V roce 2011 došlo k jedné z nejvážnějších jaderných havárií v historii, když japonskou jadernou elektrárnu Fukušimu zasáhlo silné zemětřesení a následná tsunami vyřadila záložní chladicí systémy. Bez záložního chlazení došlo k přehřátí a roztavení tří reaktorů.
Japonsko tehdy zastavilo provoz všech svých jaderných reaktorů, aby zrevidovalo bezpečnostní standardy a energetickou strategii. Nyní, o třináct let později, však japonská vláda postupně opět uvádí jaderné elektrárny do provozu. Důležitou roli v tomto procesu hraje opětovné spuštění reaktoru v elektrárně Onagawa, jehož provoz byl znovu zahájen koncem října tohoto roku.
Jaderná elektrárna Onagawa
Reaktor v elektrárně Onagawa v prefektuře Mijagi, která se nachází asi 100 kilometrů severně od Fukušimy, je prvním na východě Japonska, který byl od roku 2011 uveden zpět do provozu. Tento krok není náhodný – právě Onagawa totiž obstála během stejné tsunami, která zničila Fukušimu.
Reaktor zdejší elektrárny přežil díky svému umístění a konstrukčním opatřením, což z něj udělalo symbol bezpečnosti a technologického pokroku. I přesto však prošla elektrárna zásadními bezpečnostními úpravami, aby splnila mnohem přísnější bezpečnostní standardy zavedené po fukušimské katastrofě.
Bezpečnostní standardy v japonských jaderných elektrárnách byly výrazně zvýšeny a provozovatel elektrárny – elektrárenská společnost Tohoku Electric Power – investoval 570 miliard jenů (zhruba 87 miliard korun) do úprav, které mají zajistit maximální bezpečnost. Elektrárna má nyní například 29metrovou protipovodňovou zeď – jednu z nejvyšších v zemi – která by měla zajistit ochranu i před extrémními tsunami.
Kromě toho byly provedeny další úpravy k posílení odolnosti reaktoru proti zemětřesení. Díky tomu Onagawa získala povolení znovu zahájit provoz. Restart je také prvním případem, kdy byl po katastrofě ve Fukušimě znovu spuštěn reaktor typu BWR (Boiling Water Reactor) – stejný typ, jaký byl poškozen ve fukušimské elektrárně.
Japonsko jádro potřebuje
Obnovení provozu jaderných reaktorů má Japonsku přinést ekonomické výhody. Po odstavení jaderné energetiky musela země spoléhat na dovoz fosilních paliv, což se odrazilo v prudkém růstu nákladů na energie a zvýšení emisí.
Vláda se proto rozhodla postupně obnovit provoz některých reaktorů, což má přinést nejen úspory, ale také stabilnější dodávky elektřiny. Návrat k jádru je nezbytný, neboť Japonsko čelí vysoké poptávce po energii z nových datových center, závodů na výrobu čipů a dalších technologií náročných na energii.
Jedním z cílů, který japonská vláda sleduje, je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Zatímco obnovitelné zdroje, jako jsou solární a větrné elektrárny, hrají klíčovou roli, jaderná energie je považována za stabilní zdroj, který by měl pomáhat překonat období, kdy nejsou obnovitelné zdroje dostatečně výkonné.
Japonská vláda má v plánu do roku 2030 postupně zvýšit podíl jaderné energie na celkové výrobě elektřiny ze současných méně než 10 % na 20 až 22 %, přičemž obnovitelné zdroje by měly tvořit 36 až 38 % energetického mixu.
Japonci se atomových elektráren bojí
Navzdory snaze vlády a energetických společností obnovit důvěru v bezpečnost jaderné energie, obavy veřejnosti zůstávají. Důvěrou neotřásla pouze katastrofa ve Fukušimě, ale i nedávné zemětřesení o síle 7,5 stupně na poloostrově Noto, které si vyžádalo více než 400 obětí a znovu otevřelo diskuse o bezpečnosti a připravenosti na evakuaci. Další zemětřesení na severu v lednu 2024 způsobilo drobné škody u jiných jaderných zařízení. Podle průzkumů je mnoho Japonců skeptických a znepokojených riziky spojenými s jadernou energií.
Zlepšení bezpečnostních opatření v elektrárně Onagawa zahrnuje i postupy pro rychlou evakuaci a technická opatření, která mají zabránit opakování situací podobných těm ve Fukušimě. Jedním z hlavních prvků je zajištění nepřetržitého chlazení reaktorů i v případě výpadku energie nebo poškození záložních zdrojů. Vláda zdůrazňuje, že prioritou je bezpečnost a každý reaktor musí před obnovením provozu splňovat nejvyšší standardy.
Vzhledem k rostoucí spotřebě elektřiny v průmyslu a současnému snižování emisí čelí Japonsko složitému úkolu: vyvážit rostoucí poptávku s bezpečností a ekologickými závazky. Na rozdíl od Německa, které se rozhodlo jadernou energii úplně opustit, se vydává cestou, kdy jádro kombinuje s obnovitelnými zdroji. Hlavní japonský energetický plán počítá s tím, že jádro bude hrát roli stabilního a nízkoemisního zdroje energie.
Restart reaktoru v Onagawě symbolizuje nejen pokrok v oblasti bezpečnosti a technologií, ale i posun v přístupu k energetice. Jaderná energie zůstává kontroverzní, ale pro zemi závislou na dovozu fosilních paliv představuje klíčovou součást plánu na udržitelné a stabilní zásobování elektrickou energií. Budoucnost ukáže, zda se podaří zmírnit obavy veřejnosti a dosáhnout cílů uhlíkové neutrality.
Zdroje: nippon.com, abcnews.go.com, asahi.com, energycentral.com.