Japonsko vyvíjí novou protilodní střelu s plochou dráhou letu | Foto: Japanese MoD

Foto: Japanese MoD

Japonsko vyvíjí novou protilodní střelu s plochou dráhou letu

  • Neklidná situace ve Východní Asii vede k investicím do vývoje nových zbraňových systémů
  • Týká se to i Japonska
  • To nedávno oznámilo zahájení vývoje nové pobřežní protilodní střely s plochou dráhou letu

Neklidná situace ve Východní Asi, především kvůli rostoucí ambicím Číny, vede k investicím do armád jednotlivých zemí i k vývoji nových zbraňových systémů. Týká se to i Japonska, které nedávno oznámilo zahájení vývoje nové pobřežní protilodní střely s plochou dráhou letu.

Podle japonského ministerstva obrany je projekt střely typu země-loď jedním z řady nových projektů vývoje nových raket, které zahrnují i vývoj hypersonických střel. Pokud jde o protilodní střelu, měla by se stát významnou součástí obrany japonského území.

Je pravděpodobné, že bude nasazena například na jižních ostrovech Japonska, aby tam odrazovala agresivní choutky Číny. Horkou půdou je především oblast japonského souostroví Senkaku, severovýchodně od Tchaj-wanu, které je součástí prefektury Okinawa.

Japonské ministerstvo obrany udělilo kontrakt na vývoj zmíněné protilodní střely v letech 2023 až 2027 společnosti Kawasaki Heavy Industries. Střela by měla mít stealth prvky a dolet 2 tisíce kilometrů. Kontrakt přitom navazuje na vývoj této technologie, jehož počáteční fáze probíhá již několik let.

Schopnost účinně manévrovat

Nová protilodní střela by měla mít kromě dalekého dosahu i schopnost účinně manévrovat. Vývoj počítá s tím, že střelu bude možné odpalovat nejen z pozemních zbraňových systémů, ale po jistých úpravách rovněž z letounů, lodí i ponorek. Pokud jde o pohon střelu, Kawasaki Heavy Industries vyvíjejí nový turbodmychadlový motor KJ300, kterým by měla být vybavena.

Podle informací Janes by měla být tato nový japonská protilodní střela rovněž vybavena inerciálním navigačním systémem i navigací založenou na systému GPS pro přibližovací fázi letu. Pro navádění během závěrečné fáze útoku využije infračervené a rádiofrekvenční systémy. Jejich kombinace přitom zaručí vyšší úspěšnost proti obraně cíle, včetně klamných cílů a rušení.

Vyvíjená střela by měla mít délku 6 až 10 metrů a měla by dosahovat rychlosti kolem Mach 0,8. Díky modulárnímu designu zvládne i jiné typy misí než jen protilodní, včetně útoku na pozemní cíl, elektronického boje nebo i průzkumného letu.

Určitě si přečtěte

Články odjinud