Hvězdu Betelgeuze najde na obloze úplně každý. Je to díky nezaměnitelnému tvaru souhvězdí Orionu, ve kterém je Betelgeuze druhou nejjasnější hvězdou.
Pokud znáte Orion trochu důvěrněji, pak jste si možná všimli, že se s Betelgeuze něco děje. Její jasnost od loňského podzimu klesá. Situace je o to pikantnější, že v „astronomicky blízké“ budoucnosti vybuchne jako supernova.
Největší pokles jasnosti Betelgeuze za mnoho let
Změny jasnosti Betelgeuze nejsou žádným překvapením. Jedná se o proměnnou hvězdu. Její variability si oficiálně všiml jako první slavný astronom John Hershel v roce 1836. Podle novějších studií ji však znaly mnohem dříve nejméně dva domorodé australské kmeny a začlenily ji do svých tradic. Podobně na tom mohli být i Řekové a Brazilci.
Astronomové dnes pozorují několik cyklů změn jasnosti. Nejdůležitější jsou dva – jeden o délce zhruba 420 dnů souvisí s pulzy hvězdy. Druhý trvá asi 2100 dní a má původ v magnetickém poli hvězdy.
Od října loňského roku se jasnost Betelgeuze dostala z 0,5 na 1,5 mag, což znamená, že ještě před pár měsíci byla zhruba 2,5krát jasnější než dnes.
Aktuálně je její jasnost nejníže za minimálně posledních 25 let, ale možná dokonce za 125 let. Teplota hvězdy se snížila o 100 Kelvinů a její velikost se teoreticky zvětšila o 9 %.
Astronomové přesně neví, proč jasnost Betelgeuze nyní tak výrazně klesá. Mohlo by se jednat o extrémnější formu 420 denního cyklu. Pokud tomu tak je, měla by jasnost hvězdy začít kolem 21. února (± 7 dní) zase růst.
Existují ale ještě další možnost. Betelgeuze ztrácí velké množství hmoty, která okolo hvězdy vytváří oblak plynu a prachu a ten by mohl blokovat její světlo.
Kandidát na supernovu...
Přesné proporce Betelgeuze neznáme. Poloměr bude nejméně 600krát větší než Slunce, takže její okraj by sahal někam k pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Hmotnost bude nejméně 11 Sluncí.
Betelgeuze jednoho dne vybuchne jako supernova. Podle vědců se tak nejspíše stane zhruba za 100 tisíc let, ale mohlo by k tomu dojít i dříve. Je však nepravděpodobné, že to bude ještě za našich životů. Současné procesy ve hvězdě nebo v jejím okolí zřejmě nejsou pověstnou poslední křečí před dramatickým koncem.
Ale kdyby přece? Na Zemi by nejdříve dorazilo „preview“ v podobě neutrin, které by měl zachytit lovec neutrin Super-Kamiokande v Japonsku. Několik hodin poté dojde k prudkému zvýšení jasnosti Betelgeuze, která se na několik týdnů stane po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem na obloze. Dokonce možná předčí i Měsíc.
Poté začne slábnout až z oblohy zcela zmizí. Na jejím místě zůstane mlhovina, která bude pozorovatelná většími dalekohledy (podobně jako Krabí mlhovina po supernově z roku 1054). V centru mlhoviny zůstane neutronová hvězda – objekt o velikosti asi 20 km s extrémně vysokou hustotou.
Betelguze se podle odhadů nachází asi 660 světelných let od nás, což je dostatečně daleko na to, aby nějak ohrozila nebo ovlivnila život na Zemi. Nebezpečné jsou supernovy v okruhu zhruba 50 světelných let. Žádná kandidátka na supernovu se v této oblasti od nás naštěstí nenachází.
Výbuch Betelgeuze může ovlivnit případné planety v jejím okolí. Podle odhadů se v oblasti do 50 světelných let nachází asi tři desítky hvězd. Nevíme, zda některá z nich má planetu a konkrétně potenciálně obyvatelnou, ale minimálně to první je téměř jisté.
Velikost Betelgeuze a její relativní blízkost mají jeden praktický význam – hvězda má poměrně solidní úhlový průměr, a tak patří mezi hrstku hvězd, které neznáme jen jako bodový zdroj světla, ale můžeme na nich pozorovat detaily.
Zdroje: AAVSO, astronomerstelegram.org