1A1, která by mohla projít repasem a částečnou modernizací. Teoretickou možností je i nákup několika desítek tanků Challenger 2 z přebytků britské armády, které jsou však velmi omezené. Pravděpodobnost, že by naše armáda ještě sehnala stroje Leopard 2 verze A4 v dobrém technickém stavu, je bohužel minimální.

3) Pořízení starších modernizovaných strojů
Zde hovoříme zejména o tancích M60 od blízkovýchodních výrobců, především zmiňovaného IMI s verzí Sabra Mk.III. V případě tohoto výběru je asi oprávněné se ptát, zda máme modernizované tanky ze 70. let nahrazovat modernizovanými tanky ze 60. let a to navíc za cenu, srovnatelnou s nákupem nových strojů.

Témata článku: Technika, Zajímavosti, Armáda, Vojenství, Zbraně

70 komentářů

Nejnovější komentáře

  • jmatus 27. 3. 2017 19:00:58
    Z uvedeného vyplývá, že tanky nejsou k dostání. Snad to nebude tak zlé, já...
  • jenda42 22. 3. 2017 14:01:40
    Zvitezi varianta, ktera nejvic prinese do stranickych pokladen. Nicmene...
  • radon 22. 3. 2017 10:41:43
    fakt je jedno, nacházíme se v období zlomu, do nějakých 10-20 let se...