Kdo z nás si jako dítě při kopání v pískovišti nepředstavoval, že se prokope až na druhou stranu Země? Přestože tato myšlenka vyvolává nostalgii, realita je mnohem složitější. Geofyzik Andrew Gase vysvětluje, že Země je nejen složitou strukturou, ale také místem, kde technické výzvy dosahují nepředstavitelných rozměrů.
Země se skládá ze tří hlavních vrstev: kůry, pláště a jádra. Kůra, kterou byste začali kopat jako první, je v poměru k celé planetě podobně tenká jako slupka jablka. Plášť pod ní je výrazně silnější a obsahuje „tekoucí“ horninu, která se pohybuje díky konvekčním proudům. Poslední vrstva, jádro, je extrémně horké a sestává z tekutého i pevného kovu. V jádru panují teploty až 5200 °C – tedy dostatečné na roztavení většiny běžných materiálů.
Představme si, že byste měli kouzelný rýč, který zvládne prokopat všechny vrstvy Země. Prvním problémem by byl obrovský tlak. S každým metrem hloubky roste tlak, podobně jako když se potápíte do hlubin oceánu. Tento tlak by doslova drtil stěny tunelu, pokud by nebyly dokonale vyztužené. Navíc, aby byl tunel stabilní, by musel být až třikrát širší než hluboký a jeho stěny by musely být skloněné (například jako kužel), což by z technického hlediska znamenalo vytvořit obrovský kráter.
Vykopáno 12 ze 12 756 kilometrů
Nejhlubší otvor na Zemi – Kolský superhluboký vrt v Rusku – dosahuje hloubky 12 261 metru. Pro srovnání: průměr Země je 12 756 kilometrů. Projekt Kola přinesl vědcům cenné informace o složení Země, ale byl ukončen kvůli technickým problémům, jako byla selhání zařízení kvůli deformaci způsobené pohyby pláště a extrémní teploty. Podobně fascinující je Binghamův důl v Utahu, největší otevřený důl na světě.
Současné technologie vrtání umožňují hloubit otvory rychlostí jen několik centimetrů za minutu. Přidáme-li k tomu náročnou údržbu a výměnu opotřebovaných vrtáků, je zřejmé, že by cesta skrz celou zeměkouli trvala stovky let. Navíc by vrt narazil na další problém – magma a plyny pod obrovským tlakem, které by mohly způsobit destruktivní erupci.
I když je prokopání se na druhou stranu planety nemožné, vědci díky hloubení a vrtání získávají důležité informace o složení a procesech uvnitř Země. Například víme, že teplo z jádra ovlivňuje pohyby tektonických desek, což způsobuje zemětřesení a vulkanickou činnost. Díky těmto poznatkům lépe rozumíme nejen minulosti naší planety, ale také možným změnám v budoucnosti.
Kam byste se prokopali?
Pokud byste kopali ze svého bydliště a podařilo se vám prokopat se skrz zeměkouli, pak téměř jistě neskončíte v Číně, jak se často říká. Například z Prahy by vás tunel zavedl do jižního Pacifiku, východně od Nového Zélandu. Místa nacházející se přesně na opačné straně Země se nazývají antipodní body. Přesnou pozici, kde se nacházejí vaši protinožci, můžete najít na webu Antipodesmap.com.
Ačkoli dnešní technologie neumožňují prokopání skrz Zemi, velmi vzdálená budoucnost může otevřít nové možnosti. Možná jednou vzniknou stroje schopné proniknout pláštěm i jádrem. Do té doby můžeme obdivovat dosavadní úspěchy a uchovávat si sny o průzkumu neprobádaných hlubin.
Kopání skrz Zemi je tedy v tuto chvíli v oblasti fantazie. Přesto je naše planeta plná fascinujících tajemství, která čekají na odhalení. Jak říká Andrew Gase, i pouhé nahlédnutí do hlubin Země nám umožňuje lépe porozumět světu, na kterém žijeme. A kdo ví, třeba jednoho dne přijdeme na způsob, jak se bezpečně podívat do samotného srdce planety.
Zdroje: theconversation.com, gizmodo.com.