Čtrnáct let po havárii v jaderné elektrárně Fukušima stojí Japonci před klíčovou otázkou: co udělat se čtrnácti miliony kubíků mírně radioaktivní zeminy, kterou pro jistotu odstranili z jejího okolí. Tokio nyní oznámilo, že část posbíranou mimo samotný areál použije v květinových záhonech u sídla premiéra.
Japonská vláda se tímto gestem pokouší prolomit hlubokou nedůvěru veřejnosti, předchozí pokusy využít materiál například ve veřejných parcích, totiž narazily na silný odpor místních obyvatel.
Hlavním nebezpečím je radioaktivní cesium
Kontaminovaná půda obsahuje převážně radioaktivní cesium – zejména izotop 137Cs s poločasem rozpadu přes 30 let. Právě ten představuje hlavní riziko, protože zůstává v zemi po celá desetiletí.
Radiační dávka v okolí JE Fukušima I; 100 rem je 1 Sv
Radioaktivní materiál poslouží jako podklad, na který teprve přijde dostatečně silná vrstva čisté hlíny. Tento postup schválila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která konstatovala, že při dodržení technických opatření je možné udržet dávku záření pod 1 mSv/rok, což odpovídá mezinárodním standardům pro veřejnost.
Japonsko musí do roku 2045 najít konečné řešení pro veškerou kontaminovanou půdu.