Dle ministerstva životního prostředí spotřeboval každý Čech v roce 2009 zhruba 300 igelitových tašek, což představovalo přibližně 9000 tun plastů. O devět let později vstoupil v platnost zákon, který obchodníkům zakázal rozdávání těchto tašek zdarma.

Dle ministerstva životního prostředí spotřeboval každý Čech v roce 2009 zhruba 300 igelitových tašek, což představovalo přibližně 9000 tun plastů. O devět let později vstoupil v platnost zákon, který obchodníkům zakázal rozdávání těchto tašek zdarma.

Zájem o ně sice výrazně poklesl, nicméně stále je nutné brát v úvahu skutečnost, že rozklad jedné plastové tašky trvá až tisíc let. Horší je, že se tyto plastové tašky úplně nerozloží. Rozpadají se působením slunečního záření a mění se na mikroplasty, které absorbují toxiny a znečišťují životní prostředí.

Zájem o ně sice výrazně poklesl, nicméně stále je nutné brát v úvahu skutečnost, že rozklad jedné plastové tašky trvá až tisíc let. Horší je, že se tyto plastové tašky úplně nerozloží. Rozpadají se působením slunečního záření a mění se na mikroplasty, které absorbují toxiny a znečišťují životní prostředí.

Ačkoli statistiky vypadají znepokojivě, existuje mnoho důmyslných způsobů, jak plastové tašky správně recyklovat. S chytrým řešením přišel japonský vynálezce Akinori Ito – vytvořil zařízení, které přeměňuje plastové produkty zpátky na ropu. O zajímavosti informuje server Interesting Engineering.

Ačkoli statistiky vypadají znepokojivě, existuje mnoho důmyslných způsobů, jak plastové tašky správně recyklovat. S chytrým řešením přišel japonský vynálezce Akinori Ito – vytvořil zařízení, které přeměňuje plastové produkty zpátky na ropu. O zajímavosti informuje server Interesting Engineering.

Ito vzal v úvahu skutečnost, že plastové produkty jsou vyráběny z ropy, a proto je lze přeměnit zpět do původní podoby. Po rafinaci může takto získaná ropa sloužit jako alternativa k benzínu a lze ji použít i k pohonu automobilů, lodí nebo motocyklů.

Ito vzal v úvahu skutečnost, že plastové produkty jsou vyráběny z ropy, a proto je lze přeměnit zpět do původní podoby. Po rafinaci může takto získaná ropa sloužit jako alternativa k benzínu a lze ji použít i k pohonu automobilů, lodí nebo motocyklů.

Z jednoho kilogramu plastu lze vyrobit přibližně jeden litr ropy. Proces přeměny vyžaduje cca 1 kWh elektrické energie – náklady na zpracování se tedy pohybují okolo čtyř korun. Tato metoda recyklace by mohla způsobit revoluci ve způsobu nakládání s plastovým odpadem.

Z jednoho kilogramu plastu lze vyrobit přibližně jeden litr ropy. Proces přeměny vyžaduje cca 1 kWh elektrické energie – náklady na zpracování se tedy pohybují okolo čtyř korun. Tato metoda recyklace by mohla způsobit revoluci ve způsobu nakládání s plastovým odpadem.

Důmyslný systém je konstruován tak, aby mohl být používán nejen v podnicích, ale i v domácnostech. Kromě skutečnosti, že lze tímto postupem využít jeden produkt hned dvakrát, to ve svém důsledku snižuje potřebu těžby ropy ze země.

Důmyslný systém je konstruován tak, aby mohl být používán nejen v podnicích, ale i v domácnostech. Kromě skutečnosti, že lze tímto postupem využít jeden produkt hned dvakrát, to ve svém důsledku snižuje potřebu těžby ropy ze země.

Zařízení využívá velmi účinnou pyrolýzu, což je přeměna složité sloučeniny na jednodušší za působení vysokých teplot. Tímto způsobem lze zpracovávat různé typy plastů, jako je polyethylen, polystyren a polypropylen. Nelze ho však využít pro zpracování polyethylentereftalátových (PET) lahví.

Zařízení využívá velmi účinnou pyrolýzu, což je přeměna složité sloučeniny na jednodušší za působení vysokých teplot. Tímto způsobem lze zpracovávat různé typy plastů, jako je polyethylen, polystyren a polypropylen. Nelze ho však využít pro zpracování polyethylentereftalátových (PET) lahví.

Proces začíná zahřátím plastu, který je následně vložen do pece se zvýšeným tlakem a bez přístupu kyslíku. Zde se zahřeje na teplotu 427 °C, čímž se plast změní na kapalinu. Stroj pak převede kapalinu do plynného stavu a vzniklý plyn se zachytí a uloží do chladicího boxu. Pára po ochlazení zkondenzuje a vytvoří surovou ropu.

Proces začíná zahřátím plastu, který je následně vložen do pece se zvýšeným tlakem a bez přístupu kyslíku. Zde se zahřeje na teplotu 427 °C, čímž se plast změní na kapalinu. Stroj pak převede kapalinu do plynného stavu a vzniklý plyn se zachytí a uloží do chladicího boxu. Pára po ochlazení zkondenzuje a vytvoří surovou ropu.

Ropa, kterou zařízení vyrábí, je směsí benzinu, nafty, petroleje a těžkého oleje. Při použití vhodných materiálů, jako je polyethylen, polystyren a polypropylen, neprodukuje žádné toxické látky. Vedlejším produktem je malé množství inertních zbytků uhlíků, které lze likvidovat spolu s běžným odpadem.

Ropa, kterou zařízení vyrábí, je směsí benzinu, nafty, petroleje a těžkého oleje. Při použití vhodných materiálů, jako je polyethylen, polystyren a polypropylen, neprodukuje žádné toxické látky. Vedlejším produktem je malé množství inertních zbytků uhlíků, které lze likvidovat spolu s běžným odpadem.

Zájem o ně sice výrazně poklesl, nicméně stále je nutné brát v úvahu skutečnost, že rozklad jedné plastové tašky trvá až tisíc let. Horší je, že se tyto plastové tašky úplně nerozloží. Rozpadají se působením slunečního záření a mění se na mikroplasty, které absorbují toxiny a znečišťují životní prostředí.
Ačkoli statistiky vypadají znepokojivě, existuje mnoho důmyslných způsobů, jak plastové tašky správně recyklovat. S chytrým řešením přišel japonský vynálezce Akinori Ito – vytvořil zařízení, které přeměňuje plastové produkty zpátky na ropu. O zajímavosti informuje server Interesting Engineering.
Ito vzal v úvahu skutečnost, že plastové produkty jsou vyráběny z ropy, a proto je lze přeměnit zpět do původní podoby. Po rafinaci může takto získaná ropa sloužit jako alternativa k benzínu a lze ji použít i k pohonu automobilů, lodí nebo motocyklů.
Z jednoho kilogramu plastu lze vyrobit přibližně jeden litr ropy. Proces přeměny vyžaduje cca 1 kWh elektrické energie – náklady na zpracování se tedy pohybují okolo čtyř korun. Tato metoda recyklace by mohla způsobit revoluci ve způsobu nakládání s plastovým odpadem.
9
Fotogalerie

Japonský vynálezce sestrojil zařízení, které proměňuje plastové tašky a sáčky zpátky na ropu

Dle ministerstva životního prostředí spotřeboval každý Čech v roce 2009 zhruba 300 igelitových tašek, což představovalo přibližně 9000 tun plastů. O devět let později vstoupil v platnost zákon, který obchodníkům zakázal rozdávání těchto tašek zdarma.

Zájem „igelitky“ sice výrazně poklesl, nicméně stále je nutné brát v úvahu skutečnost, že rozklad jedné plastové tašky trvá až tisíc let. Horší je, že se tyto plastové tašky úplně nerozloží. Rozpadají se působením slunečního záření a mění se na mikroplasty, které absorbují toxiny a znečišťují životní prostředí.

Ačkoli statistiky vypadají znepokojivě, existuje mnoho důmyslných způsobů, jak plastové tašky správně recyklovat. S chytrým řešením přišel japonský vynálezce Akinori Ito – vytvořil zařízení, které přeměňuje plastové produkty zpátky na ropu. O zajímavosti informuje server Interesting Engineering.

Budoucnost plastů

Ito vzal v úvahu skutečnost, že plastové produkty jsou vyráběny z ropy, a proto je lze přeměnit zpět do původní podoby. Po rafinaci může takto získaná ropa sloužit jako alternativa k benzínu a lze ji použít i k pohonu automobilů, lodí nebo motocyklů.

Z jednoho kilogramu plastu lze vyrobit přibližně jeden litr ropy. Proces přeměny vyžaduje cca 1 kWh elektrické energie – náklady na zpracování se tedy pohybují okolo čtyř korun. Tato metoda recyklace by mohla způsobit revoluci ve způsobu nakládání s plastovým odpadem.

Důmyslný systém je konstruován tak, aby mohl být používán nejen v podnicích, ale i v domácnostech. Kromě skutečnosti, že lze tímto postupem využít jeden produkt hned dvakrát, to ve svém důsledku snižuje potřebu těžby ropy ze země.

Jak to funguje?

Zařízení využívá velmi účinnou pyrolýzu, což je přeměna složité sloučeniny na jednodušší za působení vysokých teplot. Tímto způsobem lze zpracovávat různé typy plastů, jako je polyethylen, polystyren a polypropylen. Nelze ho však využít pro zpracování polyethylentereftalátových (PET) lahví.

Proces začíná zahřátím plastu, který je následně vložen do pece se zvýšeným tlakem a bez přístupu kyslíku. Zde se zahřeje na teplotu 427 °C, čímž se plast změní na kapalinu. Stroj pak převede kapalinu do plynného stavu a vzniklý plyn se zachytí a uloží do chladicího boxu. Pára po ochlazení zkondenzuje a vytvoří surovou ropu.

Ropa, kterou zařízení vyrábí, je směsí benzinu, nafty, petroleje a těžkého oleje. Při použití vhodných materiálů, jako je polyethylen, polystyren a polypropylen, neprodukuje žádné toxické látky. Vedlejším produktem je malé množství inertních zbytků uhlíků, které lze likvidovat spolu s běžným odpadem.

Určitě si přečtěte

Články odjinud