Počet lidí odmítajících konzumaci masa roste – za vegany a vegetariány se nyní považuje 6 % Američanů, zatímco před pandemií to byla 4 %. Lidé se rozhodují pro veganskou nebo vegetariánskou stravu z etických, ekologických nebo zdravotních důvodů – často ze všech tří uvedených.
Vědecké důkazy naznačují, že vegetariánská strava může mít různé zdravotní výhody, počínaje nižším rizikem metabolického syndromu, přes menší výskyt obezity, kardiovaskulárních onemocnění a některých druhů rakoviny. Tématem se podrobně zabývá magazín Interesting Engineering.
Nárůst vegetariánství podněcuje ke zkoumání jeho genetických základů. Rostoucí obliba vegetariánství, které bylo v minulosti považováno za převážně etickou a ekologickou volbu, vyvolává otázky, zda existuje vrozená genetická predispozice k preferování vegetariánské stravy.
V nejnovější studii vedené profesorem Nabeelem Yaseenem z Northwestern University v Chicagu se vědci zaměřili na otázku, zda má vegetariánství genetický základ. Jejich cílem bylo zjistit, zda jsou s přísnou vegetariánskou stravou spojeny konkrétní geny.
Historie vegetariánství
Vegetariánství se v nějaké formě praktikuje prakticky od počátku lidstva. První lidé byli lovci a sběrači a jejich strava závisela na lovu zvířat, rybolovu a sběru rostlinných potravin. V různých oblastech se stravovali odlišně podle toho, jaké zdroje byly dostupné. Přechod od lovecko-sběračského způsobu života k zemědělství znamenal neolitickou revoluci. S pěstováním plodin a domestikací zvířat se strava stala rozmanitější.
V některých regionech, zejména v Asii, existovaly kultury, jako civilizace kolem údolí Indu, kde se podle důkazů konzumovala převážně rostlinná strava. Naproti tomu jiná společenství, například v Arktidě, se stravovala především ulovenými zvířaty. Kromě geografických faktorů hrály při výběru stravy významnou roli také filozofické, náboženské a kulturní názory.
Starověcí řečtí filozofové (například Pythagoras) praktikovali a obhajovali vegetariánství na základě morálních a etických zásad. Podobně v Indii ovlivnil koncept ahinsá neboli nenásilí přijetí vegetariánské stravy mezi stoupenci džinismu a buddhismu. Ve středověké Evropě praktikovaly vegetariánství z různých důvodů také některé křesťanské sekty.
V období renesance se někteří myslitelé, včetně Leonarda da Vinciho a některých pozdějších osvícenců, vyslovovali pro vegetariánství. Často jej spojovali s etickými ohledy a myšlenkou humánního zacházení se zvířaty. V 19. století vznikly vegetariánské společnosti a vegetariánství se v západních zemích zpopularizovalo. Zastánci zdůrazňovali jak zdravotní výhody, tak etické aspekty.
Ve 20. století získalo vegetariánské hnutí na síle a stále více se zaměřovalo na udržitelnost životního prostředí. Dnes lze vegetariánství považovat za celosvětové hnutí s různými motivacemi. K širokému rozšíření vegetariánské a veganské stravy přispívají etické ohledy, snaha o zdravější životní styl, náboženství, obavy o životní prostředí a kulturní vlivy.
Je to v našich genech?
Profesor Yaseen a jeho tým si stanovili jasný cíl: identifikovat specifické genetické lokusy (přesná fyzická místa na chromozomech, na kterých se vyskytuje příslušný gen nebo sekvence DNA) spojené s predispozicí k vegetariánství.
Genetické lokusy jsou nezbytné pro identifikaci a mapování genů v genomu organismu. V kontextu této studie znamená identifikace genetických lokusů spojených s přísným vegetariánstvím určení konkrétních míst na chromozomech, kde se nacházejí geny související s touto stravovací preferencí.
Za tímto účelem vědci důkladně analyzovali britskou Biobanku – rozsáhlou biomedicínskou databázi obsahující genetické informace. Pomocí studie GWAS (Genome-Wide Association Studies) zkoumali genomy striktních vegetariánů a nevegetariánů a porovnávali genetickou výbavu těchto skupin s cílem identifikovat genetické odchylky nebo lokusy spojené s preferencí rostlinné stravy.
GWAS je vědecký přístup, který se objevil v polovině roku 2000 a jehož cílem je identifikovat genetické odchylky spojené s určitými znaky nebo v některých případech s nemocemi. Vědci provádějí GWAS analýzu celého genomu jedinců s cílem identifikovat běžné genetické mutace, které se častěji vyskytují u osob s určitým znakem.
Co odhalily výsledky?
Studie zahrnovala pečlivé srovnání genomů 5 324 jedinců, kteří dodržovali přísnou vegetariánskou dietu, a 329 455 nevegetariánů ve věku od 40 do 69 let. „Identifikovali jsme tři geny (TMEM241, RIOK3, NPC1), které jsou významně spojeny s vegetariánstvím, a také 31 dalších genů, které jsou s vegetariánstvím spojeny pravděpodobně,“ uvedl Yaseen v rozhovoru pro Euronews Next.
Výzkum poukázal na složitou souhru mezi metabolismem, fyziologickými účinky a vnímáním chuti při utváření stravovacích preferencí. Pozoruhodné je, že funkce některých identifikovaných genů, zejména těch, které souvisejí s metabolismem lipidů (tuků) a jeho vlivem na funkci mozku, pravděpodobně ovlivňují volbu vegetariánského životního stylu.
Na tomto místě je však zásadní zdůraznit, že studie zjišťovala spíše korelace než příčinné souvislosti. Výsledky vybízejí k dalšímu zkoumání složitého vztahu mezi genetikou a vegetariánstvím. Studie tak naznačuje možné genetické základy vegetariánství a nabízí pohled na vzájemné působení genetiky, metabolismu a stravovacích preferencí.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány v odborném časopise PLoS ONE. Tento časopis je známý svým inovativním přístupem k publikování, kde se klade důraz na metodologickou správnost a významnost výzkumu, nikoli na předpokládaný dopad nebo oborovou specifičnost vědeckých studií.