Japonsko ve čtvrtek 22. prosince přijalo plán na prodloužení životnosti jaderných reaktorů, výměnu starých, a dokonce i výstavbu nových. V zemi, poznamenané fukušimskou havárií, která kdysi plánovala postupně ukončit využívání atomové energie, se jedná o významný obrat, informuje web Associated Press News.
Tváří v tvář celosvětovému nedostatku paliv, rostoucím cenám a tlaku na snižování emisí oxidu uhličitého se japonští lídři postupně začali vracet k jaderné energetice. Aktuální oznámení je dosud nejjasnějším závazkem. Předtím se k tak choulostivým tématům, jako je možnost výstavby nových reaktorů, prakticky vůbec nevyjadřovali.
Japonsko sází na jádro
V roce 2011 způsobilo silné zemětřesení a následná vlna tsunami několik havárií v elektrárně Fukušima. Katastrofa posílila protijaderné nálady a v jednu chvíli vedla vládu k příslibu, že do roku 2030 postupně ukončí využívání této energie. Později se však vedení země k této technologii vrátilo a stanovilo cíl, že do konce desetiletí bude jaderná energie tvořit 20 až 22 % energetického mixu.
V rámci nové politiky bude Japonsko maximalizovat využití stávajících reaktorů tím, že jich co nejvíce znovu spustí a prodlouží provozní životnost těch nejstarších na více než 60 let. Vláda se rovněž zavázala podporovat vývoj reaktorů nové generace.
Od havárie ve Fukušimě, která vedla ke zpřísnění bezpečnostních norem, jsou však povolení k opětovnému spuštění odstavených jaderných reaktorů vydávána jen velmi pomalu. Za posledních deset let požádaly energetické firmy o znovuzahájení provozu 27 reaktorů. Sedmnáct z nich prošlo bezpečnostními kontrolami, ale pouze deset z nich obnovilo provoz.
Podle dokumentu k nové politice plní jaderná energie „důležitou úlohu jako bezuhlíkový základní zdroj energie při dosahování stability dodávek a uhlíkové neutrality“. Vláda se zavazuje „udržet využívání jaderné energie i do budoucna“. Premiér Fumio Kišida uvedl, že kabinet tuto politiku schválí a předloží parlamentu potřebné návrhy zákonů.
Nová pravidla pro stárnoucí reaktory
Ministerstvo hospodářství a průmyslu vypracovalo v rámci nové politiky plán, který umožňuje prodlužovat životnost reaktorů po 30 letech provozu každých 10 let a zároveň dovoluje energetickým společnostem odečíst při výpočtu provozní životnosti reaktorů období, kdy jsou mimo provoz.
Plán schválil Úřad pro jadernou regulaci, zajišťující dohled nad jadernou energetikou. Nová pravidla pro bezpečnostní inspekce musí být ještě implementována do zákonů a schválena parlamentem. Většina jaderných reaktorů v Japonsku je starší než 30 let. Čtyři reaktory, které fungují déle než 40 let, získaly povolení k provozu, v současné době však funguje jen jeden z nich.
Komisař regulačního úřadu Šiniči Jamanaka na tiskové konferenci uvedl, že nová bezpečnostní pravidla, která po uplynutí 30 let vyžadují povolení k provozu každých deset let, budou bezpečnější než současná možnost jednorázového prodloužení o 20 let pro 40 let staré reaktory.
Odborníci o tom však pochybují. Profesor ekonomie a odborník na energetiku Takeo Kikkawa vyjádřil obavy, že by provozovatelé energetických společností podle nové politiky mohli nadále používat stará zařízení namísto investic do nových technologií nebo obnovitelných zdrojů.
Inovativní reaktory nové generace
V rámci nové politiky bude Japonsko rovněž usilovat o vývoj a výstavbu „inovativních reaktorů nové generace“, které nahradí přibližně 20 reaktorů, jež jsou nyní určeny k vyřazení z provozu. Profesor ekonomie životního prostředí a energetické politiky na univerzitě Rjúkoku Keniči Óšima však uvedl, že některé z reaktorů, které vláda označuje jako „inovativní“, se od stávajících technologií příliš neliší a že vyhlídky na reaktory nové generace jsou značně nejisté a v dohledné době nedosažitelné.
Jaderná energie se na dodávkách elektřiny v Japonsku podílí méně než 7 % a k dosažení vládního cíle zvýšit tento podíl do roku 2030 na 20 až 22 % bude zapotřebí zhruba 27 reaktorů. To je podle některých názorů nedosažitelná meta.
Ačkoli se veřejné mínění o jaderné energii po Fukušimě zlepšilo, odpůrci stále tvrdí, že tento typ energie není flexibilní a není ani levnější než obnovitelné zdroje, pokud se vezme v úvahu konečné nakládání s odpady a nezbytná bezpečnostní opatření – a že v případě havárie může způsobit nezměrné škody.
Ruiko Muto, která přežila havárii ve Fukušimě, označila novou politiku za „nesmírné zklamání“. Dodala, že „Fukušimská katastrofa ještě neskončila a zdá se, že vláda už zapomněla, co se stalo.“ Regulační úřad se ve středu dostal pod palbu kritiky poté, co občanská skupina odhalila, že několik jeho expertů projednávalo podrobnosti s úředníky ministerstva průmyslu předtím, než byl dozorčí orgán oficiálně požádán, aby zvážil změnu pravidel pro stárnoucí reaktory, a to navzdory jejich povinné nezávislosti.