Pandemie virózy COVID-19 už zasáhla prakticky celý svět. K 31. březnu 2020 bylo hlášeno více než 854 tisíc případů tohoto onemocnění, ve více než 200 zemích a teritoriích světa. Přes 176 tisíc pacientů se již vyléčilo a zhruba 42 tisíc lidí zemřelo.
Pandemický patogen se zřejmě objevil někdy v polovině listopadu loňského roku v čínském Wu-chanu. Nejprve plíživě šířil v Číně, která jej nedokázala zastavit. Pak se pandemie rozeběhla po světě jako stepní požár. A minimálně stejnou rychlostí se šíří hoaxy a fámy, které tuto pandemii doprovázejí.
Mnoho hoaxů, které souvisejí s pandemií COVID-19, se týká původu pandemického koronaviru. Mnozí lidé se nejprve chlácholili tím, že je to vlastně jenom taková chřipka, případně tím, jak lidé nakonec elegantně zastavili podobnou hrozbu SARS, která v roce 2003 vyděsila celý svět. Původní optimismus se ale nepotvrdil a v současné době je reálné, že po celém světě kvůli pandemii zahynou minimálně statisíce lidí.
Není divu, že lidé jsou vystrašení. Často se zdráhají uvěřit, že tak úspěšný a dramaticky se šířící původce pandemie je přirozeného původu a představují si, že jde o uměle vytvořený virus, který jako biologická zbraň zaplavuje svět.
Dnešní situace je pro každého velmi náročná. Nervy brnkají a zvěstem o umělém původu viru pandemie COVID-19 dopřávají sluchu i někteří odborníci, kteří přímo s koronaviry nepracují.
Podobnost s HIV? Studie byla s ostudou stažena
31. ledna se na preprintovém serveru bioRxiv objevila studie týmu Indického technologického institutu v Novém Dillí, podle které jsou části klíčového virového proteinu spike pandemického viru, který zodpovídá za navázání viru na hostitelskou buňku, až strašidelně podobné částem proteinů viru HIV.
To měl být důkaz, že pandemický virus nepochází z přírody. Zmíněnou studii ale okamžitě zasáhla zdrcující kritika odborníků, kteří upozorňovali na závažné metodické chyby. Studie byla nakonec rychle a s ostudou stažena.
Z výroby viru ve vojenských laboratořích jsou na sociálních sítích obviňovány snad všechny mocnosti, od Spojených států, přes Čínu, až po Billa Gatese. U koronavirů to vlastně není nic nového. Když se v roce 2003 objevil SARS, tak dva ruští vědci zcela nesmyslně tvrdili, že jde o umělý virus, který byl vyroben z viru spalniček a viru příušnic.
Na druhou stranu, řada vědců šoku z pandemie nepodlehla. Již v Číně se rozeběhl výzkum viru, i když ho zpočátku brzdily zásahy režimu. První sekvence genomu viru byla zřejmě přečtena 2. ledna 2020 a zpřístupněna veřejnosti o týden později. V tuto chvíli máme k dispozici již přes tisícovku přečtených sekvencí tohoto patogenu, což vědcům umožňuje intenzivně zkoumat strukturu viru, jeho šíření i jeho vznik a evoluci.
Fakta mluví jasně
Již od ledna, kdy byly známé první kompletní sekvence viru, je jasné, že nejde o žádný výjimečný či dokonce umělý patogen, natož o virus, který by přiletěl z vesmíru. Původcem pandemie COVID-19 je koronavirus ze skupiny betakoronavirů, který dostal označení SARS-CoV-2. Je to vlastně jeden z kmenů viru SARS-CoV, který je původcem onemocnění SARS.
Jde o sedmý známý koronavirus, který infikuje člověka. Podobných kmenů viru SARS-CoV přitom v přírodě koluje velké množství. Nedávná studie virů v čínských netopýrech a dalších živočiších odhalila přinejmenším 500 různých a zároveň navzájem podobných koronavirů. Pravděpodobně jich existují tisíce a neustále vznikají nové.
Kristian Andersen z amerického Scripps Research Institute s kolegy 17. března zveřejnili v časopisu Nature Medicine výsledky analýz sekvencí pandemického viru SARS-CoV-2 a dalších sekvencí příbuzných virů. Podle nich je jasné, že virus není umělého původu.
Na viru by totiž bylo na první pohled vidět, pokud by byl upravovaný. Kdyby šlo o chiméru, poskládanou ze dvou či více různých virů, tak by to sekvence viru prozradila. V dnešní době je velmi snadné zjistit, zda část sekvence viru nepochází od jiného viru.
Podle Andersenova týmu jsou za „úspěch“ pandemického viru zodpovědné především dva molekulární znaky virového proteinu spike. Jsou to mutace v doméně RBD (receptor-binding domain), které umožňují velmi efektivní navázání viru na lidský receptor ACE2, a pak polybázické restrikční místo, na které cílí furin a další lidské enzymy, a pak v tomto místě protein spike rozštěpí, což zvyšuje infekčnost viru a usnadňuje jeho šíření mezi lidmi. Rozhodně to ale není virus, který by byl specifický pro člověka. Infikuje i řadu jiných druhů.
Zmíněné mutace v doméně RBD se v různé míře vyskytují u jiných koronavirů. Důležité je, že u pandemického viru jsou přítomné v kombinaci, která by podle dosavadních virologických modelů neměla být funkční. Pokud by někdo doménu RBD upravoval uměle, velmi pravděpodobně by tyto modely použil a doména RBD by vypadala jinak.
Jen přírodní výběr a rekombinace
Ze současné podoby domény RBD vyplývá, že vznikla působením přírodního výběru a jednotlivé mutace se náhodně sešly. Polybázické restrikční místo pro furin sice není přítomné u nejbližších koronavirů, jako je původce SARS, ale vyskytuje se u některých dalších, o něco méně blízkých koronavirů.
Analýzy sekvence pandemického koronaviru rovněž přesvědčivě ukazují, že nebyl vyroben ani upravován žádným z reverzních genetických systémů, které dnes pro koronaviry existují. Na sekvenci by to bylo vidět.
Vše nasvědčuje tomu, že pandemický koronavirus vznikl působením přírodního výběru a přirozenou rekombinací mezi různými koronaviry. To je v přírodě zcela běžné. Dochází k tomu, když se v jednom těle, sejde více různých příbuzných virů.
K rekombinaci s přenosem polybázického restrikčního místa určitě došlo v netopýrovi, zatímco přírodní výběr mutací RBD domény mohl proběhnout u netopýrů nebo až u infikovaných lidí. Viry se množí rychle, takže i jejich přírodní výběr může být velmi rychlý. V tomto případě jsme prostě měli smůlu a náhodou vznikl virus, který je velmi nebezpečným soupeřem.
Odborníci již několik let varují, že tyto koronaviry, stejně jako další typy podobných virů, představují tikající časovanou bombu. Vlastně to bylo jenom otázkou času, kdy k něčemu podobnému dojde. A může k tomu kdykoliv dojít znovu. V budoucnu bychom rozhodně měli být lépe připraveni.
Titulní foto: NIAID, CC BY 2.0
